SřínSřín, srien. Mkl. Etym. 294. Vlas jak sřín. Hdk. Mráz v zime na vode, keď za- čína zamrzávať, volá sa srien. Voda sä srieni, srieň ide. Hdž. Čít. 156. Po oněm- lých bystřin hladkém sřínu. Hdk. Dřev. Na oknech led a sřín viděti bylo. Koll. IV. 196. — Lipa II. 6., Sldk. 606.