Zpívati, VZpívati, V., spívati, V., lépe: zpívati, singen, besingen, dichten; mši, halten. Jg. V Krkonš.: tejnořiť. Kb. Na mor. Val. a ve Slez.: zpívu, eš, e, eme, ete, ú n. zpívajú. Vck., Šd. Zpivum, eš, e. Na Ostrav. Tč. — abs. Zpívají ptáci (zpěvaví), slavíci, skři- vánci, pěnkavy atd. Nešťastný taký dům, kde kohout mlčí a slepice zpívá. Koll. Učiti se, uměti z. Us. Staří zpívali, mladí po nich pískali, wie die Alten sungen, so zwitscherten die Jungen. Dch. Až ryby zpívať a ptáci bez peří lítať budou (nikdy). Sd. Budě kvitnúť rež ba i pšenica, budě spivať ptaček křepelica. Sš. P. 5. Zpívána bude píseň tato. BO. Zpívala bych neumím a mlčeti nechci; šla bych domů, nevím kudy. Zpívej co umíš, dělej co můžeš a jez co máš. Rým. Zpívej co umíš, rob, co móžeš, jez co máš, mluv čemu rozumíš a dobře budě. Slez. Šd. Zpívej co umíš, dělej co můžeš, jez co máš, nesahej výše sebe, ostojíš, poznáš. Hkš., Tč. Lépe zpívati nežli klívati. Šd. Zpívá kohoutek, těší ho živůtek. Šd. Nezpievaj, až z krčmy pójdeš. Prov. Smil. Ty musíš tancovať, jak já budu zpívať (píseň zpívat). Prov. Já rád zpívám, ty rád výskáš. Vz Stejnosť. Č. — co. Zpíval žalostnou, zpíval si veselou. Us. Šd. Píseň českou nečti, ale zpívej. Hš. Po- mohu ti, až budeš z. děvet a devadesát písní (až budeš u veliké nouzi). U Litmšl. Bda. Milý brachu, takovou zpívá zde každý (tak si každý naříká). Us., Brt. S. 18. Anděl spívá písničku, pozdravuje matičku; Půjdu, půjdu tu uličku ku dvoru, budu zpivať tu pěsničku o Bohu. Sš. 33., 745. Matury zpí- vali. Dač. I. 121. Ktož tuto pieseň zpievají. Výb. II. 24. Zpievali radostnú pieseň. BO. Sv. Martin šed velikú mši zpieval. Pass. 942. Z. mši. Hus I. 401. Tak pohřiechu kněžie a žáci řiekají a zpievají hodiny ; Lépe jest hřiechóv srdečně bez řeči želeti než krásnú řeč vymyšlenú řiekati neb zpievati. Hus I. 307., II. 316. Jednu píseň ustavičně z.; Z. otcovské písně (kráčeti do otcovských šlepějí); Kdo miluje zisk, Jidášovu píseň zpívá. V. Kdo čí chléb jí a pivo pije. toho píseň zpívej. D. Čí pivo piješ, toho píseň zpívej. Mus. Čí chléb jím, toho píseň zpívám (toho vůli činím). Mus. Z. melodie, Kom., zlou (píseň = naříkati, klagen). Us. —jak: kosmici, durch die Fistel singen, Kom., půl hlasem, jiným hlasem, Us., celým hlasem. Hd. Dva spolu (zaroveň) mohou z. ale ne spolu i mluviti. Hkš., Jg. Z. bez oddechu. Sych. Z. pěkně, dobře, silně, Us., napřed (před- zpěvovati), D., rychle. V. Dobře zpíváš, kdyby (= kdybys) jen notu měl (dobrý úmysl máš, kdybys měl jen prostředky). Ros. Však ty budeš jinak z., du wirst einen anderen Ton anschlagen. Zpíval až radosť, dass es eine Freude war. Z. z listu (hned bez zkoušky), vom Blatt weg singen. Dch. Z. česky, po česku, mateřskou řečí. Us. Každý pták zpívá, a každý člověk mluví, jak mu pán Bůh dal; Zpívá do každé noty (dělá, jak kdo chce, každému po chuti). Šmil. Nedaj pozor, jak sa zpívá, ale čo sa zpívá. Slov. Tč. Zpívejte ptáčkové pěkně vesele. Pís. Zpívá na starou notu, jen že do jiného klíče. U Litmšl. Dř. Z. při varhanech. Ehr. Zpívá se známou notou. Us. Šd. Zpívá při práci velkým hlasem; Z. z plných hrdel, něco hlasně, Vrch., při loutně. Mus. 1880. 