RukověťRukověť, i, f. (zastr. rukojeť), ruko- větka (rukojetka), rukovítka = držadlo, za něž se béře nějaká věc, die Handhabe, der Griff, Stiel, das Heft. V MV nepravá glossa. Pa. R. m.: ruko-jet, je v e, jako medjed = medvěd. Ht. Vz Medvěd a Gei- tlerovy u-ové kmeny 101 a. Strsl. rakovetb (manipulis), příp. -tb. Mkl. B. 166., 168. R. k řezáku, das Schnitzerheft, nebozezní, das Bohrerheft, k macku, der Rauhbankgriff. Skv. R. u konve, dveří, kordu, Ros., u vesla. V. R. nože. Palcát s r-tí. V. R. u sekery. Us. R. k nebozezu, k srpu, k dvířkám, k trubám, na šídlo. Kh. Nádobu za r. ují- mej. Kom. Neštěstí meč tvůj za r. drží. Jel. R. k něčemu dělati. Kr. mosk. R. u pluhu. Psčk. R. (meče) vzdélí na pieď ručnú. BO. Vz Držadlo, KP. I. 533.. 555. — R., ruční kniha, der Leitfaden. J. tr., V. — R., pří- čina, die.Ursache. V. — R., hrsť. Handvoll, f. R. šalvěje. Jád., Sal.