ČeškaČeška, die Böhmin. Č. má každá na ja- zyku med, jak se s ní ozná, potom je jak jed. Sš. P. 317. Vz Němkyně (v dod.), Zpí- vati kdy (ku konci článku). — Č. — jistá míra obilí. Háj. 248. (Koll. St. 48.) — Češky, jm. pole u Jestřabic. Džl. — Č., y, m. Č- Jan, kněz, † asi 1547. Tf. H. 1. 3. v. 76., Jg. H. 1. 2. v. 544, Sbn. 70., 783., 902., §h. Děj. ř. 2. v. 234., Jir. Ruk. I. 149. — Č. Fr. Mat., nar. 1799. Vz Jg. H. 1. 2. v. 544.
