Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel
Fulltext
Vše
Prohledávat:
Hesla
Obsah hesel
Nápověda
1 - 100
101 - 200
201 - 300
301 - 400
401 - 500
501 - 600
601 - 700
Nalezeno: 698x
6
Ganga
Ganga, y, f. G. ara
bsk
á, pterocles alchata, pták. Vz Frč. 351. ...
101
1
Gazda
Gazda, y, m., na Slov. hospodář, Wirth, Hausherr; v Sr
bsk
u obchodník s vepřovým dobytkem, Schweinhändler. ...
102
6
Glazov
Glazov, a, m., Glasau, místo v Che
bsk
u. Blk. Kfsk. 678. ...
103
7
Glomači
Glomači = oddíl pola
bsk
ých Srbů v okolí mě. Míšně. Šf. Strž. II. 623. ...
104
7
Golešinci
Golešinci, oddíl pola
bsk
ých Srbů. Vz Šf. Strž. II. 616. ...
105
6
Gró
bsk
ý
Gró
bsk
ý = hrubý, veliký. V Bohuslav. na Mor. Neor. ...
106
1
Gumma
Gumma, y, f. (gummi, kli. klovatina, Gummi, Schleimharz), třešňová, bassorská, australská, tragant, S. ...
107
6
Gumma. Vz Šfk
Gumma. Vz Šfk. 554., Sfk. Poč. 516., Schd. I. 399., Kram. Slov., Rose. 39., S. N. Místo Schleimharz polož: ...
108
6
Gusla
Gusla, y, f. = sr
bsk
ý národní nástroj, na kterém žebráci při cestách hrávají národ- ními písněmi hru ...
109
1
H
Průlina, kterou se béře proud mezi kořenem jazykovým a zadním patrem i čípkem, jest při h a ch užší nežli ...
110
6
Hadlec
Hadlec, dlce, m., Haidles, ves v Che
bsk
u. Blk. Kfsk. 1168. ...
111
6
Halda
Halda papíru. Hrts. H. (hranice) sáhová, der Klafterstoss. Sl. les. Poráženi té nesčí- slné haldy nesličných ...
112
6
Haldisko
Haldisko, a, n. = veliká, nehezká halda. — H. = veliké n. nepočestné ro
bsk
o. Na již. Mor. Šd. ...
113
6
Held
Held Jan (Ore
bsk
ý), dr. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 561. f 1851. ...
114
1
Hlava, y
Hlava, y, hlávka, y, hlavice, e, hlavička, y, f. Kopf, Haupt. Gt. pl. hlav; ale v obec. mluvě již. Čech. ...
115
1
Hlaváč
Hlaváč, e, hlaváček, čka, m., der Gross-, Dickkopf. — 1. Svéhlavý. To je h. ! Us. — 2. Veliký pán (s ...
116
6
Hlineč
Hlineč (Lineč), Lintsch, ves v Che
bsk
u. Blk. Kfsk. 287. ...
117
6
Hlinské
Hlinské, ého, n., Hlinsko, mě. v Par- du
bsk
u. Půjde do Hlinského (zemře). U Polič. Sn. Cf. Sdl. Hr. I. ...
118
6
Holice
Holice = holá hlava. Dám někomu po h-ci. Výb. II. 31. Za Št. polož: N. 120. 14. — H., vz Holátko. — H. ...
119
6
Horyca
bsk
o
Horyca
bsk
o, a, n., ves u Březnice. Vz Hořapsko a Blk. Kfsk. 335. ...
120
6
Hořapsko
Hořapsko, vz Horyča
bsk
o. ...
121
6
Hořovský
Hořovský = z Hořovic pocházející. Cf. Budějovský, Pardu
bsk
ý. — Brda, chlumy hořovské a třemošenské. Jir. ...
122
6
Hospodářstvo, a, n
Hospodářstvo, a, n., der Betrie
bsk
örper; třída h-stva, die Betrie
bsk
lasse. Sl. les. ...
123
6
Housle
Housle. Vz Mz. v List. filol. 1880. 210. H. — malý dutý nástroj hudební šmičcový, potažený čtyřmi strunami ...
124
6
Hrabí, n
Hrabí, n. = hrabě, zastR. Bž. 107. Mezi Petrem z Jankova a pánem hrabí z Har- deka tak páni uložili; ...
