Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel
Fulltext
Vše
Prohledávat:
Hesla
Obsah hesel
Nápověda
1 - 100
101 - 200
201 - 300
301 - 400
401 - 500
501 - 600
601 - 700
Nalezeno: 698x
5
Abertamy
Abertamy, dle Dolany, městečko, Aber- tham, v Che
bsk
u. Vz S. N. I. 14. ...
1
1
Aby
Aby, gt. Ab ("4fJai), pl., f., bývalé mě. ve Fokidě. — Aban, a, m.— A
bsk
ý. ...
2
5
Akademie
Akademie. Přidej: Vz Enc. paed. I. 82.—83., S. N. A. Komenského a král. spo- lečnosti v Londýně, ib. ...
3
1
Alb-a
Alb-a, y, f., bylo mě. v Italii. — Al
bsk
ý lépe než albánský. — 2. Dlouhá, bíla košile knězi pod ornátem. ...
4
1
Alembík
Alembík, Alambík, u, m., z řec. ??^???;· s předloženým ara
bsk
ým artikulem al; jiní to odvozují z ara
bsk
ého ...
5
7
Antoň
Antoň, ě, m. Istřa
bsk
ý And. 21. ...
6
1
Arabesky
Arabesky, pl., f., ozdoby na výkresích na způsob ara
bsk
ý. Arabesken. ...
7
1
Arabi-e
Arabi-e, e, t. A. skalnatá, hornatá, bohatá, pustá. V.— Arab, a, m. Arabka.—Ara
bsk
ý. A. kůň, Us., gummi, ...
8
5
Arabin
Arabin, u, m. = ara
bsk
á gumma, klova- tina, arabisches Gummi. Sl. les., Nz. lk., Šfk. 554., Šfk. Poč. ...
9
10
Arabista
Arabista, y, m. = přívrženec Arabů, Emin. 327.; kdo se zabývá ara
bsk
ou reci. ...
10
5
Ara
bsk
ý
Ara
bsk
ý. Přidej: A. sloh. Vz KP. I. 143. A. víno. A. školství. Vz Enc. paed. I. 334. A. číslice, jazyk ...
11
5
Arabština
Arabština, y, f. = ara
bsk
ý jazyk, die arabische Sprache. Mus. 1880. 191. ...
12
5
Auso
bsk
ý
Auso
bsk
ý Kar., psal 1838.—43. Vz Jg. H. 1. 531., 770. ...
13
1
Babí
Babí, Altweiber-. B. tanec a déšť ranní netrvalé. L. B. plemeno chytré. Pk. B. léto, ba
bsk
é léto, svatováclavské ...
14
8
Babí
Babí plesk. Vz Vajčák (3. dod.) — B. bruch, bukvica, betonica off., rostl. Brt, D. II 500. — B. zub. ...
15
5
Ba
bsk
o
Ba
bsk
o, a, n. = baba škaredá. Plk., Ssk. ...
16
1
Ba
bsk
ý
Ba
bsk
ý; ba
bsk
y, po ba
bsk
u (Altweiber-, altweiberísch). — B. klevety, básně, bajky, V.; umění (bab porodních), ...
17
5
Ba
bsk
y
Ba
bsk
y, altweibisch. Us. ...
18
5
Ba
bsk
ý
Ba
bsk
ý. Přidej: B. roucho = luční šal- věj. Na jihových. Mor. Brt. v Osv. 1884. 60. B. šturc = plavuň, ...
19
8
Ba
bsk
ý
Ba
bsk
ý. B. rúcho, vz Babí rúch (3. dod.). — B. střevíc = bačkora. "VVtr. Krj. I. 490. ...
20
9
Ba
bsk
ý
Ba
bsk
ý. Ranní déšť, b. pláč (netrvá dlouho). Mus. ol. 1898. 101. ...
21
10
Ba
bsk
ý. B
Ba
bsk
ý. B. srdce (neudatné). Zl. Pr. XXI. 207. B. pes = housenka přástevníka medvě- dího. Brt. Sl. 9. ...
22
1
Babství
Babství, n., věk ba
bsk
ý. Dočkala se b. Jg. — B., počínání si ba
bsk
é, zbabelosť. D. ...
23
5
Babščo
Babščo, a, n. = ba
bsk
o. Slov. Keď stará ohava b. prišla, s tú sa už snadno poradily. Dbš. Sl. pov. VIII. ...