93. Vejde maměnka: Co to za ptáčka? Tak vesele zpívá, jak zpívávala má dcera milá, dyž doma bývala; Zpivéte vesele kohóti, hať (ať) se mý srdéčko nermótí; Jak pak budeš zpívať? bebebe, mememe. Sš. P. 484., 577., 743. Spievala bych hlasom, niesom v poli našom. Ht. Sl. ml. 231. Ptáčku malý, líbezně zpíváš. Pís. mor. Po prvníkrát jsem tě viděl, kdy jsi krávy hnala, tak jsi se mi j zalíbila, žes pěkně zpívala. Pís. slez. Po- stavil kohouta na stůl a pravil: Zpívej! A kohout zpíval, až nazpíval tolik dukátů, že se už se stola sypaly. Baj. slez. Slavíček zpívá, až se rozlíhá, že moje milá není po- ctivá. Pís. slez. Na mandlíku budu sedať, přelíbezně budu zpívať: pět měrek, pět měrek (volá křepelka)! Slez. Šd. Zpívala jsem někdy, zpívala, až se hory zelenaly; vstávajíc lehajíc jsem zpívala. Sk. Zpívej žalmovými melodiemi. Dač. I. 269. Cechové cizím jazykem z-li. Ib. 354. Ty jistě velmi's teď libě a přerozkošně zpíval. Ler. A sám podlé Musy návodu písně slasti, písně zpívám trudu. Sš Bs. 190. Ale tuto slavně zpievají. Aby ji (víru) tak zevně zpievali. Št. Kn. š. 513. Zpievá v piščalku. GR. A k tomu po- dobně a vesele cierkev zpievá. Hus I. 472 Z. vysokým hlasem. Chč. 624. Každý pták zpívá podlé povahy přirozené možnosti své. Bart. Bolí hrdlo zpívať darmo. Šd., Lb. By slavík jak krásně zpíval, přece vrabce ne- naučí. Šd. On zpíve jako slavík. Slez. Šd. Jak kněz zpívá, tak mu lid odpovídá Bž. Zpívá jako slavíček, co ovce dáví (vyje jako vlk). Ros. Staří ptáci jak zpívají, mladí po nich tak vrzají. Reš. Jak staří zpívají, tak mladí cvrlikají. Prov. Ne tak kusá jako s ocasem pěnkava zpívá. Z. jako zimní sla- víci (vlci). Prov. Zpíváš jako sova; Ten už ví jak zpívať (rozumí tomu); Zpívá jako kanárek, co po kravách skáče (jako býk). Slez. Šd. Spieva, ako by dverce otváral (vrzavé dvéře); Čo budeš sväté pašie na holých kolenách spievať (nedám, neurobím). Slov. Zátur. Ja di ty, skřekoňu jakýsi, že ťa to nemrzí! Neumíš-li lepší zpívať, mohl bys teho nechať. Brt. L. N. II. 86. — komu: hluchému zpívati (marnou práci ko- nati). Zpívati někomu novu piesň. Ž. wit. 143. 9. Zpievajme Hospodinu. Ž. Klem. Ho- dinky někomu z., Einem die Leviten lesen. Dch. Ne každý veselý, kdo v rozkoši žije a já sobě zpěvám, hoc mne psota bije. Jir. Ves. čt. Vrabec jest domácí ptáček, zpívá sobě jako žáček. Kol. ván. 115. Zpievaj si, ženička, ako si zpievala, bývaj mi vesela, ako si bývala: bývaj mi vesela, ako si bý- vala, keď si někdy za mnú dvere zatvárala (zavírala). Sl. ps. Zpievajže si, zpievaj, vylej žiale (žely) svoje, veď je zpev jedinké po- lahčenie tvoje. Sl. ps. Panna Maria tobě zpívá a sv. Anton tě kolíbá. Čes. mor. ps. 5. Krista pána kolébala, svaté písně mu spívala. Sš. P. 45. My spíváme, víme komu. Sš. P. 735. Až mně dáš jísti, teprve mi zpívej (napřed zaplať, potom poroučej). Vz Odbyti (prosícího). Lb. Vám zpívají a na nás nota padá (jeden se kárá a jiný se míní). Tč., Šd., V. Z. komu také = láti. Ten mu zpívá! Us. — s kým. Us. Spieval jsem s jinými vigilie. Hus I. 307. Raději s moudrým plakati nežli s bláznem zpívati. Tč. exc. — proč. Bohu k chvále z. V. Na česť Bohu z. Výb. II. 8. 