1. Pořád, pořad1. Pořád, pořad, u, m., pořada, y, f., řád, die Ordnung, Reihe. P. jest rozložení ? rozměření věcí, co za čím jíti má. Jg. Věci dobrým pořadem samy se spravují. Vš. P. práva, Gerichtsordnung, der Rechtsweg. J. tr. Na p. práva někomu ukázati, pouká- zati. Bez pořadu práva někoho odsouditi. Ros. Proti někomu pořadem práva jíti. Vedl proti němu pořád práva. Ros. Mimo obyčej a p. práva. Solf. Pořadem práva někoho obeslati. Solf. Pořadem práva něco zpra- viti, vykonati. Háj. Odkázati někoho k p-du práva, auf den Rechtsweg. J. tr. P. práva také v zemi že jest zastaven. Skl. 144. P. při něčem zachovati, Ordnung beobachten. J. tr. Postavte žáky do pořádu, aby nestáli po různu. Sych. P. posloupnosti, p. práva civilního, J. tr., p. služební, pořadem služeb- ním, p. v řízeni. Er., J. tr. Až se jest po- stavil pan . . . pořadem práva proti knězi Klimentovi. Jdn. 194. Svatopiscům o ze- vrubný časový p. nešlo. Sš. L. 205. P. soud- ních instancí, der Appellationszug; p-dem úředním něco oznámiti, intimiren. J. tr. Podlé pořádu staň se mezi vámi (secundum ordi- nem); Kněžským pořádem slúžili Bohu. Učinil pořadu jezdcóm i pěšcóm. BO. Pořádu práva ve všem ostříhati. Čr. Vždy pod pořádem práva jsou. Čr. — P., řád, stupeň, ordo, Ordnung, f. Druhého pořádu sluhy. BO. Kněz druhého pořádu. Bj. Vz Pořádek.