24
1
Bán
Bán, lépe než ban, a, ?., z ara
bsk
ého n. perského; persk. ban = strážce. Vz ? pů- vodu Mz. 103. ...
25
10
Barbora
Barbora, y, f.: Barča, Barče, Barka, Ba- bouš, Běta, Betuš. B. vaří, Sáva chladí a Nikola jí (sr
bsk
y). ...
26
1
Bělehrad, u
Bělehrad, u, m., Bělohrad, Bělhrad. B. arnautský v Albanii; bavorský, Weissenburg ; chorvatský, Stari ...
27
1
Beran
Beran, a, m., beránek, nka, beranec, nce, beráneček, čka, m., beranče, ete, n. Beran, pl. Berani, ne: ...
28
1
Biblí
Biblí, í, f., obyč. bible, e, f., z řec ?????? — kniha, Bibel. Skloňuje se jako „Zna- mení", ale ...
29
5
2. Blatno
2. Blatno, a, n. = Blatné, ves u Hlin- ska; Platten, městečko v Che
bsk
u a ves u Jirkova; Ploden, ves ...
30
1
Bl
bsk
ý
Bl
bsk
ý, tölpisch. ...
31
5
Blscěti
Blscěti (III. tř.), v II. tř. blsknúti, strb. blBštati, nitere, z pův. bl
Bsk
?ti (druhý tvar blBst?ti). ...
32
5
Bohušice
Bohušice, dle Budějovice, Bauschitz, ves u Benešova; B. Horní a Dolní, vsi u Světlé v Pardu
bsk
u. Tk. ...
33
5
Bou
bsk
á, é
Bou
bsk
á, é, f., něm. Busk, ves u Vim- berka. ...
34
5
Boží
Boží. B. oheň, Němc., bojovník, Dch., rána (mor), kázeň (božec), Mus. 1863. 27., mor (padoucí nemoc). ...
35
5
Braslav
Braslav, ě (i), f., dvůr u Sušice. — B., ves v Che
bsk
u. Blk. Kfsk. 278. ...
36
5
Brod
Brod, cf. něm. Furt. Gb. Hl. 125., Listy filolog. VII. 14., Mkl. Etym. 20., Bž. 44., MV. Neokusiv brodu ...
37
5
Brty
Brty, dle Dolany, ves u Klatov. PL. — B. v Che
bsk
u. Blk. Kfsk. 632. ...
38
1
Býk
Býk, a, m.; mladý býk = býček, čka, m., býče, ete, n. Der Stier. Býček vykleštěný: výřezek, běhoun, bulík. ...
39
5
Býti
Býti. Str. 114. a 7. ř. sh. místo v již Čech. polož: v Doudle
bsk
u. — Str. 114. a. 34. ř. sh. za atd. ...
40
1
Cadm-us
Cadm-us, a, m., Kadmus, Foeničan, za- kladatel hradu the
bsk
ého. — Cadme-a, e, f., hrad the
bsk
ý. — Kadmejský. ...
41
5
Cifra
Cifra = číslice, jest písemné znamení ur- čitého čísla. S. N. C. latinská, ara
bsk
á, de- setinná (desetinka). ...
42
5
Citejcov
Citejcov, a, m., Kitlitzdorf, byla ves v Che
bsk
u. Vz Blk. Kfsk. 635. ...
43
1
Co
Co, což. Co, gt. čeho, dat. čemu, akk. co, lok. v čem (v obec. mluvě: v čom; vz o se přehlasuje), instr. ...
44
1
Corduba
Corduba, Cordova, y, f., ve Španělích. — Carduban, a, m., pl. -né. — Cordu
bsk
ý, cordovský. ...
45
1
Creon
Creon (Kreon), gt. Creonta, m., král the
bsk
ý, bratr Iokastin, ujec Polyneikeův, Eteokleův, Antigonin ...
46
1
Cukr
Cukr, u, m., řec, aá/acov, óäv.yai><>v, lat, zacharum, rus. sacharb, malorus. cuker, pol. cukier, ...
47
5
Cvota
Cvota, y, f., Zwodau, ves v Che
bsk
u. Blk. Kfsk. 600. ...
