PoložitiPoložiti, lož, lože (íc), il, en, ení =
klásti co kde, etwas wohin legen;
ustanoviti, be- stimmen, festsetzen;
býti kde, aufschlagen;
napsati, zmíniti, říci, zaznamenati, anführen, erwähnen, aufsetzen;
poraziti, hinstrecken;
odložiti, zahoditi, hin-, ab-, weglegen, weg- werfen;
obložiti, belegen,besetzen,bekleiden;
pokládati, vážiti si, achten, schätzen, ansehen, betrachten;
klásti, přijati zajisté, annehmen, gelten lassen
, voraussetzen. Jg. —
abs. Kdes nepoložil
, nebeř. Rb. —
co, k
oho, se: základ něčeho
, nepřátely (poraziti)
, mezník
, kameny mezní
, rovné díly, oheň, rok (Tagsatzung), čas stání, V.; základ umění p., Kom., peníze, Us., odpor, Br., síť, osidlo, schlopec, Bern., daň (uložiti), Rkk., pokutu
, Zříz. Ferd.
, pří- činy něčeho
. Háj.; život, hlavu svou p. = zemříti n. se odvážiti
, D., Lom.; prkna, po- dlahu, D., úhory (zaorati), L.; svůj dvůr někam p. (tam bydleti), Dvě kron
., cíl (vytknouti),
Kom., vojsko, tábor
. Jg. Již se položil (= šel spat). Us. P. otázku
chybně m.: učiniti, po- dati, vydati na koho, komu. Vz Otázka. Brs. 128. Kdyžby kdo koho pohnal k zem- ským dskám a ten pohnaný sobě učinil po- ručníka a poručník jej položil nemocna. O. z D. Vše město pusto položili. BO. Položil mě jako cíl proti střelbě. BO. P. činži. Us. Položil pšenici (požal, posekal). Us. P. stání, eine Tagsatzung anberaumen
, den
, J. tr., sněm, Arch. I. 21., zvěř (zastřeliti), Us. Kál., Šp., lhůtu, eine Frist aussetzen. J. tr. Kdež páni rok položili. Půh. I. 269. —
co, koho,
se čím. Nepřátely polem, bitvou p.; město po- pelem, se polem p. V
. Kámen svou rukou
do gruntu položil. V. P. se bytem. Šm. Krát- kými slovy něco položiti. Martini. Uchem na zemi se p.a poslouchati. Vrat. 186. Nohy křížem p. S
m. P. někoho nemocným. Vš. Střelbou se proti němu položil. Sych. Jeho pravdy úpřímnosť bludem jest položena
. Chč. P
. 56. a
. P
. zemi plechy zlatými. Putov. sv. 50. Položil se vojskem u Budína. Bart. 263
. —
co komu, čemu. P. sobě cíl. Us. Moři cíle položil Bůh. Kom. Polož stráž ústům
svým. Lom. P. den stranám. Brikc. Něčemu závoru. Kram
. Stavům českým
sněm položil
. V. Ne- bude-li tak živ (biskup), jako sv. Pavel po- ložil každému biskupu. Hus I
.414
. Ten člověk položil nám toho rok. Půh. II. 400., I. 341. A tu mi položil mlýn pust a potom jej spálili. Pňh. I. 280. Meze něčemu p. Dch. Jinak to sobě p-žil = vyložil. Hl. —
(se) kdy. Peníze
o vánocích položeny byly. Žer. Kráva se položila
okolo hromnic (se otelila). Us. P. ori- ginaly
při skládání spisů, bei der Inrotuli- rung. J
. tr. —
co, se kam (mezi co, do čeho, nač, před co,
v co, nad co, k čemu,
proti čemu,
pod co). Kosť
mezi psy p. Us. P. někomu hlavu mezi nohy (stíti ji).
Gl
. 61. P
. někoho
do hrobu, do země; summu peněz do počtu; se do lůže. V. Položila hlavu do jetele. Er. P. 197. Položím se do hrobu poctivým člověkem
(jak). Brt. Inst.
16. P. něco do peřin. Er. P. 382. A odtud
jsme zase do vojska položili se. Bart. 263. 3.
