ŽenaŽena. Mkl. Etym. 409. a., Slov. zdrav., Pass 880. — Ž. = dospělá osoba ženská. Ž. si zuby jazykom zoderie. Slov. Rr. MBš. Která žena hubou mele, jest břemeno ne- veselé. VSlz. I. 211. Ženy umějí bláznům pískati, ale moudrý skákati nemusí. Němc. Ž. nejsou korále, abys s nimi pohraje na stěnu je pověsil. Exc. Čert vie šetko, len to nije, dze má žena brúsek (na břichu). Rr. Sb. Kde kněžie a ženy šafují (poroučí), oberně přemistrují; Nespojuj se s pěknú ženú, neb mnozí zamilují ji a tak ona po- hrze mužem svým: Pro statek a bohatství ženy nepojímej, neb peníze a zboží tvou ženou nebudou; Trpká bylina zlá ž.; Ž. krásná jest pasť duše, loupežník života, libá smrť, rozkošná zkáza, smradlavá růže. podpal k smilstvu atd.; Když ž. bez hodné příčiny nejvíc pláče, tehdy jí nejméně věř, neb sou oči na to vyučily, aby, když chtí, plakaly : Žena jest vrtkavé a proměnlivé zvíře ; Žádný hněv není tak hořký jako hněv ženy. Výb. II. 728., 930, 1651.-1656., 1658 Když jdeš do světa, potkáš-li ženu, budeš míti štěstí, pakli mužského, vrať se domů, zvláště zle, potkáš-li sedláka s dobytkem Mtc. 1892. 195. Úsudky, mudrosloví o že- nách. Naps. Fr. C. Zašovský. Nár. listy 1892. č. 188. Feuilleton. O ž. těhotných v 16. stol. Cf. Wtr. Obr. II. 751. — Ž. = manželka. Ženy vojenské v 16 věku. Vz Wtr. Obr. I. 337. nn Muž a žena. Vz Zř. zem. 461., 694. V pátek se svatba dokoná, v so- botu ž. hotová. Sš P. 665. Když ž. ne- může poroditi, mají se všecky zámky v domě pozodmýkati a prsteny s prstů posvlékati. Val. Vck. A já sem synek dobrý, ženku mám zlú. když idu do šenku, ona za mnú. Ženo moja, dušo moja, nestaraj sa. přídeme do šenku, napijem sa. Val. Vck. Bude-li sa hodit, budem kostel robit, javornicí chlapci budú doňho chodit, z javornických děvčat budú ženy robit. Brt. P. II. 323. Ne dívka, jen ž. může býti matkou. Sml. Ženě po- mohl pán Bůh (slehla). Črn. Zuz. 200. Že ji vždy chtěl k ženě (za ženu) míti. Arn. 132. Jestiť veliké pohanění, jestliže ž. prv- ním místem vládne; Žena pěkná a dobrá jest ozdobou svého muže. Mark. Stará žena, mladý muž, hotová je pračka. Orl. VIII. 161. Muž so ženou ako deti pod ste- nou, hneď schlpia, hneď pomeria sa. Orl. XI. 11 Druhá žena jako první dítě (milá). Brt. Když ž. muže obohatí, jsou ustaviční svárové atd. Cf. Výb. II. 1651. Každá ž. rozhněvajíc se před mužem svým, že jí po vůli není, umí řemeslně plakati a když- koli chce, to vždy pohotově má (vz Pláč). Zlomyslné ženě veliká zástěra k hříchu jest víra mužova atd. Výb. II 1654.-1656. Miluj věrně ženu svoji, ač chceš býti při pokoji. Sv ruk. 204. Hodná ž. umře muži do roka. U N. Bydž. Kšť.