48
1
Čarodějnice
Čarodějnice, e, f., čarodějka, čarovnice ; kouzedlnice, travička, vražebnice, na Slov. stryga, Zauberin. ...
49
1
Časoslovo, sloveso
Časoslovo, sloveso, a, n., Zeitwort. Č. staví na jevo činnosť, která podmětu pří- sluší. Zk. Č. slovanské ...
50
8
Častovati
Častovati není z polštiny, nýbrž ze sr
bsk
o- chorvatštiny. Gb. H. ml. I. 90. ...
51
5
Čechoviči
Čechoviči, jméno pola
bsk
ých Slovanův. Perwolf. ...
52
1
Černohlávek
Černohlávek, vka, m., kdo černou hlavu má, ein Schwarzkopf. — Č., pták: řeháček; sikorka černohlavá. ...
53
1
Český
Český (čech-
Bsk
ý, češ-ský, český, vz ch před -ský, s z šs.), böhmisch. Česká země (vz Čechy), království, ...
54
5
Čitice
Čitice (Cidice, Zieditz), ves v Che
bsk
u. Blk. Kfsk. 600. ...
55
9
Čtveřín
Čtveřín, a, m., bývalá tvrz na Du
bsk
u. Sdl. Hr. X. 269. Čtveročlenec, nce, m., tetratoma, brouk. Č. houbový, ...
56
6
Damnov
Damnov, a, m., Damnau, ves u Plané v Che
bsk
u. Blk. Kfsk. 605. ...
57
6
Daničić
Daničić Djuro, nar. 1825. v Novém Sadě, sr
bsk
ý filolog. Vz Pyp. K. I. 195. ...
58
6
Ďarmoty
Ďarmoty, dle Dolany, ves v rá
bsk
é sto- lici. Koll. II. 232. Rodiště Dobrovského. Ib. I. 161. ...
59
6
Dasnice
Dasnice = Dešnice, dle Budějovice, Dass- nitz, ves v Che
bsk
u. Blk. Kfsk. 635. ...
60
6
Dašice
Dašice, dle Budějovice, Daschitz, město v Pardu
bsk
u. Vz S. N., Sdl. Hr. I. 37., 39., 4L, 64.- 65. ...
61
6
Dašvice
Dašvice = Tašovice, Taschowitz, ves v Che
bsk
u. Blk. Kfsk. 1138. ...
62
1
Dirce
Dirce, Dirke, gt. Dirky, f., manželka Lyka the
bsk
ého v studánku téhož jména proměněná. Vj. — Dircejský ...
63
6
Dithyram
bsk
ý
Dithyram
bsk
ý tanec. Šml. ...
64
6
Dolů
Dolů. Vz O (se střídá s ů), Gb. Hl. 73., Bž 80. Prvotně byl tvar dolovi zajisté dativ nejen tvaroslovné, ...
65
6
Domanovice
Domanovice, dle Budějovice, Domano- witz, ves u La
bsk
é Týnice. Blk. Ktsk. 268., 1268., Sdl. Hr. L 99., ...
66
1
Domovina
Domovina, y, f., Heimat, sr
bsk
y. Rk. ...
67
10
Doprava
Doprava la
bsk
á, lodí, pohraniční, přes hranice, proti vodě, vltavská, vorů. Nár. list 1903. č. 131. 10. ...
68
6
Dotknouti
Dotknouti, dotčíti. — abs. Jako již dotčeno, jinú minci mu placeno bylo. NB. Tč. 29. — co = pochopiti, ...
69
6
Doubice
Doubice, dle Budějovice, Dauby, ves u Roudné; D. Staré, Alt-Daubitz, ves u Chři
bsk
é; D. Zadní, Hinter-Daubitz, ...
70
6
Dou
bsk
á
Dou
bsk
á Hajnice, sam. u BavoRova. PL. ...
71
6
Dou
bsk
ý
Dou
bsk
ý, ého, m., Dau
bsk
ej, mlýn u Strymilova. ...
72
9
Doudle
bsk
o
Doudle
bsk
o, a, n. D. byl nejjižnější kraj země české. Vz Pal. Děj. I. 2. 243. ...
73
6
Doudle
bsk
ý
Doudle
bsk
ý = z Doudleb pocházející. D. děkan, kraj. Tk. I. 366, 336. — D., ého, m., os. jm. 1612. Mus. ...