Hlavu do hrobu p
. Rcš. Kteréžto narovnání
naše do sněmovního zavření slovo od slova
položeno jest. Nar. o h
. a k. Peníze do po-
kladnice p. J. tr. Mrtvolu do rakve, Sych
.,
se do postele, Us., vojáky do do
mu. D. Ně-
komu něco do úst p. Bern
., Šm
. Talíř
na
stůl p. Us. Na ruce boží se p. (Bohu se cele
dověřiti)
. Kom. Tateré vz ( = na) křesťany
daň četnú položichu. Rkk. 49. P. něco na
lavici. Er. P. 382. Tu jest na mne položil
dluh na díle. Půh. II. 581. Měl jemu p. pe-
níze na jmenovitý čas. Půh. I. 291. Na dli
tresť črnu položichu. Rkk. 48. P. se na břeh.
Alx
. 1107
. Ani stéblo na kříž nepoloží (pranic
nedělá). Us. Položíš je na vieko. BO. Když
částku toho srdce na uhlé položíš, ten dým
zahoní .
. . běsy. BO. Něco na pravé místo
p.,
Jg., se na zem, V., dítě na ulici (povrci
jím), V., dělníky na štros (umístiti, aby tam
pracovali), Vys., pokličku na hrnec, D., se
na lůže, V
., mrtvoly na máry, D., ruku na
ústa (znamení, aby někdo mlčel), Us.; peníze
na lichvu. Jel. Poslední ruku na práci p
.
Bern. P. něco na či vůli. Jg. P. se na umění
(na Slov.). Bern.
Před vrchnosť usmrcené
tělo položili. Har. P. se před město. Alx. 1134.
P. město
v rum, Kom., místo nějaké v počet
měst, Šm., něco v něčí ruce. Jel. Položil
město v pustinu
. BO. Naději veň položili.
GR. Položím potoky v suchostinu, in siecum.
BO. Něco
u vydání p
.,
in Ausgabe stellen
.
J. tr. Krejcar v to nepoloží
m (nestojí to za
krejcar). U Rychn. P. někoho v hrob. Výb.
II. 35. List p. v úřední moc. Pňh. I
. 200.
P. něco
nade dvéře. D. P. nůž k vidličce,
k chlebu. Us. Vozy
proti nepřátelům p.
(klásti). Mus. Do pole proti nepřátelům sc
p
. Akt. Ferd. Položili tělo nohama proti vý-
chodu. Pref. 188. Pře své mají proti sobě
p. do jistého času. Mus. — Br
. Hlavu
pod
meč p. Č. P. pod polštář. BO. —
co kde
(okolo čeho,
mezi čím,
na čem,
před
čím,
v čem, u čeho, za čím,
při čem,
pod čím). Položil a pobořil zdi
okolo města.
V. Nepřátelství položím
mezi tebou a mezi ženou. Br. Toho upomínaj základu, jakž mezi nimi položeno
. Půh
. II. 221. Jakož jsú roky položili mezi túto zemí a mezi rakúskú, má paní k tomu roku přijíti s tím listem. Pňh. II. 327. Talíř
na stole p
. D. Polož každý vás na své mysli, jakoby jeho duše byla již v čistci. Št. Položiž ten kámen na srdci svém. V. Všechen základ na tajnostech přírody po- ložený náš jest. Kom. P. na kříž ruce na prsech. Půh. II. 66
., 518. Na velikém kameni to tělo položichu. Pass. 564
. Položil list na hrobě sv. Petra. Pass. 592. Na poli se polo- žili. BO. Na rovni (sě) položichu. Rkk
. 46
. Soudný den
před očima našima položte
. V. Táborem před Prahou se položili. Ml. Mal- chus chléb před nimi položil. Pass. 581. P. se před hradem, před městem. Alx. 1103. Položíš před knězem
ty své dary. St
. N. 295
. Král před městem
se položil. Anth. I. 36. Kněz Hostivít položí liud před hradem. Dal. 39. Položils před námi pravdu. Chč. 616. P. se
v poli (polem), V., se v lese. Flav. Kdo jest položil v třievěch lidských domysl (in visceribus . . . sapientiam)? BO. V noci položí sě v stráži na třech místech, tetendit insidias. BO. Posádky položi v městech. BO. Den Uhrům v Prešpurce položil. V. Položi to všie v komnietě, jenž bieše lesem udělána. BO. Položil Bůh duhu v oblacích. Kom. Po- ložil život v pomoci lékaře
. Jel. Aby con- cilium v městě, V., sněm v Treviru položil. Háj. V této knize položil jsem, jak . . . Štelc. P
. peníze v hotovosti
. J. tr. Položil jest (pytle) v domu. Hus I. 399. V pomoci pána Boha všecku naději jsme položili. Výb. I. 432. (Pass. 768
