Slza. Cf. Mkl. Etym. 309., Mkl. aL. 269., Gb. Ml. I.90. V 6. ř. článku za Růže polož: D. Lhrg. 183., 184. V MV. nepravá glossa.
Pa. 47. S. bylo jednoslabičné. Vz List fil.
1882. 125. S. bolesti, zoufalství, Vrch., ra-
dosti, Nrd., útrpnosti. Pdl. Slzami postel
uvlažiti. Ž. wit. Kto se ubodne v oko, vy-
pustí sluzy. B. mik. Sir. 22. Padne-li na
umrlého s., pálí ho jako oheň. Mus. Slzy
ještě na tváři a již radosť v oku. Č. Kn. š.
113. S. jest kající dcera lítosti splakujíc
hřích a plamen nečistých žádostí hasíc.
Hkš. — S. vosku. Vosku zkápnula mu žhavá
s. na prsty. Vrch. — S. vinná. Mllr. 58. — S. sv. Mařie. Byl. 15. stol., Sal., Mllr. 40., Sbtk. Rostl. 253.-254., Rosc. 139., Č. Kn. š. 259. Panenky Marie slzičky, aby mne nebolely očičky (říkají děti jimi oči si vy- tírajíce). Mus., Sbtk. Výkl. 56. S. zahradní = karafiátek čínský, diantus chinensis. Dlj. 40. — S Jobova, coix laerymea, travina. Dlj. 61. Vz Slzovka.