Víno, vínko, vínečkoVíno, vínko, vínečko, a (zastr.
vínce, e), n. =
keř i jeho ovoce, der Wein, Wein- stock. Slovákům
víno jest
nápoj, ovoce
hrozno, hrozen. Jg. V. v hrozních, na hroz- ních, hrozník vína, V., zrno vína. D. Okolo Mělníka rostly 72 druhy vína, ku př. a)
čer- veného: roučí burgundské (hustozrnaté, tří- hrané roučí; řídkozrnaté; šedivé roučí); roučí
cinifalové n. černý cinifal; karmazín; uherka n. uhernice n. uherčina (prorok); buzín vlaský; červený arab; tarant červený; červený prynčt; červená ryvole; modř krá- lovská; modř světlá; beranice n. beranec; modrý muškát, tvrdé; drumín; velký merlink; tarant černý; inkoustové (černé, jímž se psáti může); b)
bílého: prynčt (žlutý, zelený, prchlý); cinifal (zelený, zažloutlý), cibeba muškát n. muškát bílý; bílý arab; lampard (uherské); tarant bílý; tarant žíhaný; klenice; běl drobná; bělovačka; šopronské. Jg.. R. 1857. pěstovaly se na Mělnicku tyto druhy: I. Roučí 1. červené cinifalové, 2. tvrdé, 3
. ušaté, 4
. še- divé, 5
. rané, 6. stříhané, tvrďák, 7
. slabé, 8. jakubské, 9. hedvábné, 10. lánské; II. brinšt (prynčt) 1. černý, Traminer weiss, 2. bílý n. kropenatý; III. buzín (řídké); IV. bělovačka (řídké); V. cibeba bílá, Seidentraube; VI. cinifal 1. černý
, 2. bílý
, 3. zelený, Sylvaner grün; VII. a) chrupka, b) ušlechtilé bílé, c) ušlechtilé kropenaté
, d) ušlechtilé červené růžové; VIII. lampart
, Lamberttraube; IX. muškát 1. zelený, 2. černý, 3. červený, 4. žlutý; X. rivola, Velteriner; Xl. tarant l. bílý, Elbe weiss, 2. červený, Sandtraminer; XII. tramín 1. obyčejný, 2. kořenný, Muskattraminer; XIII. karmoisin, Hartwegstraube; XIV. isa- bela, katuba.
Kromě těchto: běl drobná (Heunisch gelb), velká (Javor weisser); be- ranní ocas, bílé jakubské
, arabské bílé, cibeba černá, černý moučník, klenice bílá a modrá (Wipbacher), uherčina (Römer), ryzlink (Ries- ling weiss), rulanské, svatovavřinské (St. Laurent), trolinské, buzín (Balsamine blau); portugalské (Portugieser blau), roučí modré a bílé (Clävner weiss), jakubské (Clävner frühblau), Krupka, Z Národ, hospodáře 1875. č. 11., 12., 45., 46. Druhy vína, jež si může milovník hroznů na zahradě aneb aspoň na poledních stěnách svého domu, na zdi hospo- dářských stavení a na přístupné patrovině zahradní pěstovati, byť i domov jeho nebyl v nejteplejší krajině české, a jež lze si ob- jednati buď v zemské pomologické zahradě trojské, aneb u prof. J. Lambla v Troji, u p. nadzahradníka J. Šorše v Doubravici, u p. Urbánka v Podolí za Vyšehradem, v D. Beřkovicích, v Lodenicích u p. Cívky a jinde, jsou následovní: 1. Angevina made- leinka (Angevine Madeleine), 2. srpnové bílé i modré (Augusttraube weiss und blau), 3. basilicum (Basilicum), 4. kalabreské (Cala- breser), 5. ciprové (Ciprotraube), 6. jonák dé- mantový (Diamant-Gutedel, Chassella diam. ). 7. jonák bílý (weisser Gutedel), 8. jonák chru- pavý (chrupka
, Krachgutede), Chassella cro- quante), 9. jonák červený (Rother Gutedel), 10. jonák královský (Königs-Gutedel), 11. jonák muškátový (Muskat-Gutedel)
, 12. jonák pařížský (Pariser Gutedel), 13. jakubské (Jacobitraube), ranné burgundské (modré roučí), 14. růžice (Jouanewtraube, rosenroth), 15. rané lánské (Frühe Lahn-Traube), 16. rané lipské (Frühe Leipziger), 17. rané malin- grovské (Precoce de Malinque), 18. malva- sinské (Malvasier), 19. žlutý muškát (Gelber Muskat), 20. červený muškát (Rother Muskat), 21. modrý muškát (Blauer Muskat), 22. ko- rálový muškát (Korallen. Muskateller), 23. hal- lopské (Muscat de Hallop), 24
. černý muškát raný (Muscat noir hative), 25. hamburské (Muscat de Hamburg), 26. uherský muškát (ungarischer Muskateller), 27. dišuća ranina (chorvátské), frühe weisse Urbanitraube, 28. modré portugalské (früher blauer Portu- gieser), 29. červencové (uva Juliana), 30
. va- nilové (Vanille-Traube). Čes
. nov. V. plané, domácí, přespolní, cizí. Šp.
