Zeman
Zeman, zeměnín, zemanín, a, m. Zeman, pl. zemani, zemané, vz -an a více v Gb. Hl. 58 a Arch. f. slav. Phil. II. 700., -janín. Z. = obyvatel země, ze země zrozený, derErdbewohner, Erdensohn. V. — Z. = oby-vatel některé země, zemek, der Inländer, Ein-wohner, Insass. Ps. mus. 104 12., Bl.. Ms.1417. — Z. = pán nad částkou země, derLandgutsbesitzer, Landedelmann, Edelmann.Z., původně vlastník země; potom tolik cošlechtic vůbec, konečně jen šlechtic nižšíhořádu. S. N. Cf. Země (= nemovitý, pozem-kový statek), Dal. Jir. 9., 54., 94 a j. Z. =statkář vládnoucí zemí. Perwolf. Z. = zemisvou pěstující neb orající. Hš. Já sem ze-man, já nic nemám, enom jednu košulenkua tu prodám. Sš. P. 678. Zeman, chlebanemám (posmieva sa nezemän). Sedliak gro-bian (potupuje zemän). Na Slov. Zátur. Evapředla, Adam kopal, kdo zemanu koněkoval. Prov. Šd. On žije jako jaký z.; Myslíš,že můj otec je zemanem (že ti mohu pořádpeníze dávati). Us. Tč. Chlop žere, zemanchlasce, farář sere. Slez. Tč. Tu sobě od-měřoval beze všech zeman, nemaje s sebúžádných zeman; Odloženo do více zeman;Že jsem jeho byl pohnal k úřadu jako ze-manína; Z-né nález učinili. Půh, I. 256., II.12.. 539 , 600. Což jemu zeměné za právonajdú. Půh. II. 8. Ja jsem zeman, chlebanemám, jenom kobyličku vedu na uličku,tam ji prodám. Er. P. 385. b. Z. na zem-ském, man na manském a měštěnín na měst-ském právě souzen býti má. Zř. z. Jir. R.38., A. 7. Z-né ve městě. Vz Tk. II. 342.Káže kněz zemanóm svým. Rkk. Zemanéve vsích. D. — Háj , Dal., Pulk., Sych.Z vlka nebrzo bude oráč a z zemana žák.Prov. Z., v již. Čech. = šlechtic. O schud-lých se říká: Zeman chleba nemám. Kts. — Z., osob. jm. Z. Frant. Vz Tf. H. 1. 195., S. N. Z. z Kosoře Mat. Vz. Blk. Kfsk. XXV., CXL., 934. Malíř (maliar) slovenských z-nů = Jan Kalmčak, 1822.—1871. Pokr. Pot. 188., 207.