ZabratiZa
brati, beru,
bral, án, aní; zabírati = začíti
bráti, anfangen zu nehmen, tief hin- eingreifen; se = pustiti se k čemu, pohrou- žiti se, wozu schreiten, sich einlassen, ver- senken, vertiefen; zajíti, zajeti, jeti, odjeti, verreisen, sich begeben. Jg. — abs. Dnes je za
bráno (nebe zamračené). Us. Sd. — (se) kam (do čeho, v co, k čemu, nad co, pod co, nač, mezi co). Hák x zabírá nad palec u a hák y pod palec v. NA. IV. 155. Což se do těch peněz za
bral. Ros. Cévy zabírají do palců. Vys. Z. se do lesů, do hospody, Ros., do učení, do spaní. Us. Z. se v práci. Us. Za
bral se (přišel) k nám. Us. Kam jsi sě tu za
bral? Wo bist du daher gerathen?; V živý rozhovor s někým se z.; do věci se z. (sich vertiefen); z. se do práce; nemoc se do něho z-la; zcela do sebe za
brán; tak daleko se za
bral, že . . .; v myšlénky se z.; do boje se z. Dch. Kolo zabírá do pastorku, das Rad greift in den Trieb. Šp. Z. se do čtení. Us. Za
bral se do učení, do knih. Us. Je to podivná věc, jak člověk se může do něčeho z., že i ve snu se tím obírá Us. Tč. Z. se na vojnu, k vo- jákům, mezi koňáky (zur Kavallerie gehen). Mor. Tč. Byli příliš za
bráni do událostí domácích. Ddk. II. 450. Letopisec nechce se hlouběji z. do příčin schůzek takových. Ddk. III. 87. Za
bralo se ubožátko ve spaní; Ale, chceš-li duško, k sobě tě zaberu. Hdk. C. 129., 291. Ten zaberal pryč, žeby ho ani všetci čerti neboli dohonili; Ako to náš šuhaj vypočúval, za
bral sa do mesta. Dbš. Sl. pov. I. 107., 145. I vrúcný blízkého te- dáž sa do chrámu zabírá. Hol. 9. Kde zub se v zuby zabírá; Za
brán v dumy. Čch. Bs. 140., Petrkl. 42. Duše zabírá se v líbeznou harmonii všehomíra; Z. se do hovoru. Šml. Za
bral se v šer upomínek; V hluboké se za
bral dumaní. Vrch. Z. se na cestu. Šd. Kolo do kola zabírá; Kola zubená v sebe zabírají. NA. IV. 3., 16. Do dalekých krajin se za
brali. Ler. Z-li se na sněm říšský do Řezna; Táboři zabírali se dosti hluboko do zásad metafysických; Když viděl, že král Fridrich osobně byl se za
bral na cestu až do Terstu; Lidé nepokojní za
brali se do nadřečených tří měst; Do líčení jednotlivých těchto výjevů nelze zabírati se; Pan Vilém za
brav se ku králi osobně, vyjednával s ním o to. Pal. Děj. 1. 1. 167., IV. 1. 86., 95., 96., 100., V. 2. 110. (Šd.). V hloub myšlének se z. Mch. Z-li ho k vojsku. Phld. IV. 17. Pramáličko chybelo, že neza
bral ju na ra- mená. Phld. IV. 28. Za
bral se k velikému houfu = umřel. Us. Tkč. — co. Děj zabírá dobu dvou let, umfasst. Dch. Mne to nejvíc za
bralo (já toho nejvíc užil). Us. Vk. Z. místo (einnehmen), město. Dch. Musíš oboje z. (untergreifen). Šd. Z. nějakou zem (osa- diti). Us. Praha, ta tatínka za
brala (mnoho stála). Us. u Do
bruš. Vk. Za
brali Vodňany. Let. 6. Co ti uherští rebellanti popáchali nercili naše všechny majetnosti za
brali. 1738. Nepřítel vše za
bral a vyloupil. Mus. 1880. 27. Vzal sítě a šel lovit; lovil, lovil, ale ne- mohl nic za
brať. Slov. Poh. 35. A čo za
brať nemôžu, popáľa. Z
br. Lžd. 227. — komu (co, čeho). Ty mu toho zabereš (neurčitou měrou). Puchm. Z. někomu statky (in Besitz nehmen, entreissen); Zabírá mi to mnoho místa; Za
bral mu místo. Dch. Velice si to zabírá, sich zu Herzen nehmen; es steckt ihm immerfort im Kopfe. Us., Šd., Sd. Aby si to tak nezabírala (ne
brala k srdci). Mor. Kd. Ten mu zabere (da). Šm. — kudy: stranou (odejíti). Na Slov. Sl. ps. — kdy. Za
brav se před léty do úkolu svého. Pal. Děj. I. LIII. Za
bral se včera do práce. Us. — jak. Za
bral se do toho celou duší. Us. Za
bral se (zamiloval se) do ní o sto šest (er hat sich bis über die Ohren verliebt). Dq. exc. — se kam čím. Zabírati se ně- jakou prací. Us. Řečí svou daleko se z. Ler. Z. se do něčeho myslí. Chmel. — co v čem. Daleko v podniknutích se za
brati. 1). — se nač. Za
bralo se na déšť (je deštivo). Us. — se nad čím. Ona se nad tím za
brala (nahm sich zu Herzen). Na Zlínsku.
Brt. — s infinit. Lovec sa za
bral lesom polovať. Phld. IV. 4