TrojíTrojí, dle Dnešní:
trojího,
trojí,
trojího atd.; trůj (zastr.
troj), m.,
troje f. a n. T. =
trojdílný, drei, dreifach, dreierlei. T. počet (
trojice). V. Trůj v osobách. V. Rys, čeho
trojím skokem nepopadne, pouští. Kom. Jsa Bůh
troj v osobách. Štelc.
Troje slo- žení ve mlýně. D. Má
troje děti (ze tří manželek ku př. ). Br.
Trojích lidí nenávidí duše má (chudého pyšného, bohatého lži- vého a starce smilného). Br. V
trojie věci (in tribus). BO. Smrť jeho, při niž spatřo- vati sluší
troje věci; Bůh tak památku jeho v tom
trojím koleně jako v zapomenutí uvedl; K trpělivosti v křivdách
trojím pří- kladem slouží; Při čemž posoudíme tyto
trojí hlavní částky. BR. II. 2., 6. a., 24., 116. (Šd. ). V
trojie věci záleží ctěnie otcě i mateře; Lidé
trojí mají Boha svátek ctíti; I Kristus bránil sě jeho
trojému pokušenie a přemohl ho písmem. Hus I. 140., 371., III. 115. (Tč. ). Kúpil
troje zlatých jablek a tri červené ručníky. Ht. Sl. ml. 203. Léta jsú prošla dvoje i
troje. Půh. II. 229.
Troje jest poslušenstvie člověčské;
Troje jest vražda: myslí, jazykem a rukú; A to zlé jest
troje; Bázeň jest
troje. Hus I. 91., 157., 319., 478. (Tč. ).