125
1
Hra
bsk
ý
Hra
bsk
ý = hraběcí. H. titul. Jg. ...
126
6
Hrad
Hrad = castra. Ž. wit. 77., 28., 105. 16. Cf. Mkl. Etym. 73. V MV. nepravá glossa. Pa. Rozdíl hradů; ...
127
6
Hro
bsk
ý
Hro
bsk
ý = hrobní. H. vrátka. Havlč. — H., sam. u Pelhřimova. — H. Adam F., farář. Jg. H. 1. 2. vd. 566., ...
128
6
Hři
bsk
o
Hři
bsk
o, a, n., Ři
bsk
o, ves u Králové Hradce. Blk. Kfsk. 1071., Sdl. Hr. II. 222. ...
129
6
Charvat
Charvat, pol. Karvat, strsl. Chr?vat, sr
bsk
ochor. Chr?vat (psáno: Hrvat) a rus. Chorvat od chr?v, na ...
130
1
Cheb
Cheb, Heb, gt. Chba, Hba, v obec. mluvě: Cheb, u, m., mě. v severozápadních Čech., Eger. — Cheban, a, ...
131
1
Che
bsk
ý
Che
bsk
ý, ze Chba, Eger-. Vz Cheb. — Ch., nestydatý, unverschämt, keck. Gl. 77. ...
132
10
Cheru
bsk
ý. Ch
Cheru
bsk
ý. Ch. píseň. Zr. Krist. 111. ...
133
6
Choch
Choch, a, m., Gehaag, ves v Che
bsk
u. ...
134
6
Choliiamb
Choliiamb, u, m., řec. Ch-by = kulhavé iamby, tříměry neboli šestistopí iam
bsk
é, v nichž stopa poslední ...
135
6
Chrčíce
Chrčíce, dle Budějovice, Chrtschitz bei Wohař, ves u Týnice n. Lab.; Ch. La
bsk
á, Elbe-Chrtschitz, ves ...
136
1
Chři
bsk
á
Chři
bsk
á, é, f., místo v Čech., Kreibitz. ...
137
6
Chři
bsk
á
Chři
bsk
á, Kreibitz, ves u Ronova v Rum- bursku; Ch. Dolejní, Hořejní, Nová, Nieder-, Ober-, Neu-Kreibitz, ...
138
9
Chudinka
Chudinka, y, f. = starý čepec ba
bsk
ý Hostomice. Kub. 152 ...
139
6
Chudo
bsk
ý
Chudo
bsk
ý = chudý, chudobný. Požehnej, Bože, ty dary, ať nám všem slouží ke zdraví, jako na svadbě ch-ské ...
140
6
Chutici
Chutici = oddíl pola
bsk
ých Srbů v pod- krají řeky Muldy. Šf. Strž. II. 625. ...
141
7
I
O i cf. Gb. Ml. I. 16. I v Chodštině. Cf. List. fil. 1891. 39. I se odsouvá. Cf. Gb. Ml. I. 16. V Chodsku. ...
142
1
I. Dativ cíle
I. Dativ cíle. Původní význam dat. jest cíl, směr někam. Brt. Užívá se ho k vytčení předmětu, ku kterémuž, ...
143
1
Iamb
Iamb, u, m., rozměr veršový: u _: chodí, dolů. Iambické, iam
bsk
é verše. VzZk. Ml. II. 194., 208. — 210.; ...
144
1
-ice
-ice. Přípona jmen podstatných rodu žen., často zdrobnělých. Němci mívají složeniny. Samice, polovice, ...
145
8
-ice
-ice. Jména v -ice odvrhují často v adjek- tivu í formě -ice: Blov-ice, blovský, pardu
bsk
ý atd. Ale není ...
146
6
-isko
-isko znamená a) místo, kde něco jest nebo se děje: hřisko (kužeína), hrdiovisko, mordovisko (kde se ...
147
1
iz
iz předpona v strslv., v Bulharsku a Sr
bsk
u m. naší předpony vy-. Mkl. S. 201. Vz Z. ...
148
1
J
J jmenuje se je nebo jota a jest dle na- strojení mluvidel ústních podnebnice; střed jazyka vztýčí se ...
149
6
Jadruš
Jadruš, e, f. (?), Godruch, ves u Hajdy v Che
bsk
u. ...
