Koník
Koník, a, koníček, čka, m., das Rösschen, Pferdchen. Jede Janek na koníčku (na ko- niku). Prov. Vsadil ho na koník (= popudil.Vz Hněvivý). Lb. Nesedej na koníka, ne-spadneš. Vz Výška. Lb. K. na bidle, Stecken-pferd. Dch. — K., náčiní pekařské, jímžtose těsto na preclíky hněte. Us. Dch. — K.= hříbě, ein Füllen. — K. = kobylka, cvrčekzelený, Heuschrecke. Jg. — Koníček mořský,hippocampus brevirostris; čínský, h. longi-rostris. Frč. 283., — K. = stolice u sedláře,soukeníka, soustružníka atd. Reitstock. —K. ku klepání kosy, srpu. Dengelstuhl. —