Obraz, u, obrázek
Obraz, u, obrázek, zku, obrázeček, čku, m., od o, ob a raziti, prägen. Gl. 184. — O., čásť plochy na všech stranách omezená. Blř. — O., vyobrazení, podobenství, podobizna, vy- podobnění, Bild, n., Abriss, m., Abbildung, Aehnlichkeit, f., Abdruck, m. Jg. Vyskytnuté znamení, obraz. V. Znamení buď samo sebou něco vyznamenává a podobu znamenaného nese, kdež sluje obraz. Marek. O. časový, Zeitbild, n. Dch. O. ze života obyčejného vzatý. Sš. II. 244. — O., způsoba, die Gestalt, Figur, das Bild. Jg. Bojí se smrti, jako ob- razu na stěně. Jg. V hrozném obrazu před- stavuje se příroda v zimě. Jg. Zřítelnice oka v bělmě sedící zrcadlo jest, naproti posta- vených věcí obrazy v se beroucí. Kom. Tvárný obrazem (speciosus forma) mimo syny člověčie. Ž. kap. 44. 3. — O., jasné představení věci, das Bild, die Idee, Vorstellung. Aniž hned liter nějakých, jimiž by o. mysli své vynésti mohli, mají. Ler. O. v mysli urodilý. V. O. některé věci před očima míti. V. Smutný smutné vidí všude obrazy. Jg. O. na mysli, vz Dojem. Obojí o. vhodně přiléhá k vylíčení muk pekelných. Sš. Mr. 43. — O., podoben- ství, das Ebenbild. O. a postavu člověčí míti. Bart. O. boží. V. K jeho obrazu stvořeni jsme. Pešín. O. boží na sobě míti. Kram. Fiala jest obraz skromnosti. Mluviti v obrazích, o obraze (obrazně). Jg. Obrazem (obrazně), prostředkem obrazu nebo v obraze představiti (vyobraziti). Nz. Vz S. N. — O., das Bild, signum, viditelné představení jakékoli věci buď na ploše čarami a barvami nebo dílem vyvýšeným a vyhloubeným tím způsobem, že se látce nějaké udělí jistý tvar. S. N. Das Bild, Bildniss. O. na hlíně (malovaný), lícní (poprsní podobizna, Portraet), olejný (olejo- vými barvami malovaný, tištěný Oelfarben- druckbild), ovoce, miniaturní, noční (podnoční, Nacht-), na porculánu, přirozené velikosti (v přirozené velikosti), pastelový (suchobarev- ný, tužkobarevný), poboční (Seiten-), prvotní (praobraz), rodinný, světelný (Licht-), stínový, zvukový, (Klangnguren), vzduchový (Luft-), Nz., kreslený, malovaný, plasticky vytvořený (vyřezaný, vytesaný, vydlabaný, uhnětený); obraz odrazem nebo chemickým působením světla učiněný: v zrcadle, ve vodě, v oku, fotografický. S. N. O. mlhový, Nebelbild, Dch., vz KP. IL 153., tvarojevný, Photographie. Ck. O. modlitebný (jemuž se klaněti bylo). Pass. 817. O. dvojnásobný, vz KP. IL, 163., geometrický při čočkách, ib. 148., geome- trický v zrcadle, ib. 134., na sítnici oka, ib. 158., skutečný při čočkách, ib. 147., skutečný v zrcadle, ib. 134., v zrcadle dutém, ib. 134., v zrcadle rovném, ib. 129.; o. slunce na pro- stém slunci a za částečného zatmění slunce, ib. 151., o-zy zvukové Chladného, ib. 288., 289. Obraz ovšednělý, ušlechtilý, podlý, nízký, vypuklý (vypouchlý, vydutý, zhloubený); o. květin (Blumenstück), přejatý (Copie), ze ži- vota (všedního, genrový); obraz přejati (co- piren). Nz. Totě pravý jeho obraz. Nz. O. panny Marie, Krista ukřižovaného, zázračný, na plátně, rytý, řezaný, litý, sekaný, dřevěný, voskový, do kolenou, po pás, Jg., živý. Šm. Obrazy jsou krajiny, podobizny, obrazy ze života (genry, životomalby) a malby dějinné. Pt. O. dělati, podobiti, malovati, V., rýsovati, barvami potahovati, dlabati, Kom., rýti, ře- zati, sekati, Us., obrazy ctíti, rušiti. Jg. Kniha s obrazy. Jg. O. se dobře povedl. Šm. To jest jeho obraz. Nosí jeho o. na prsou. Jg. Litec obrazů. Jg. Rozkázal obrazy ztroskotati. V. Co do kapličky, v nížto obrázku není. Vz Žena. Lb. — O., na penízi. Rázem jména a obrazu jeho mince se bije. Har. Obraz kní- žete na minci vyraziti. Háj. Závaží střiebra čistého obraza obecného (probatae monetae publicae. (Gen. 23. 16.). BO. Přepúštějí, aby choval kov obraza peněžitého ve své vlasti (facere percussuram proprii numismatis). BO. Zatrati v zemi rozličné obrazy a dobrý peníz, točiúš groš, zarazi. Dal. 157. — O., die Münz- prägung. Potom v týž o. více mědi za našich otcóv přičinili, že 72 groše bylo za hřivnu stříbra. Št. N. 161. — O., Abgabe für das Münzregale: plat od mlýnóv, od celního, od ob- razu peněžitého. Jg., Gl. 185. — O., příklad, vzor, Vorbild, Muster. Živý o. ctností. V. Pů- vodní o. D. Z obrazu jiné o-zy dělati a pře- malovati. V. Obrazu Kristova nenásledovali. Jg. — U obraza, u tří obrazů (místo). Vz Tk. II. 543.