150
6
Jadruše
Jadruše Horní a Dolní, Ober-, Unter- Godrisch, vsi n Plané v Che
bsk
u. PL., Blk. Kfsk. 1326. ...
151
6
Jáchimské Doly
Jáchimské Doly, Joachimsthal, ně. v Che
bsk
u. ...
152
10
Jak
Jak. Vz Brt. Sl. 126. nn. Jak = než. To byly jinší časy, jak teď. Hoš. Pol. I. 132. Jak ve větách přívlastkových ...
153
6
Jakubov
Jakubov, a, m., Jakobau, ves u Mor. Budějovic; Jakubau, ves u Náměště; Jokes, ves u Ostrova v Che
bsk
u ...
154
6
Jaku
bsk
ý
Jaku
bsk
ý Mlýn, Jakober Mühle, mlýn u Králova Městce. J. víno, KP. V. 157., zelí. Ub. Pdl. ...
155
10
Jaku
bsk
ý
Jaku
bsk
ý od Jakub. Prešp. 869 Sr. Gb. Slov ...
156
1
-janín
-janín. Příponou -(j)an a -ěnín (m. ja-nín strb. ja-ninb) tvoří se jména rodová a místní: Říman a Říměnín, ...
157
6
Jasmín
Jasmín, jasminum. J. obecný, j. oftici- nale; hrubokvětý, grandiflorum; ara
bsk
ý, j. sambac. Vz Rstp. ...
158
9
Jasmín
Jasmín velkokvětý, ara
bsk
ý atd. Ott. XIII. 100. ...
159
6
Jastřa
bsk
o
Jastřa
bsk
o, a, n. — pole v Hošťálkové u Vsetína. Vck. ...
160
9
Javorníce
Javorníce, e, f. = Du
bsk
ý potok. Pís. 15. ...
161
1
Jehla, y, jehelka, jehlice
Jehla, y, jehelka, jehlice, e, jehlička, y, f., die Nadel. J. rytecká, zlatnická, šně- rovací, k pálení ...
162
6
Jepice
Jepice, ephemeridae. J., la
bsk
é mouchy, der Weisswurm, das Uferaas. Dch. J. po- deňka, ephemera vulgata; ...
163
1
Jer
Jer. Stará bulharština má dvě hlásky, které se v abecedě nazývají jery; b jmenuje se tvrdé nebo velké ...
164
9
Jestřá
bsk
o
Jestřá
bsk
o, ?, ?., míst. jm. u Hošťálkové na Mor. Vck. ...
165
6
Jestřá
bsk
ý
Jestřá
bsk
ý, vz Poustevník, Jir. Ruk. I. 318. -- J. Val Bern., nar. 1630., kněz. Vz Jir. Ruk. I. 318. ...
166
7
Jestřa
bsk
ý
Jestřa
bsk
ý Valent. Bern. Cf. Mus. 1889. 373. nn., Obz. 1890. ...
167
9
Jestřá
bsk
ý
Jestřá
bsk
ý Val, spis., 1630—1719. Vz Ott. XIII. 284 ...
168
10
Jestřa
bsk
ý
Jestřa
bsk
ý, slez. spis. poč. XVIII. stol. Vyhl. I. 35. ...
169
6
Jestři
bsk
ý
Jestři
bsk
ý, os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1328., 1466., Sdl. Hr. I. 254., V. 361. ...
170
1
Jilm
Jilm, u, jilem, lmu, m., jilma, y, f., jil- mek, mku, m., jilmka, jilmička = strom, něm. Ulme. J. bílý, ...
171
6
Jimlikov
Jimlikov, a, m., Imligau, ves v Che
bsk
u. Blk. Ktsk. 1329. ...
172
6
Jindřichovice
Jindřichovice, dle Budějovice, Jindři- chqwitz, ves u Blatné; Indřichowitz, ves u Želetavy; Heinrichsgrün, ...
173
6
Jiste
bsk
o
Jiste
bsk
o, a, n., ves v Bolesl. Blk. Kfsk. 534., 805. ...
174
6
Jiste
bsk
ý
Jiste
bsk
ý pískovec. Krč. G. 805. ...
175
6
Jistina
Jistina = jmění. Mkl. Etym. 105. Jistina závodná, Betrie
bsk
apital, NA. III. 111., zásobní (záloha), Vorraths-, ...