V. se proutím k stromům, k tyčkám, k latem váže. Pt. V
. sázeti, Us., trhati, Har., sbírati, V., Hus I. 120
., sběrač vína. Víno nalévá, rozinkovatí; v. mestovati (stampfen). Šp. Křoví (= víno) se pěkně raší (= vyráží, pučí). Každý vinný kmen slove
keř a co z kořene do výšky roste,
réva či rýva; je-li jich několik, slove nejstarší
stařec, což platí též o jediné, když již obstárla. Jednoroční prut rychle vyrostlý slove
šlahoun; jednoroční prut hned od ko- řene vyhnaný s jedním kořínkem aneb i s několika kořeny slove
matečník s kořínkem; jednoroční prut vyrostlý ze sloupku révy dvouleté
, matečník s kolínkem. Pupenec ré- vový slove
oko, menší podpuneček pod okem
podpust. Pupenec drobet povyrostlý slove
holoubě; odpadne-li holoubě, říká se, že ho- loubě
ulítlo. Holoubě povyrostlé slove
slou- pek. Co později u sloupku n. ze sloupku vyroste, drobná ratolesť, slove
pazoch a
ony větvičky tenounké, asi na píď dlouhé, bez- listé, obyčejně ve dví se končící, slovou
ručičky, jimiž se réva za něco chytá. Kořeny révové slují
lože; drobné kořínky hlouběji v zemi jsoucí slovou
fazory. —
Dle barvy hroznů jest víno: 1.
zelené, ku př. zelený tarant; 2
. zelené do bělava, cinifal, běl, mo- ravka; 3.
bělavé, běloočka; 4.
zažloutlé, lam- part; 5.
žluté, ku př. brynčt; 6.
přižíralé, muškát žlutý; 7
. žluté do červena, cibeba: 8.
růžové, rivola červená; 9.
červené, tarant červený; 10.
červené do tmava, tramín; 11.
fialové, cinifal černý; 12.
modré, roučí, kar- mazin, tvrďák, modřina; 13.
černé, buzín, muškát černý; 14.
popelavé, tarant šedivý. —
Roučí dělí se a)
dle
listí: v šedolisté, kulo- listé, lesknolisté etc; dle
hroznů: v drobno- zrné, ušaté etc. Vz Čk. str. 126., 156. Cf. Karbovati, Krytba, Kysati, Lis, Oko, Poupě (vinné), Prejtovati, Pustiti si, Réva, Sbírka, Vinice
, Zatáhnouti
, Kk. 233., KP. V. 145. a časopis
Čes
ký vinař, který vydává od r. 1879. Josef Šimáček, správce vinohradů v Dol- ních Beřkovicích u Mělníka. Víno se barví (hrozen dostává barvu žlutou, modrou atd. ). Dohledni mi na Dřevohostice k mým vínům, jak se opatrují. Žer. 314. Lidé ze Bzence zvláště připověděli se k vínům pravíce
, že by jich robota byla
. NB. Tč
. 216
. Jiří a Marek, mrazem nás zalek! Co vína do sv. Jiří vídáme
, o sv. Havel nesbíráme (zmrzne). Co vína dopoledne o Jakubě dokvete, to také po Havle uzraje
. Víno z vinice, ze sklepa pokladnice. Sv. Pankrác, Bonifác
, sv. Jan a sv. Žofie jsou ledáči n. ledoví svatí, protože o nich velmi často víno zmrzne; Sv. Jan nám to daroval, sv
. Žofie nám to vypije (mrazem); Co červ nesní, to sud polkne (v máji); Předchůdce vína vínu vítaný (be- zinky); Přítel vína, nepřítel lidí (bezinka); Kdo víno kopá, ten pije vodu; kdo v. pije, má velkých zvonů
. Šp. Neuzrají-li některé hrozny vinné do mariacelské pouti, nedozraje více.
