Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:4   Strana:0849


    Vstáti
    Vstáti, vstanu, vstaň, vstana (ouc), vstal, ání; vstávati. V již. Čech. stát, stanu, vz V. — V. = vzdvíhnouti se od sezení n. od lezení, klečení, aufstehen; povstati, vzjíti, sich erheben, erstehen. Jg. — abs. Bylo mně líno vstáti. Sych. Vstal a odebral se. Us. My jsme vstali. Ž. wit. 19. 3. Již vstal. D. Vstaň, auf! Čsk. Nechce se mu vstávat Us. Dch. Kdyby tak včil naši staří vstali, co by ti tomu říkali? Us. Šd. A on vstav i bude před námi vyznávati. NB. Tč. 11. Tehdy hned křik vstal, že jednoho zabili. Ib. 72. Vstávejte, děti, vstávejte, hned slunce vyjde. Němc. Vstávaje a léhaje na modlitbách trvati. Sych. Travička vstává. Rkk. Ta po- dlaha se bortí (vstává). Sych. Starý neborák zo dňa na deň slábnul, až raz i obľahnul, ani viacej nevstál. Dbš. Pov. 1. 310. Odbila druhá hodina, vstávej, vstávej, duše věrná a poklekni na kolena; Ach, mamičko, vstá- vajtě, požehnání mně dávajtě; Nevydám sa, švarný šohajíčku, zalomila bych svoju hla- vičku; dycky bych plakala stávaja léhaja, že sem si ťa nevzala; Tatičku, stavajte, po- žehnani dajtě, bostě ho nědali, jak stě umí- rali; Nevstane robota, nevstane už více, hrany jí zvonili na staré hrabice; Staň, dě- večko, vospalá!; Buch! na okenečko, stávaj galanečko, daj koňům vody; Všici hospo- dáři vstanó ráno, běží, náš hospodář ješče doma spí; Sv. Jiří vstává, zem odemýká, aby tráva růstla. Sš. P. 55., 100.. 338., 489., 513., 540., 587., 613., 768. (Tč. ). Vstanú fa- lešní prorokové a dadie znamenie veliká a zázraky (Mat. 24. ). Hus II. 9. — odkud. V. od stolu, od jídla. Us. Dch., Žk. 152., Hr. rk. 225. Ot stolóv tu vstáchu páni. Rkk. 41. Ne (ale, než) ot vzchoda a v zemiech búřa vstáše. Rkk. 45. Vstávej, Jeníčku, od milej. Er. P. 320. Vstal od soukenníka (vy- pověděl mu z práce). Sedl. Rychn. 37. 12. Vstaň, o vstaň od země a obrať se ke mně. Sš. P. 67. V. ode sna. V. V-ti z lůže. V. Vstávej časně z lože, pán Bůh ti pomůže. Tč. Tys teprv vstávala z postele. Er. P. 228. Vstávej s lože bílého. Er. P. 472. Přišel sem k vám v poledne, stávala si z postele, nebudeš hospodyňkó! Sš. P. 540. Gdyžť vstane s postele. Alx. BM. v. 14. (HP. 81. ). Vstanu z ložce žádostí svých tělesných a z bludu pohanského. Hus III. 35. Vstáti z mrtvých. Kom., D. Z mrtvých vstana krá- lovstvie své vzdělám; Umra nezahynu, nýbrž z mrtvých vstana do slávy nebeské půjdu. BR. II. 244. b., 366. b. Hodné jest, aby dobří vstanúc z mrtvých v témž těle měli v něm utěšenie; Když vstanú z mrtvých lidé, každý v svém řádu; Kristus ne sám toliko vstal jest z mrtvých, ale i jiné s sebú vzkřiesil, aby...; Vstav z mrtvých Ježíš jeden den, ukázal sě najprve Maří Magda- léně; Co jest řečeno: Kristus jest vstal z mrtvých? Obžil jest. Co jest: Obžil jest? Byv na těle mrtev, již živ jest a již neumře. Hus I. 35., 237., II. 134., 137. (Tč. ). Jak po třetí hlasem zavolala, jeja (její) mamička hned z hrobu vstávala; Můj tatíčku starý, byste z hrobu stali!; A když přijde soudný den: Vstaňte mrtví z hrobu ven! Sš. P. 193., 503., 777. (Tč. ). To dítě z té nemoci zdrávo vstalo. Pass. 130. Z mrtvých v. Kat. 