8. (Pass.). Z kratochvíle. Mk. Zpívala bych ráda, nemožu od hlada. Sš. P. 550. — o čem: o vojnách. Us. — Knst. Z. chvály o sobě. V. Z hloubi o něčem z. Kká. K sl. j. 145. Zpívala bych sobě, sy- nečku, o tobě, pomyslela sem si, co je mňa po tobě. Sš. P. 214. — co za koho: mši za mrtvé. D. Z-li zaň rekvie. Sš. P. 714. Kněžstvo aby za mne žalné zpívalo písně. Sš. Bs. 36. — (co) kde. V kostele z. Ml. Už to ptáci po střechách zpívají (je to známé). Č. Tu písničku vrabci po střeše zpívají. Z-li nad ním rekvie (nadávali mu). U Rychn. Na Slovensku zpívá všecko: Pole, lesy, obydlí ozývají se písněmi starými a nové a nové stále se ještě tvoří. Pokr. Pot. 11. Vyběravá Slovenka nevolí si nikoho kromě sedláka, neboť ,sedliak spieva v poli'. Ib. 158. V tom háječku při měsíčku zpíval tam slavíček. Z. v kůru. Er. P. 118., 183. Mamička tam v hrobě zpive, malé díťatko kolibe; Zpive un tam velice, milej pronika srdce. Sš. P. 90., 546. Že rolníci při pluhu, žencové na roli, vinaři ve vinohradech žalmy z-li. Sš. II. 131. Tu, kdež kokot nad ním zpie- val. Hr. rk. 129. Kde se zpívá, tam jdi, tam dobrý lid bývá. Prov. Šd. Kohout na svém smetišti rád kokrhá a zpívá. Prov. — od- kud : z not. Mk. Co (pták) zpívá z malinkého zobce. Hdk. C. 54. — kdy. Při jídle nemá svobodný nebo svobodná z., dostal by blá- znivou ženu (dostala by bláznivého muže). Na mor. Val. Vck. Zpívá-li děvče při jídle, dostane veselého (bláznivého) muže. U Kr. Hrad., u N. Bydź. Kšť. Co zpívá prostomile ptactvo rannou chvílí? Hdk. Zpívá-li kdo v pátek, bude v neděli plakati. Brt. Zpívá jako labuť před smrtí. Litomšl. Dř. Zpívá tam slavíček za noc kolikrát. Er. P. 132. Nadešli tam chlapka, žito žal, svaté pěsničky při tom zpíval. Sš. P. 19. Slovensky si zpievaj i v zime i v lete: veď to najkrajší zpev na tom božom svete. Sl. ps. Až roz- kvete lípa, slavík bude zpívat, budu tě, dceruško, do háje nosívat. Sladký chládek bude kolem tebe hráti a pod hlavu útlou lípa květy stláti. Ty v soumraku tichém budeš se učívat Jako pravá Češka od slavíka zpívat. Mar. Čacká. Zpěváci evangelium v jistý čas zpívají. Har. I. 16. Po něm zpíval jiný. Us. A tu vieru slovutně na všakú ne- děli i v jiné svátky některé zpievají na mši. Št. Kn. š. 13. V té vieře, ješto na mši zpie- vají. Ib. 15. Zpívá jako slavík o Havle; Zpívá jako slavíček po sv. Havle (nic). Če- chové tehdáž zpívají, když se najedli. V. Hus o Martině nejkrásněji zpívá (na pekáči). Prov. Tč. Kde jsi z-la v létě, zpívej i v zimě. Té. Sloboda je zlatá, ale služebnosť proklatá, jen ptáčik slobodný vesele zpívá den po dni. Koll. Hlasové. 178. — kde (před kým) zač: za odměnu. Koll. Zp. II. 387.
