VoskVosk (zastr
. osk), u,
voštěk, vošťku,
ve- štíček, čku, m., lit. vaszkas, něm. das Wachs, lat. cera, Schl. Cf. Gb. Hl. 125., Bž
. 44. —
V. =
dílo včel, v němž med chovají. V. Vz o něm v Šfk. 483. Vosk bílý n. lipový, bí- lený, žlutý (nebílený, Jg. ), jarý, kordovský, litecký, malabarský, na láhve, panenský, parojkový, stromový
, zelený
, Kh., čínský, myrikový. Vz Šfk. 484., 499., Kk
. 11. V. z voskovníku, vz Rstp. 1415., S. N
. Vosk uherský na vousy
. Us. V. japanský, pal- mový. Prm. V. č. 1. str
. 3. V. myrthový; včelí, rostlinný. Ktk. Vosk na vlasy. Dch. A to je vosk, und das ist nichts? Vyhlíží jako vosk (žlutý). Us. Dhn
. Vosk za měkka do formy líti se dá. Kom. Tři libry vosku káže dáti Bohu a sobě vezme, aby prodal. Hus I. 445. Malířství na vosku, Wachs- malerei. Ktk. Žlutý jako vosk, bledý jako z vosku. Barva vosku. Obchodník s voskem. Poskvrna od vosku. Deska voskem pota- žená. V. na střevíce, na boty. Včelař vosk rozpouští. Kom. Voskem vyobraziti. D
. V. táhnouti; otisk ve vosku; lis
, cedidlo na vosk. Šp. Z vosku něco tvářiti
, lípati (bos- sovati
, bossiren). Nz. K matce boží platí vosk (bojí se své ženy
. Vz Manželství). Č
. —
V. pečetní nebo
španělský, das Siegel- wachs, -lack, Petschierwachs. Vz Kk. 236. V. červený, černý, dámský, poštovní, hnědý, modrý, zelený, žlutý, zlatový. Vz S. N. (Pe- četní)
. Pečetní vosk = látka pryskyřičnatá, která roztopena jsouc v tenkých vrstvách na věci se vkládá, aby pak pečeť nějaká do ní se vtiskla, S. N
. Na vosku roztopeném pečeť se vytlačí: jak zatvrdne, k vytlačení síla tvá nestačí
. Mor. Tč
. Při tomto listu kus vosku vidíme, ale pečeť to nenie
. NB
. Tč. 167
. On k ledačemus v
. přitlačí (o leda- cos přisahá). Ros. —
V. pozlacovací n. roz- palovací, das Glühwachs
. Kh
. —
V. ka- menný, tuhý dehet, kamenné máslo, die Stein- butter. Krok
. V. zemský, ozokerit. Vz KP. III. 147., Schd
. III. 62. —
V. palmový, das Palmenwachs. Rst. 41.
—
V. ušní, das Ohren- schmalz.