PártaPárta, oprav v: parta. Cf. Mkl. Etym. 232. P. čili koruna na hlavě byla původně snad jen závoj z plátna, obvinutí hlavy. Koll. Zp. I. 441. P. = náčelka, tři palce vysoká, zlatem vyšitá, uvázaná do zadu, kde je veliká růže ze stužek. Nevěsty mají na ní ještě zelený věnec. Němc. III. 264., IV. 397., VII. 274. Na jihových. Mor. = pentle korály posázená Brt. Ráda by už ráda čtrnáct rokov bola, aby som chodila s partou do kostela. Koll. Zp. I. 125. Do party zavitá. Bl. Ps. 27. Aby mým dievkam jak vydaným, tak též v partě zůstavajícej platili. Sl. let. V. 163. Či tamo chceš, kde věčná zima trůní z demantů ledných partou bleskotavou? Čch. Sl. 35. — Dbš. Sl. pov. II. 33., Sl. spv. I. 28.
