-ka
-ka přípona připíná se a) k trpnému pří- čestí v -en (-ěn, -án): lepen-ka, pomněnka, čítanka ; b) ku přídavným jménům látkovým odvozeným příponou -ěn: dřevěn-ka; c) od jiných adj.: červen-ka; d) ke zdrobnělým od subst. v -ena: pradlena — pradlenka. Vor. v Pdg. 1882. 285. Cf. Bž. 233. — Pří- pona -ka tvoří jména prací domácích i pol- ních : dřička (draní peří), kopačka, mlacka, oračka, svážka, trhačka; b) zastupuje jiné přípony: bolačka (bolák), dávka (Saň), mr- zutka (mrzutosť), pokúška (pokos), skládka (skládání), túlka (potulování), vyprovázka (vyprovázení), čépka, jalůvka, slépka, ma- kůvka (čepice, jalovice, slepice, makovice). Vz více v Brt. D. 144. — Jména manželek tvoří se od jmen manželů příponami -ka (-?ka), -ěna, -ca (-ica), -ula, -ovka, -uvka: Mazáč — Mazáčka, Šesták — Šestáčka, Za- pletal — Zapletalka, Zkusil — Zkusilka, Jahoda — Jahodka, Macha — Maška, Blecha — Bleška, Vlha — Vlžka, Miklica — Mi- klička. Brt. D. 147. Cf. -ena (dod.). Jméno a ostatní příp. uvedené. Davidka. NB. Tč. Jasenka = ovce koupená z Jasené; valaška = ovce valašská. Mor. Brt. Přípona -ka jmen narodů, rodin: Češka, Moravka, Polka, Polačka, Slovanka, Slezačka, Bavorka, Ra- kušanka, Římanka, Vlaška atd. Vz Šf. III. 422. — Příp. -ka skládá se s předložkami: poka, doka (=pokel, dokel). Brt. D 173. — O dnuka, vonka, dneska a p. vz Prk. Studie o dativě 6. — Cf. Ka-ový (k. pří- pony).