ÚmluvčíÚmluvčí, ího, m. =
úmluvce. Táhnú se toho na ú-čí na Sezemu a Mixíka; Byl ú. mezi námi; Poněvadž se na ú-čí táhnú, mají na nich dosti míti; Chci to naň ú-čími ukázati; Beneš vystavil Šebora z Dobčan, jednoho ú-čího; Byl sem s ním umluven ú-čími, že mne neměl pohoniti, a přes to mě v těch úmluvách pohnal. Půh. II. 324., 359
., 549., 570., 577
., 580. (Tč. ). —
U., adj., schiedsrichterlich, Schiedsrichter-. Nesko- nali-li jsú těch úmluv, jakož ú. list svědčí, ale skonajte ještě. Nezdržal rozkázání úmluv- čího. Půh. II
. 548
., 601
. Výpověď ú. ve při mezi... Arch. I
. 224
. Ú
. list
. Půh. ol
. 1412. Vz Gl. 348.