.). A položila jej v jeslech. Sš. L. 31. P. něco
u soudu, erlegen; P. něco v něčem, vyceniti něco, schätzen. J. tr. Pe- níze za to měli dáti a p. u Suchomele. Pč. 16. Byly u něho položily jednu truhlu, v níž byla jest zbroje rozličná; Peníze byl položil u nájemníka; Aby ten list byl položen u úřadu
. Puh. II. 1156, 97., 577. List p. u konventa na klášteře; U Terebinta se Filistinští
proti králi Saulovi válečně položili. Har. 1
. 104. Polož ruku
pod mým
ledvím. BO. V kte- rémžto majestatu také tento kus jest položen; Jestliže by kdo ... v půhonu pokutu pe- něžitou položil. Zř. F. I. Oznámil, že po něm
žádá nějakého Pavla Lokaje, kterého v pů- honu nepoložil ani nejmenoval. Žer. Ktožby koho pohnal z nezdržení smlúvy a toho ne- položil v půhonu i v žalobě
, v čemž jest jemu té smlúvy nezdržel. Vl. zř. 86. Má pe- níze u desk položiti
. Vl
. zř. 43. A
při tom půhonu má položiti, jakého svědka žádá. Vác. XXXI. A tu summu má p. při úřadu zemském i s náklady a útratami. Zř. F. I. Položil ty peníze u něho k věrné ruce. Půh. I. 232., 156. Byl položen (správce) u pána svého, jakoby promrhával statek (= obža- lován)
. Sš. L
. 156. Peníze u desk, u soudu p. Er., J. tr. Vojsko za městem
se položilo. Pref. P. něco
při soudu. J. tr. U vuoli svo- bodné něčí něco p. Chč. 634
. —
Pozn. Při slovesech
posaditi, položiti, padnouti a p. starší řeč předložky
na a
v pojí s
loka- lem, předložku
před s
instrumentalem na otázku
kde? kdež my je nyní
méně správně vážeme s
akkusativem na otázku
kam? Brt. S. §. 342. Vz tato slovesa. —
co o čem. Jak jsem
nahoře dotekl, tuto něco o tom položím
. Har. O místnějším slov těch výkladě položeno u sv. Matouše. Sš. L
. 136. —
co zač (
u koho). Učení jejich za nic položi]. V. Položil jsem
za marnosť déle se s ním meškati. Kom. I to si za málo u sebe položil. Br. Něco za stůl p., Har
., za hřbet (nestarati se o to), Sych.; lež za pravdu. Plk. Ten půhon
... za potvorný položen. Tov
. 38. (Pr). To za hřiech položili; Polo- žili to jako za zákon; Za kacíře někoho p. Hus I. 412
., 421., 433. A to jest za třetie blaženosť položeno. Št 281. Za matku život p
. Hdk. C. 53. Za koho to položím ? Er. P
. 32. Rečník maje při vésti za nemocného p
. se dal. Bydž. 40. Za marnosť něco p
. Kom. L. 47. P. někomu něco za dílo. Chč. P. 118
. b. Za nemocna položen byl. Vš. 40. Mojžíše po- slouchati sobě za česť a svrchovanou úlohu položili; Kteří slova ta v životě za zákon sobě p. chtěli. Sš. J. 97., 155. Až položím nepřátely tvoje za podnož nohou tvojich. Sš. L 190. Za šelmy jepoložil
. V. Položili si to za smích, Sych., Šm., za hanbu. V. Ne- bude mi to za zlé položeno. Proch. Něco za příjem, za vydání p. J. tr
. —
co k čemu: základ k stavení, k mlýnu. Sych. Sněm
ke čtvrtku položil. Apol
., Ml. Sněm k jistému dni p
., Rk., den k něčemu si p. Šm. Chtěl- liby kdo takové své svědomí listovní k témuž úřadu, od kteréhož jest pohnán, zapečetěné položiti, to při témž úřadu má přijato býti. Zř
. F. í
. P
. list k dskám. Zř. F
. I. P. ruku k dílu
nesprávně m.: přičiniti, přiložiti ruku k dílu. Vz tato slovesa, Brs. 128. —
se kde s kým. V městě
s vojskem se p. Akt. m Ferd. Na hůře s vojskem
se p. Flav. —
koho z čeho. Někoho ze země p. (oznámiti, že mimo zemi se zdržuje
). Vš. Vz Položený. —
co jak.
Ze jména něco n. někoho p., namhaft machen. J. tr. Vz P. co kam. —
že. Položme, že tak jest. V. Učitelé starší položili, že kapusta opilství odpírá. V. —
se supinem. Položil se spat. V. — P. s
dvěma akkusativy, vz Akkusativ (1.19. b. ř. sh. 16.).