VeřejnýVeřejný = k veřejím náležející, zu den Thürpfosten gehörig. V. hák (veřejní), die Thürangel. — V. = hlavní, stěžejný, cardi- nalis, Haupt-. — V. = zjevný, všem známý, otevřený, obecný, öffentlich. V. ulice, krám, prodaj (
dražba), pokání, kuchyně (Garküche, f. ). D., učitel, místo, zahrada, Us., potřeby. J. tr. V. knihy n. pozemní, jednání, vyučování. Vz S. N. V. čtení (Publicum; Vorlesung), vyznání víry, list (offener Brief); K v-mu mínění hleděti; V-né mínění se obrátilo; Neposuzuj člověka dle jeho sladkosti v-né, ale dle toho, jaký jest v domácnosti; On má své dříví na v-nu, im Freien. Us. Dch Na v-nu to se stydí; Já to nemůžu tak říct na v-nu. Us. u Chocer. Vk. V. služby boží; v-ná kaple. Us. Šd. Bezuzdnosť a libovůle v-ných úředníků. Djdk. IV. 67 V. dobrodiní. Dch. V-né fondy. Šd. V-ný jednatel, öffent- licher Agent. J. tr. O řím. a řec. veřejných hrách a obětech vz Vlšk. 373. a 328. V-né slyšení v kolleji Karlově. Tk. IV. 123. — V. = všech se týkající, obecný, gemein, gemein- schaftlich. V. dobré, Us., vlasť, věc. Kom. V. právo, vz Právo. V-ná církev svatá. Štr. Ř. zapověděl, aby žádný biskup veřejným biskupem se nenazýval. Štr.