Pořádek
Pořádek, dku, pořádeček, čku, m. = pořád, řád, die Ordnung, Folgereihe, opak: nepořádek. V jistý pořádek něco uvésti, V., přivésti. J. tr. Tedy dobře: Sbírky v dobrý p. uvésti, ač někteří tuto frasi za špatnou měli a navrhovali, bychom m. ní kladli: dobře spořádati. P. vnější, přirozený, vnitřní, umělý. Nz. P. čelední, jednání. Šm. P. denní, vz Denní. P. cvičení, ve cvičení. Zk. P. pří- běhů podlé let, D., p. slov, Jel., p. processí. Jg. Po p-ku. V. P-kem čísti, zpívati. P-ky v klášteřích zachovávati. Us. Po p-ku při- cházeli. Sych. Na kom jest p., aby šel ? Sych. Na koho připadá p. ponocovati ? Sych. Do p-ku se postaviti. Bez p-ku utíkati. P-kem složený, rozdělený. V. Pořádkem (pořadem) vše vypraviti, rozkládati. Kom. Po p-ku pů- hony do register vpisuj; pře slyšeti po p-ku, jakž kdo prve obeslal; po p-ku a ne na přeskáčku. Er. Sporné spisy v dobrém po- řádku u soudu míti. Ěd., J. tr. Podávané spisy po p-ku zapisovati; jména po p-ku čisti, jmenovati; na kom je p., řada; přejíti k dalšímu p-ku dne; odkázati něčeho k p-ku; volati, kázati k p-ku. J. tr. Jeden den jeden, druhý den druhý a tak p-kem. Er. Někoho k p-ku napomínati (volati). J. tr. P-kem rubopisů vázán býti. J. tr. P. veřejný pod- rývati. J. tr. Bdíti nad p-kem, šp. prý m.: k p-ku přihlížeti, hleděti pořádku, dohlížeti k pořádku, Šb., Š. a Ž.; ale šp. to není, cf.: Vojsko bdělo nad městem. Flav. Že nyní mluvíš, neshledávám býti v p-ku, dle Brs. 129. lépe: na svém místě. Účty v p-ku na- lézti. Ml. Nyní jsme spolu v p-ku. Ml. Jakoby bylo vše v p-ku. Šm. Drží (jde) na p. Er. P. 367. Tak aby (sirotci) po p-ku slyšáni byli. Zř. F. I. B. 38. P. udržovati; je vše v úplném p-ku. Dch. O pořádku slov ve větách vz Slovosled. V jídle ? pití p. zachovávati. P-ku uvyknouti. Z p-ku vyjíti. V p-ku koho držeti. P-ku se spustiti. Sych. Zvykej po- řádku, ujdeš zmatku na statku. Pk. Není to s ním v p-ku; v jeho hlavě (kotrbě) to není v p-ku. Dch. Ty jdeš pěkně na p. (ne- miluješ ho). Us. u Kunv. Msk. Rozvrh nebo p. přednášek. J. tr. Já jdu na p. (dbám ho). Us. Aby p. věcí maten nebyl. Ler. Aby p-ku neminuli, to činili. Bart. To je zde pekelný p. Us. Hý. P. časový = vypravování a se- řadění událostí letopočetné či dle jejich časo- sledu, dle jejich posloupnosti časové, die Zeitordnung, ordo temporum; věcný a vr- stevný p., die Ordnung nach Materien, ordo rerum, pak má místo, když se věci kupně dle příbuznosti látky či obsahu pronášejí. Napsati něco dle p-ku časového; p-ku ča- sového se držeti, odstoupiti od p-ku časo- vého. Sš. Mr. 2. Obojího p-ku ostříhati; pilen býti p-ku věcného. Sš. L. 6. Již jsme pravili, že sv. Matouš časového p-ku nešetří; Sv. Matouš v jiném časovém p-ku vypra- vuje událosť tu; Jiní lehkou měrou p. slov přerušuiíce kladou. Sš. Mr. 12., 14., 39. P-ku věcí, jehož se tu vymáhalo, nešetříce; U Ma- touše p, opačný nalézáme; P. příhodnější; Jednou p-ku toho, po druhé onoho užiti, následovati. Sš. L. 4., 116. Svatopiscové nevšady a nevezdy p-ku chronologického šetřili; p-ku časového držeti se nehodlal; p. boží zrušiti. Sš. Mt. 57. Tento p. nejlépe se hodí; opačným p-dkem slova ta přichá- zejí v listu k Efesanům; Aby p. událostí v jasném světle se ozračoval; O p. na svatbě se starati. Sš. J. 88,275,59. (Hý.). — P., správa, pravidlo, předpis, řád, die Ordnung. P-kem práva, D., p. stráže, Wach-, taxovní, Tax-, D., ohňový, Feuer-, Jg., vinný a pivný. Boč. Potahovati v p-ky sedlské. Zlob. Dítě p-kem manželství zplozené. Jg. Vz Žer. Záp. II. 188. — P. sloupový (dorský, korinthský, ionský, římský), die Säulenordnung. Jg. — P., třída, die Klasse. Obec na p-ky rozdě- liti. Kom. — P., cech, společnost řemesla jistým řádem se řídící, die Zunft, Zeche, Innung, Gilde, das Gewerk. Ros. P. a cech, Innung u. Zunft. J. tr. P. malý (tovaryšské bratrstvo), shromážděný, Šp., řemeslnický, hrnčířský; starší správce p-ku. Šm. Mají i řemeslníci p-ky své pro řád. Kom. Starší, starosta, přední starší p-ku. J. tr. Po p-cích, D. — P., shromáždění řemeslníků, der Zech- tag. D. Ševci mají dnes p., jdou do p-ku. Us. Vz Cech, Tk. II. 381.