Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:1   Strana:0306


    Dřevo
    Dřevo, drvo, a, n., pl. dřeva (drva), dřívko, a, dřevce, e, dřevečko, dřevíčko, dřívičko, dřívečko, dřevínko; Koll.; dříví, dřívičko. Dřevo, dn>vo = strom, dn. va = druva, dříví, skr. druma, sr. řec. ůcvc, tedy vzniklo t z u. Dřevo dříve = strom lesní, jako posud v již. Čech. Šb., Kts. — V obec. ml. sp. genitiv: dřívího m. dříví (dle „Znamení"). Holz. D. pevné, trvdé, měkké, těžké, lehké. Tvrdé dříví: dub, buk, břest, brslen, olše, jilm, ořech, jeřáb, bobovník, habřina (habr), pláňka, bříza. Měkké dříví: jeseň, kaštan, jedle, sosna, smrk, modřín, lípa, vrba, topol, borovice. D. listnaté: duby, buky, javory, jeseny, lípy, břízy; jehličí: sosny, jedle, smrky, borovice, jalovec. D. Dřevo zelené (čerstvé), vrchové (s koruny), vorové, k stavení (na stavení), k potřebě, k pálení, k palivu, Jg., klestové, D., hořné (dobře hořící, V. ), praskavé, V., olšové, dubové, bukové, smrkové, jedlové, habrové, borové, sosnové, lipové, modřínové, ořechové atd., Us., vorové, pramenové, plavené n. výtonní, proutové, pařezové, smolnaté, ležaté, suché, zkamenělé, Jg., laťové, tesané, shnilé (hniláč), zpráchnivina, pokažené, suché (souš, suš, souší, zvonoviny, krkošky), zdravé (čilé), posluné, slabší v lese: poloulesí, use- knuté: přerubek, od tesařův kradené: van- drovka, mladé v lese: mlází, bez kůry: lu- penec; stojaté n. na stojatě, nahnilé: palubeň; zavilé (sukovité), k topení, na žlaby: žlabo- vina; dříví z větví: ramlí, ramloví, haluzové, ramlové d., oklestkové, větvové d.; syrové, vyschlé, zetlelé, stýřilé, vetché, ležaté, štěpné, posušité (které snadno schne), porazené, zdělané, červotočivé, zčervočené, přestálé, jadrné; v otýpkách: vázanec, povíječka; kterým se prámy svazují: stonek, povíječka; na dno sudu, na porážení, vykázané, přijaté, pokra- dené, odevzdané, štípané, srovnané (do sáhů), rozřezané, prodajné, Šp., na porážení, J. tr., Šp., amarantové, anghikové, atlasové, balša- nové, borovičkové, břestevcové, cedrové, citronové, červené barvířské, česnekovníkové, ebenové, fenyklové, francouzské, hadí, hebe- nové, horkeňové, chyníkové (blamaté, žílo- vané), jalovcové, kaliaturové, kaštanové, kašťové, královské, kvajakové, kvasiové, ma- hagonové n. mahonové, mancinellové, mramo- rové, muší, myší, olivové, ořechové, orličí, palisandrové, pantoflové, rajské, růžové, santalové n. sandalové, sapanové, sasafrasové, simarubové, skořicové, sladké, svaté, svaté pravé, tamaryškové, tisové, visetové, zera- vové, zimostrázové n. zimozelové, žluté barvířské, zmijovicové, železné, žluté uherské n. albánské. Kh. Zavilosť, vývoz, výkaz, sáh, kus, poleno, cena, prodej, sazba, seznam, přijetí, účetník, náruč, otýpka, kradení, škůdce, hranice, halda, ráz, dostatek, nedo- statek, druh dříví (dřeva); d. k sušení, k pálení, k stavění; popel z dříví, klín ze dřeva (dřevěný), míra na dříví, loď se dřívím; vůz, ukázka, lístek, účet, nosidla na dříví; obchod se d.; právo k d., J. tr.; účet, užitek, výnos z d. Šp. Dříví k horám (dolům), do dolův, k šachtám, na uhlí, na trouby. Vys. Obchodník se dřívím. Rk., Šp., J. tr. Dům ze dřeva (dřevěný). Jg. Dříví štípati, roubati, kálati, sekati rozštípati, tesati, páliti, voziti, sbírati, káceti, řezati, v lese porážeti, na hřbetě nésti, na trakaři vézti, krásti, koupiti, prodati, na oheň klásti, přikládati, lámati, skládati, s vozu shazovati, do dřevníku rovnati, klestiti. Us. Z každého dřeva oheň pálí (ze všeho užitek béře). Prov. na Slov. Vedlé suchého dřeva i zelené (mokré) shoří. Vz Společnost'. Lb., Č. Ne každému dřevu do- stane se býti fládrem. Č. Ne z každého dřeva n. kamene obraz sv. Václava móž vyřezán býti. Vš. VII 15. Ne z každého dřeva (ka- mene) sv. Václav (socha). Č. Jaké dřevo, taký cvik. Do hrubého dřeva hrubý cvik (klín) dáti třeba. Č. Klíčem dříví štípati, a sekerou dvéře otvírati. V. Pečlivý hospodář má v dome svém staré seno, máslo i sýr, žito i drva. Rozm. otce. Do lesa dříví nikdá nevoz a do moře vody nenos. Prov., Jg. Hezký jako pos.. né dřevíčko po dešti. Prov. Buď ty, táto, jdi pro dříví a já budu doma; anebo já zůstanu doma a ty jdi pro dříví. Na Mor. Na suchém dřevu těžko trhati listí. Šp. Vz Rostlina. — D. = d. k jisté potřebě určené; dřevěný nástroj. D. k stavění, laťové, stavěcí, tesané. Jg. Loďka z jednoho dřeva vysekaná. V. D. stavební n. stavěcí, na stavbu. Nz. Dříví na prkna řezati. V. — D. = v bibli dřevo kladeno za kříž n. šibe- nici, též za modlu. Na dřevě visí. Br. — D. = násada u kopí, kopí samo. Schaft der Lanze, die Lanze selbst. Arch. III. 385. Na dřeva vyzvati. D. Vzíti, dáti na dřevo — na službu vojenskou s dřevem. L. — D. strom, Baum. Když list s dříví padá. Krab. Údolí dřívím porostlé. Jel. Dříví k stavení mýtiti. V. Dřevo kam se šine, tam padne. Vz Hloupý. Lb., Jg. Dřevo křivé a zavilé nebývá rovné. V. Posiekachu vsie drva. Rkk. Stoji lipka, stoji, dřeva vysokého, lista širo- kého. Sš. P. 151. Vz Strom, Kláda. — D. = stůl. Peníze na dřevo (při lirách o peníze). Us. Mrk.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011