ČilýČilý = čijící. Cf. Číla, Mkl. Etym. 37. Kdyby srdce tak čilo bylo, že by ... Št. — čeho. Ó buď, duše milá, budiž toho čilá!; O již zmoudři, duše milá, a buď strasti svojí čilá. Sš. Bs. 1., 63. — Č. = čerstvý, hbitý atd.; svěží, co jest ještě v původním, neporušeném způsobě. Č. hoch, obchod, mysl, Dch., život, Posp., ruch, obrazotvornosť, fantasie. Us. Pdl. Č. dřevo (ne suché); Trnky sú ešče čilé (ještě nedozrály); Ešče byl čilý (mrtvola ještě neshnila). Mor Brt. D. 204. — k čemu: k učení. Us. Dbv. K Bohu, k lidem jestiť čilý. Výb. I. 924. Byl sem ke všej zlosti čilý. Hr. rk. 323. — jak: od přirozenosti. Dch.
