ViděníVidění, n. =
patření, das Sehen. Vz KP. II 120., Schd. II. 350., S. N. Znám ho od v. D. Zlí budou odděleni od v. božího. V. Vidění duchem
. Us. Neb vše cesty mé před
tvým v-ním
. Ž. wit. 118. 168. V. tělestné (prorocké, duchovní). Sš
. J
. 157. Směnka výplatná po vidění, zahlbar nach Sicht
. Nz. V. dvouoké, Binokularseheu
. Nz
. lk
. Měla zdraví i v. (zrak), Hr. rk
. 39. Pýcha záleží velmě na v
., tak že žádá pyšný od lidí nad jiné vidien býti; Od v. pocházie žádanie; Obcování ve v. a v mluvenie jest popúzenie k chlipnému myšlení; Padúcie před v-ním tvým (Anblick). Hus II. 253., I. 276., 55. Již není k v.,
šp. m.: již ho neviděti, není ho viděti. Jg. Tu jest slon k v.,
lépe tedy: tu lze slona viděti, tu se slon ukazuje atd. Není na něm nic k v.,
šp. m.: není na něm nic viděti
. Pk. —
V. =
zkoprnění těla bez vlády, ano duch činný všeliké obrazy si tvoří, die Vision.
V. = vnitřní zjev, který beze všeho podnětu vnějšího představuje se našemu vědomí s živostí smyslného po- citu působě tím mam, že se domníváme viděti něco skutečného. Vz S. N., Sbn. 337
. Marné tvé v. Er. P
. 468. Jiříkovo v. Dch. Ale to jest jinorodé v., v. duchovní; Vidění to bylo tedy za bdění, vidomé a zřetelné
, vněšné, smyslné, ne pak vnitrné a duchovní; V
. prorocké
. Sš. J
. 234., Sk. 122
., L. 104. (Hý
. ). Potom poznachu, ež jest někaké v. viděl. Pass. mus. 276. Viděl v., visionem habuit. BR. II. 446. Nic nebuď tobě do to- hoto spravedlivého
, nebť sem mnoho trpěla skrze v. Hus III. 114. V. příšer. Ja. U v. něco viděti. U v. býti, ležeti. —
V. =
věc viděná, das Gesicht, die Erscheinung, das Gespenst
. V. hrozné (strašidlo), noční (ve snách = sen); pominul jako v. noční. V. zmizelo od očí mých
. Kom
. —
V. zvl. zjevení se Boha, andělů, svatých, věcí skry- tých pomocí jejich, das Gesicht, die Erschei- nung. Br., Kram. —
V. = risio, figura řeč- nická, když mluvící, jsa jako u vytržení, vypisuje, co se mu na mysli ukazuje. Vz příkl
. v Zk. Ml. II. 181.