74
6
Doudleby
Doudleby, dle Dolany, Daudleb, ves u Rychnova (u Vamberka); Teindles, ves u Budějovic. Pal. Rdh. I. 144., ...
75
1
Drábovský
Drábovský, drá
bsk
ý. V. Slova d. Jel. Kriegsknechtisch. ...
76
7
Dra
bsk
á
Dra
bsk
á Skála v Semilsku. Mzr. 22. ...
77
6
Drá
bsk
ý
Drá
bsk
ý trank, ranník, ajuga genevensis, blauer Guckuk. Mllr. 9. D. traňk pro koně. Db. — Ten svědek ...
78
6
Dre
bsk
ý
Dre
bsk
ý, ého, m., os. jm. D. Havel. Žžk. 8. ...
79
6
Drevané
Drevané = slovanští osadníci pola
bsk
ých Bodricův. Vz S. N., Šf. Strž. II. 613., 130. ...
80
6
Drosav
Drosav, a, m., Trossau, ves v Che
bsk
u. Blk. Kfsk. 98. ...
81
6
Druhdy
Druhdy = časem, někdy. Žádnému d. poddáni býti nechtí ani se Boha báti; Ne- věděli d., co činiti mají; ...
82
6
Dřivínov
Dřivínov, a, m. (Hřivínov), ves v Che
bsk
u. Blk. Kfsk. 287. ...
83
6
Dub
Dub z dabri., sr. doubrava. Bž. 45. D., quercus, die Eiche, strom. D. cer, q. cerris, d. houbovatý, q. ...
84
6
Du
bsk
o
Du
bsk
o, a, n., ves u Dnespek. ...
85
6
Du
bsk
y
Du
bsk
y, sam. u Sudoměřic. ...
86
6
Du
bsk
ý
Du
bsk
ý, ého, m., os. jm. D. z Třebomyslic, z Vitiněvsi. Vz S. N., Šdl. Hr. IV. 85., Blk. Kfsk. 4. D. ...
87
7
Du
bsk
ý
Du
bsk
ý potůček na Semil. Mzr. 133. — D., os. jm. Výb. I. 1026. ...
88
6
Duby
Duby, dle Dolany, vsi u Kostelce nad Orl., u Humpolce, Blk. Kfsk. 414., 468., u Buštěhradu; sam. u Neveklova; ...
89
6
Ďuča
Ďuča, duča, dle Káča = duka, důlek, ein GRÜbchen, kleines Loch. Do ďuče fazole házeť, šprtati. Laš. Tč. ...
90
1
Epamiuond-as
Epamiuond-as, a (dle „Páv") nebo -y (dle „Despota"), m., slavný vůdce the
bsk
ý. ...
91
6
Epigoni
Epigoni, tnlyovoi t, j. potomci, v řec. bájesloví potomci oněch vůdců, kteří ve- dením Adrasta, krále ...
92
6
Fáb
Fáb = páv. V Doudle
bsk
u. Kts. ...
93
6
Falknov
Falknov, vz Falkenov, ves u Jihlavy. Té. — F. Dolejší a Hořejší, vsi v Litomř. Blk. Kfsk. 53. — F., mě. ...
94
6
Fellah
Fellah, a, m. = ara
bsk
ý rolník. Brt. ...
95
7
Filippojaku
bsk
ý
Filippojaku
bsk
ý. F. čáry. Vz Zbrt. 99., 100., 101., Obz. 1892. ...
96
8
Filippojaku
bsk
ý
Filippojaku
bsk
ý. F. noc, vz Vek. Val. I. 81., ohně. NZ. IV. 262. ...
97
10
Filippojaku
bsk
ý
Filippojaku
bsk
ý. F. noc (před 1. květ- nem ?. V z Vyhl. Obrz. 49.. 192. ...
98
6
Fritka
Fritka, y, f. = mužská vesta ze zeleného sukna až po krk se zapínající s lesklými knoflíky o dvou řadách, ...
99
6
Fružská Hora
Fružská Hora (Fruška Gora) jest hor- naté, hustými lesy obrostlé, krásné zákoutí v Srjemu mezi Dunajem ...
100
1 - 100
101 - 200
201 - 300
301 - 400
401 - 500
501 - 600
601 - 700
Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Digitalizace a software
Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011