BránaBrána,
branka,
branička, y, f. Instr. sg.
branou; pl.:
brány,
bran,
branám",
brány, v
branách,
branami. Vz A (se krátí). Das Thor. — B. městská, zámecká, hradní, výpadní (Ausfallsthor), u hradby, u plotu, pekelná, nebeská, slávy , průčelná (Portal); žitná, prašná, strahovská, výpadní, koňská, nová, pořičská, mostní etc. (v Praze). Jg., Us. Z
brány,
branou vyjíti, jiti, táhnouti, Jg., se vyhrnouti, Us.;
bránu otevříti, zavříti (zámky a závorami). Jg. Skrze
bránu jíti. Br. Z
brány jeli. Troj. Za
branou bydleti (za městem). Us. Zvonec u
brány. Us.
Brány vojskem osa- diti. Troj. Táhli z města oběma
branami. —
Brána, obyč.
brány, vz
Brány. — B. = menší průliv. Š. a Ž.