176
6
Joachimov, a, m
Joachimov, a, m., Joachimsdorf, ves u Litovle; Joachimshof, ves u Vel. Meziříčí- Joachimsthal, mě. v ...
177
1
K
K jest hrdelní hláska. Vz Hláska, Jak se vyslovuje, o tom vz G. a sr. Gb. Hl. 19., 20., 22. — Po k následuje ...
178
1
Kadidlo
Kadidlo, a, n., zaschlá šťáva některých rostlin, kuřidlo, zvl. živice vonná, Weihrauch. V. K. ara
bsk
é, ...
179
1
Kadme-a
Kadme-a, e, hrad the
bsk
ý, Kadmem za- ložený. — Kadmejský. — Kadmean, a, m. ...
180
1
Kachna
Kachna, y, kačice, e, kačena, kachnička, kačička, lička, kačka, kačenka, y, f., kachně, kachnátko, káče, ...
181
8
Kamed
Kamed, u, m., ara
bsk
é gummi. Am. Orb. 67. Dle Nz.: klí ara
bsk
é, klejovina ara
bsk
á. ...
182
6
Kamenice
Kamenice = zděný dum, chalupa. Ku pila se (si) zamek i k-ce; Tancovaly v ma- lovanej k-ci. Sš. P. 424., ...
183
1
Kanzonetta
Kanzonetta, y, f., it. canzonetta, drobná píseň, písnička; potom druh umělé básně stručné obsahu lyrického, ...
184
1
Kapinice
Kapinice, e, f., acacia, rostl, citlivkovitá (mimosea). K. pravá (a. vera), k. bělotrná (a. arabiea) ...
185
1
Kapital
Kapital, u, kapitálek, lku, m., z lat., jistina, das Kapital, Stammgeld. Obyčejně píší: ka- pitál, poněvadž ...
186
1
Karai
bsk
é
Karai
bsk
é moře mezi velikými a malými Antilami. Vz S. N. ...
187
6
Karanda
Karanda, y, f., carissa, die Karisse, rostl. K. obecná, c. carandas; ara
bsk
á, c. edulis. Vz Rstp. 1060. ...
188
6
Karfiol
Karfiol z vlas. cauli di fiori. Bdl. K pa- řížský, asijský, mamutový anglický, Veit- schův obrovský podzimní, ...
189
1
Káva
Káva, y, f., instr. kávou. Plk. K. z tur. kávé, franc. café, něm. Kaffee, slovou bobo- vitá semenná zrnka ...
190
10
Káva
Káva ara
bsk
á, krupičná, mletá, perlová, sladová, velkozrnná, zdravotní, žitná. Rgl. Špatná vařená: cinda, ...
191
6
Kaviar, cf
Kaviar, cf. Mkl. Etym. 113. K. astra- chanský, la
bsk
ý velkozrnný. Vck. Cf. Schd. II. 493., Kram Slov. ...
192
6
Ke
bsk
y
Ke
bsk
y == zle, bídně. Vede se jim k. U Olom. Sd. ...
193
6
Ke
bsk
ý
Ke
bsk
ý = zlý, bídný. K. časy. U Olom. Sd. U Místka. Škd. ...
194
6
Kladru
bsk
ý
Kladru
bsk
ý, KladRaueR. K. chrám. Vz KP. I. 176. K. dům v Praze. Tk. II. 180. K klášter. Tk. IV. 729. ...
195
1
Klej
Klej, e, m., klí (dříve: klé), n. V. Stran odvození vz Mz. 42. K., klejovatá země, klih z koží živočichů ...
196
1
Klepy
Klepy, ů, pl., m., klep, u=klevety, Ge- plauder, Geschwätz. Chodí k nám na klepy. Us. Nechte klepův. ...
197
6
Klepy
Klepy. Ona prý v (o) Ničem nechodí než v (o) klepách (přichází jenom s klepy a pro ně). U Dobruš. Vk. ...
198
1
Kleveta
Kleveta, y (dříve a na Slov., na Plaště a Plz. klebeta, na Plzeň, i klebata. Prk. ), klevétka, y, f., ...
199
6
Klí
Klí (klih). Koll. IV. 114., MV. Cf. Mz. v List, filol. VIII. 177., S. N., Mkl. Etym. 119., List. fil. ...
200
1 - 100
101 - 200
201 - 300
301 - 400
401 - 500
501 - 600
601 - 700
Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Digitalizace a software
Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011