HříchHřích, strsl. gr?ch?.; o pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 39., 41, 29. Rada by duša do raju, ale jej hrichy nedajú (tužba po nedosažitel- ném). Šariš. Phľd. 1895. 378. Omluvami a vý- mluvami h. nezbělí. Šml. VII. 116. Starý h. vynésti (smeti ze světnice o štědrý večer). Val. Vz Vck. Val. I. 53. Hriech s maľučkom sa po- čína, vo velkom sa končí. Slov. Nov. Př. 25. — H. = hříšník. Ja směj sa, směj, ty starý hříchu. Na mor. Slov. Brt. D. II. 318.
