DobrýDo
brý, (dříve také: do
br, dů
br, a, o); komp. lepší, superl. nejlepší; do
broučký, do-
brounký, dobřičký, dobřinký. Do
brý, v Krkon. hezký. Kb. — D. = udatný,
brav, tapfer. Neudatný neumí jedno láti, do
brý se dá u příhodě znáti. Ctirad. Dal. — D. = urozený, zeman, adelich. Já jsem lepší než ty = urozenější. Mus. A že jsou dobří skrze urození vládyčí. Chč. 446. — Tov. K. 224., Půh. (Gl. ). — D. = jakosť žádanou mající, gut: a) Podlé věci, okoličnosti. Do
brý základ položiti. Do
brou radu dáti. Do
brá odpověď (příhodná). D. herec, báseň, o
braz, malíř, pěvec, čeština, hráč, tanečník. Jg. — b) Podlé úmyslu, potřeby; pohodlný, užitečný, gut, schicklich, tauglich, nützlich, heilsam. D. pří- ležitosť, vítr, čas, rok, žně, pastva, živnosť, opatření, vůl (tučný), koupě (laciná), příčina, voda, lék. Jg. Do
brým větrem odplouti (po- hodlným). Obé do
bré, hus i prase. Prov. Do
brá psu moucha, chlapovi řepa. Na Slov. Do
bré bývá, když jsou vlci syti a kozy celé. Do
brý chléb, když koláčů není. Do
bré to, když není lepšího. Co vhod, to do
bro; co příliš, to mnoho. Potázal se s do
brou. S do
brým se potázal. Na do
brou koupi netřeba kupcův pobízeti. V. Co do
brého jest a pěkného, má se po druhé a po třetí opáčiti. Lb. — na co: ten lék jest do
brý na oko. Us., L. Dřevo na housličky do
bré. Er. P. 466. Dej nám do
bré líto (léto) na pšeničku, na žito. Er. P. 59. — čemu. Ta voda je do
brá zastaralému zlá- mání. Čern. — k čemu. To je ke všem ranám do
bro i užitečno. Ras., Čern. — proti čemu. Voda do
brá proti bolestem uší. Čern. — s inft. Do
brý pro smrť poslati (= líný). Č. — D. = platný, giltig. — na koho. Směnný list do
brý na mne samého. L. — c) D. — ve svém způsobu, rodu dokonalý, gut, recht, in seiner Art vollkommen. Jg. D. chléb, pivo, zrak, Čich, oči, nástroj, nůž, sukno, zboží, hospodář, rozum. Jg. Do
bré jméno. Vz Jméno. Spěšné dílo nerado bývá do
bré. Do
bré víno i bez věnce (víchu) vypíjí. Do
brý strom do
bré ovoce nese. Dva tvrdá kameny řídko do
bré mouky namelí. V do
bré paměti to bylo.
Br. V do
brém stavu. D. — D. = pravý, echt. Do
bré perle. — D. = zákonům, ustanovení obecnému přiměřený. D. chování, měšťan, otec, soused, přítel, křesťan, jméno, slovo, pověsť. Jg. Do
bré slovo (jméno) mezi lidmi míti. Do
brou pověsť míti. Do
brého jména člověk. V. Na do
bré cti někoho dotknouti; na do
bré pověsti utrhati. Ublížiti na do
brém jméně. Do
bré (chvalné) paměti. V. Všecko do
bré o někom mluviti. — čím. Za právo se drží, že očistník má býti člověk do
brý uro- zeniem i zachovániem... A jinak všemi obyčeji má býti člověk zachovalý a do
brý do
brotú bežnú a obecnú. Vš. — D. = mravně dokonalý. Bůh sesýlá déšť na do
bré i na zlé. Do
brý, až na něm kůže praští. Do
brý dí, d. splní. Rb. Čert starý a proto do
brý není. Do
brého nepálí. Č. Bude d., až pes na lišku vleze. (Nikdy). Vz Ničema. Lb. Na do
brou stranu něco vyložiti, v do
bré vykládati. V. Židká metla do
bré dítky činí. Krom do
brých lidí (z dovolení). D. D. jednání, mravy, skutek, svědomí, vira. Jg. Zlé se neutají a s do
brým můžeš před Boha i před lidi. Č. Do
brému člověku každý den svátek. Č. Z kance na staro řezaného, žida křtěného, mnicha z klá- štera vyhnaného, přítele třikrát smířeného, zřídka z toho bývá co do
brého. (Vz Stav). Lb. Do