1307. Potom ten člověk vstav z nemoci po ně- kterém času roznemohl sě zase. NB. Tč. 189. Vstaň z peca, ty holý, dy robenka něni. Sš. P. 12. Stavajte, maměnko, z hlubokého dola (= z hrobu). Sš. P. 491. Vsta Libuša s otnia zlata stola, LS. v. 99. Vstavši vzhóru z tej podlahy. Kat. 858. V. z mdloby. Kat. 2549. Abychom mi vstanúce z hřiechóv smr- telných již neumierali; Kteříž se v hřiešiech nezastarají, brzy mohú z hřiechóv vstáti; Vstaň z toho odpočinutie a lože tvého; Ó křesťané! z bluduov vstaňme, dobré nám dané poznajme. Hus II. 142., 354., III. 30., 263. (Tč. ). — kam (k čemu). Časně vstávať k dílu činí sílu. Dch. Vstav k životu ne- smrtedlnému byl jest od takého obcovánie s nimi odlúčen. Hus II. 164. Neklan káže v. k vojně. Rkk. 16. A kraj celý ze sna bdělý k blahu vstává života. Sš. Bs. 35. — komu. Vlasy nám vzhůru vstávaly. D. Vy buchlov- ské zvony, na dva hlasy zvoňte, vy moji rodiči, vy mně hore vstaňte! Sš. P. 491. (499. ). — nač, na koho: na vojnu. Alx., Dal. Na vojnu vstachu. Výb. I. 144. 8. Vstávav prve hotově i na modlitby i na kázanie a chodiv pěš pro naše spasenie. Hus I. 124. Na něj musíš časné ráno v. Vz Chytrý. Lb. — v čem. Vstaň, Hospodine, v hněvě svojem. Rkk. 49. Cf. Povstaň, Hospodine, v hněvu svém. Žalm 7. 7. — před kým, proti komu. Pýcha se domnívá, že židlice a lavice mají před ní vstávati. Tč. exc. Proti někomu v. = 1. aby ho poctil, 2. odbojně. Jg. V. proti někomu s velikú ctiú. Dal. 49. Vstane lid proti lidu. Pass. 9. (Hý. ). — kde (v co). V zemi vstal (povstal) muž. Jg. Vstane jedno slunce po vsiera nebi, vstane Jarmír nad vsiú zemiú opět. Rkk. 33. Bieda vstane tužšia po krajinách. Ib. 50. Také nemá žádný pán na súdě v potaz v. Arch. II. 503. Když německý jazyk v zemi vstane, našeho rodu česť stane. Dal. Vlasy na mně vzhůru vstávají. Sych. — jak. Na hromu lehne, na hromu vstane (pořád kleje). Č. Ten dnes levou nohou (na ruby) vstal (vz Mrzutý, Nevrlý). Č. Prach sloupem vstává. Brt. lustr. 16. Vlasy důpkom vstávají. Na Slov. Vstanú kyje nad kyje, kopie nad kopie. Výb. I. 37., Rkk. 37. Kdo vstává ráno po levém boku, bude míti toho dne neštěstí. Na Mor. Valaš. Vck. Takým omyl- ným vzkřiešením vstávají ti, kteříž podlé domnění babinského mnie, by hřiechóv byli prázdni, když sě zpoviedají, ale z úmyslu hřiechu nevypustie. Hus 11. 142. Vzhůru řiťú vstává. Mor. Šd. A Duns Scotus tomu učil, že veškery ženy vstanou v mužském pohlaví. Sš. II. 116. V. proti někomu s ve- likú ctiú. Dal. 49. — kdy. Se sluncem v-vá. Os., Jv. V. na úsvitě. Aqu. V. o 4 hodinách, ve 4 hodiny. Us. Já vstávám raníčko za sví- tání. Er. P. 210 Ráno vstala před sluncem. Sá. Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den. Sš. J. 186. (Hý. ). Ty ráno spáváš, já přede dnem vstávám. Pal. Dj. III. 3. 