BrankaBranka, zdrobň.
brána. Hledí už přes
branku (o mladíku, který už pohledá po děv- čatech). Mor. Čes. 1. V. 417. — B. = volná dolejší část dveří. Ott. VIII. 8. a, — Šněro- vačka s
brankou u vdaných žen, opatřená zpředu šněrováním a přezkami, za něž se zadrhoval srdcovitě vykrojený punt. NZ. II. 152. — B. kosy = dolejší tyč.
Brt. I). II. 452. — B. či
Brána zemská v Náchodská. Hrš. Nach. 679.
Branný n. mýtný. Cel. Pr. m. I. 495.