brý čím povýšenější, tím lidu milejší. Pk. S do
brým budeš do
brý, s lotrem jako on zlý. S do
brými obcuj, zlých se varuj. Us. Ten bezděky do
brý jest. Lb. Do
brého nepálí fa zlého nesmí (říká se, když se někdo spálí, poněvadž o ordaliích nevinní ohněm netrpěli)]. Pr., Č. Do
brý nečiní než dobře. č. Každý d. může lepší býti. Č. Do
bré samo se chválí. Č. — D. pokojný, snášelivý, tichý, krotký, laskavý, lahodný, lidský, gut, gütig. D. manžel, soused, duše, blázen (do
brý prosťák), pán, otec, máti. Jg. Z míry do
brý člověk. Do
brá, poctivá duše. V do
brém se rozejíti (bez vády). Jg. Raději po do
brém nežli po zlém. Č. Býti s někým za do
bré. Zk. Do
brý — když spí, ani chleba nechce. Č. Řekni mu po do
brém. Jsou opět dobří (smiřeni). Do
bré slovo za někoho dáti. Jg. Do
brých slov podávati. V. Kolik vran bílých, tolik macech do
brých. D. jako kuře. Pk. — před kým. Svědomí před Bohem do
bré. Chč. 452. — Ironicky: Jsi do
brý, jako štiplavý křen. Jg., Č., Pk. Do
brýs, co kozí slaniny. Č., Pk. Tys velmi do
brá věc, lepši tebe kus než celá pec. Č. — Do
brá vůle = a) laskavosť, Wohlwollen. Býti na koho do
bré vůle (do
bré mysli). L. Do
brá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Prov. Do
brou vůli ukázati. Reš. — ß) Badost, veselost, Vergnügen. Do
brou vůli míti (veselu býti). V. — y) Hody, kvas, Gastmal, Gelag. Jg. Panská do
brá vůle. V. Do
brou vůli udělati. V. Do
brá vůle zvl. = hody u ro- dičův první neděli po svatbě. Přijďte k nám na do
brou vůli. Us. — á) Volná vůle, do
bro- volnost. Z do
bré vůle; z čisté, do
bré vůle něco učiniti. V. — D. = jiným přející, po- máhající. D. přítel, láska, přízeň, úmysl, srdce. Jg. Kdo sobě zlý, komu do
brý? Ó kak je do
brý Buoh těm, jenž upřiemého jsú srdce; Buoh jest do
brý, milostivý těm, kteříž žádají milosti jeho. Št. N. 181., 190. Do
brou měrou (= úmyslem). V. Z ručky do ručky dělá do
bré přátelství. Je tuze d. S do
brým úmyslem, z do
brého úmyslu něco dělati. Jg. Buď tak do
brý, učiň to. Noc není žádnému do
brá (přítelkyně). Jg. Jsem ti do
brý, ich bin dir gut, geneigt, jest prý german., ale předcházející příklady dosvědčují, že tato frase není špatná; ovšem můžeme m., To děvče jest mu srdečně do
bré' také říci:, srdečně mu přeje, má ho rádo. ' — D. = líbezný. D. dítě, žena. Tenhle do
brý přítel! — jak: do
brý na oko. — D. = dokonalý a jinému prospěšný. D. vycho- vání, zpráva, Jg., poselství. V. Bůh zlé v do
bré o
brací. Dělá mnoho do
brého. K tvému do
brému se to děje. To nic do
brého neznamená. Jg. Do
brý den! do
bré jitro! do
bré poledne! d. večer, d. noc! Do
brý den mu dal. Šťastnou, do
brou noc! Do
brou noc dáti. Jg. Zůstává, kde zajíci do
brou noc dávají. Jg. Nyní jsem mu do
brý (může mne potřebovati). Us. — čím. Kůň jezdcem do
brý. Č. — s infinit. Oheň do
br jest sě zhřieti. Pass. 132. Ze zlého dluhu do
brá i sláma vzíti. Mus. — D. = hojný, znamenitý, s ohledem na velkosť, plat- nosť, sílu, počet, váhu, míru, gut, ansehnlich, beträchtlich. Do
bré peníze (proti lehkým, nepravým). D. váha, míra, kámen (drahý), kopa (d. kopa zelí = čistý kvítek, prohnaný člověk), umění. Jg. Z do
brého domu dcera. Do
brého lože syn (manželského). Do
brého otce i matky syn (manželský). Jg. Z do
brých (= platných) příčin. Z do
bré ruky to pochází (z jisté). Neboť jest do
bré milosrdenství tvé.