265. Mlč, matičko, mlč a neplač, šak já vstanu třetí den zas. Sš. P. 50. Jak v nedělú ráno stala, na ulici umetala. Sš. P. 792. Nedovoľ deťom ráno hore chrbátom vstávať (na Mor.: vzhůru řiťú. Šd. ). Dbš. Obyč. 6. Z rána. Us. Vstalť jest této chvíle. — odkud jak, k čemu, nač, v čem, kdy. Dvěma způsobama vstá- váme z mrtvých, skutečně dle ducha a v na- ději a nádbě dle těla. Sš II. 213. Vstane z mrtvých božskú mocí. Hr. rk. 165. Kdož vstane od stolu s touž chutí, s kterouž k jídlu sedl? Shakesp. Tč. Musie všichni svými tělu z mrtvých v. Kat. 57., 2014. Vstal jest Bóh z mrtvých svú mocí. Hus II. 132. V. k soudu z mrtvých. Kat. 2067. Aby jeho pomocí vstali z hřiechóv k milosti a k spa- sení. Hus II. 25. Dyž se ho dosť nabily, do jámy ho shodily a z tej jámy on ubohý nemohl vstáť na nohy. Sš. P. 688. Neb když v něm (v Kristu) z mrtvých vstaneme, takéž v něm kralovati budeme. Hus l. 323. Prve nežli páni ze soudu vstanou. Nál. 159. Třetí den z mrtvých vstal. Hr. rk. 87. Všichni z mrtvých vstanú v den súdný. Anth. I. 48. A když ho zbičují, zabijí ho a den třetí z mrtvých vstane (Luk. 18. ); Lazar po čtyřech dnech vstal z mrtvých. Hus II. 77., 356. (Tč. ). Že při vzkřesu z mrtvých všichni v tom věku vstaneme. Sš. 11. 117. Nébrž také podlé žalmu za noci vstávali křesťané. Sš. Sk. 118., 62., 164, 36. Dřiev ve třech dnech na vojnu vstaniechu. Dal, (Šd. ). — proč. Vlasy mi vstávaly hrůzou. Jg. I. 126. Vstachu voje na kniežecie slova. Rkk. 16. Ráda bych já vstala z hrobu, ale nemohu pro mdlobu. Er. P. 470. Nač bych já ti k vůli stávala, svou postelku barouchala? Sš. P. 218. Ve jménu Jesu Krista vstaň a choď. Sš. Sk. 35., 37. Seda by pro to nevstal (neváží sobě toho). V. — zač. Já bych za to sedna nevstal. Vz Nepatrný. D., Lb. — kam. Ráno vstaňme do vinice (Pís. Šal. 7. 12. ). Hus III. 90. — s kým (kdy). Mužie ninivetští vstanú v súdný den s ná- rodem tiemto, to věz s kněžským a s zá- konnickým a odsúdie je. Hus I. 195. Aj že s Bohem vstali sú lidé, vieme. Hus II. 134. Patnáct krejcarů s ním vstává (= má 15 kr. denně). V Kunv. Msk. — s adv. (kdy, jak atd. ). Kto včas ráno vstáva, toho pán Bohpožehnáva. Mt. S. I. 126. Kdo časně vstává,Bůh mu žehnává. Hrš. Záhy vstávej, příkladdávej. Tč. Ráno vstává, koňům dává v ja-borovém lísku. Sš. P. 753. Vstaň, ovčáčku,časně vzhůru, nežli bude svítati. Slez. Šd.Nechce se mu ráno vstávati. Dch. Já semnezaspala, já sem skoro stala. Sš. P. 558.Lehce lehce, lehce vstane (o nemajícím sta-rostí). Us. Dch. Jdi skoro spat, ať skorostaneš. Mor. Šd. Když matička ráno vstala,hned nevěstu fackovala; Vstaň Aničko, hore(vzhůru), vstaň srdečko moje; Stávej, starý,stávej hore, kdosi u naší dcery je; Dceraráno stanula, matka se jí pytala: Dcero,dcero, dcero ma, s kym si to tam buřila?;Zvolila sem sobě to švarné pachole, keréráno stává, vraným koňom dává; Teprůvmně chceš ovsa dávat, když nemožu horestávat; Uvidíš u nás, co dělávám, že ránostávám, kravičkám dávám, na trávu chodi-vávám; Já ráno stávám, malenkám (kravič-kám) dávám, kúdélenku přádávám. Sš. P.138., 155., 167., 345., 454., 531., 540. (Tč. ).Kdo pozdě vstává, celý den poklusáváa sotva do noci dohoní, co zanedbal. Kmp.V čile vstav. Kat. 1049. Z mrtvých vstalKristus právě brzce. Hus II. 439. Je-li jasno,záhy vstávej, pakli mračno, déle spávej. Č.M. Kdo nerád stává, utre si ústa. Mt. S.Kdo ráno vstává, tomu pán Bůh dává; kdodlouho líhá, tomu ubíhá. Prov. Tč., D. Kdose lení časně ráno vstáti, zřídka k lůžkuspokojen se vrátí. Vz Lenosť. Lb. — Vz Spona.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011