Br. A pohřben bude v starosti do
bré (u vy- sokém stáří).
Br. — D. = znamenitou sílu vnitřní mající. D. pamět, vtip. Jg. Do
bré spaní míti. Do
brou hlavu míti (vtipným býti). V. Do
brý pozor na někoho míti. Do
brý pokoj míti. V. Do
brého soudu. V. — D. = drahný, mnohý, sporý, gut, beträchtlich, reichlich, tüchtig. Jg. D. počet. Vylupal mu na do
bro. Do
brou částku vzal. Do
brá míle, hodina. Do
brou chvíli to trvalo. Na do
bré míře stojí (do
bré jest). V. — D. = lahodný, příjemný, gut, angenehm. D. vůně, jídlo, chuť, voda, tvář, povětří, časy, novina. Jg. Do
bré milo odkudkoli. Do
brého po málu. Vz Šetrnosť. Lb. D. víno (samorostlé, čisté, nekalené, chutné), noc (u Jihosl. lahko noć). Pk. Co v hod, to do
bro. Nic mu do
bro, milo není (vz Nespo- kojený). Lb. Chce viděti dny d.
Br. Do
bré kousky jísti (lahůdky). Na do
brých kouscích statek projésti. V. Do
bré bydlo píchá (má rohy). Do
brý den si udělati (veselý). Jg. — s inft. Vtom sklepě jest voda do
brá píti. Pref. 317. — D. = se žádnými nesnadnostmi spojený. D. cesta (schodná, sjezdná; pravá). Na do
brou cestu někoho uvésti, přivésti. Jg. Do
brou naději míti, sobě dáti. V. — D. — šťastný, glücklich. Do
brá věc jest, na do
bré míře stoji. V. — D. = příjemně cítící. Do
bré mysli býti. V. Trpělivou a do
brou myslí. V. S do
brou myslí. Troj. — D. u juristův. Na do-
brých lidech přestati s kým a na nich dosti mieti, auf Schiedsrichtern es bewenden lassen. Půh. 1437. — Do
bré, ého, n. = do
bro, das Gute, Wohl, die Wohlfahrt. Do
bré obecné, svrchované. D. Za do
bré uznati, tvrditi. Na d. vésti (odchovati). V. Pečuje o d. lidu,
Br., hledě do
brého lidu svému. V. O obecní d. jednati. Us. O zemské do
bré péče neměl. Háj. Vše k svému do
brému dělati. V. Všecko d. ně- komu učiniti. Do
brým někomu posloužiti. Na d. to vyjde. Do
brým za do
bré se odpla- titi, odsloužiti, odměniti. Do
brým d. vyna- hrazovati. V. Do
bré se pomní dlouho a zlé ještě déle. Do
brého po málu. Prov. Do
bré sirotkův opatroval. Břez. K do
brému je vede. - Er. P. 426. I měli by přietele u pravdě ne- mocného... v jeho do
brém (in seinem In- teresse) napomenuti. Št. Do
bré do
brým se nikdy nezkazí; Od do
brého se (rádo) ulže a k zlému přilže; Do
bré se daleko slyší a zlé ještě dále; Do
bré i ve snách hezké. Pk. To už nemôže byť po do
brom. Mt. S. Do
bré se do
brým vždy otplatí. Alx. 1104. Ta bezpráví přijdou k do
brému. Chč 445. D. samo se chválí. Do třetice všeho do
brého. Něco v d. o
brátiti (na do
brou stranu vyložiti). V. Do
brého jinému přáti. V. Není nic tak zlého, aby se neo
brátilo někdy v něco do-
brého. Nic do
brého nejsi. V do
brém na ně- koho vzpomínati. Po do
brém. Něco za d. klásti, počítati. Do
brého milovný muž. (Kom. ).