Sk. Když kvete bez, ať kvete i víno. Vz Hospodářský. Lb., Tč. —
V.
hrozinkové, řecké = rozinky, hrozinky. V. V. z Rajských jablek. Vz Sal
. 41. 31., 116. 25. —
V. =
nápoj z hroznů vinných tlačený, der Wein (als Getränk)
. Vína francouzská: burgundské, bordeauxské, lunelské, šampaňské, chateau- lafitteské;
vlaská: lacrimae Christi, monte- fiasconské, montepulcianské, orvské;
špa- nělská a portugalská: portské, madeirské, malaga;
řecká: chiošské, cyperské atd. Vz KP. III. 277.
V. uherská: tokajské (obyč., sa- morodné, sladké, Ausbruch, essence, maslaš), menešské, rustské, oedenburské, jagerské, budinské atd.;
v. rýnská: johannisbergské, hochheimské
, rüdesheimské, ryzlink, ass- mannshauské;
jiná německá: moselské, Lieb- frauenmilch, forstské, deidesheimské, leisten- ské, steinské;
v. rakouská: klosterneuburgské, gumpoldskirchenské, retzské, voslavské, mat- zenské a j
.;
v. slavonská: karlovické:
v. štyr- ská: luttenberské, pettavské, johannisbergské;
v. česká: mělnické (mělničina, burgundské), žernosecké, labín, ryzlink český, bílé bur- gundské (chablis) atd. Vz KP.
III. 277., V. 190. atd. V. mladé a nové, V., KP. V
. 179
., nevykysalé
(mest), učištěné, stržené n.
sta- žené z droždí, zadní
(patěsky), zdvižené n. zevřelé (zvětralé), V., sladké, osečné nebo z oseči, sírovaté n
. sirkovaté, D., vytlačené, lehké, chatrné, domácí, vodnaté, zvodnatělé, silné, kořenaté
(ozembuch), lahodné, trpké, kalné, stkvostné, znamenité, Har., vystálé, Br., samoteč, kapaličné, zvětralé
(lankvara, podčepky, pačepky), Ros., vláčkovité nebo lenivé, rosolovaté (křesovaté), Reš., staré, letošní, jedno- (lonské), dvou-, tří-, čtyř-, pěti-, šestileté atd., Ros., násladké n. osla- zený ocet, Aqu., plané, mdlé, ostré, kyselé, Sal., čisté, vonné, Ras., v. kořene lepšího (druhu), Nz., červené, bílé, kalné, Š. a Ž. (Walter), těžkokapalné (podstatně dobré, schwertropfig), měňavé, Schillerwein, horké, Glüh-, hořké. Bitter-, přirozené, přírodní, Natur-, pravé, vlastní výroby, postolní, De- sert-, k vaření, Koch-, na okus, Kostwein, Dch., svatojanské (posvěcené na den sv. Jana evangelisty dne 27/12. ), samorodné, Šd., michalské (panské), havelské (selské, špatné), vz Mus. 1854. 549
., ohnivé, vařené, pěnivé, lehké, trpké, jasné, čisté, trvanlivé, netrvalé
, smrduté, smradlavé
, plesnivé, porušené, zka- žené
, řízné, nakyslé
, naměnilé, slabé, jadrné
, těžké, vodnaté, zvodněné, lahodné, kořenné, křenovka, mlíčné,
zufeň (svařené, odlívané), tuhé, vláčkovité, stočené (z droždí),
burčák (nové), staré
(stařina), vyleželé, pouhé, režné, chatrné, od čepu, sirkované, vápenité, liso- vané, rosolovaté, mestní, k porušení náchylné atd. Šp. V
. dokvašující (in der Nachgaehrung), mastné (schmalzig), šumivé (brausend), vy- čichlé (abgestanden), zvrhlé (aufgestanden). Sk.
Vína: 1.
dle barvy: červená, růžová a
bílá; 2.
dle kyseliny uhličité: pěnící (mous- seux) a
nepěnící (non mousseux). Nepěnící víno s hojnou kyselinou uhličitou slove
řízné; 3
. dle
kořennosti a vůně, což dohromady
květem (bouquet) slove:
kořenná, vonná a
obyčejná; 4.
dle těla č. extraktu: stolová, po- stolová a
sladká. Vína s malým tělem slovou
lehká čili
hubená, s velkým tělem
těžká, mastná, také
měkká, když kyseliny málo; 5
. dle
kyseliny: mdlá, lahodná, ostrá, drsná, tvrdá a
kyselá; 6.
dle líhu: stolová, posto- lová a
likérová. Vína málo líhu obsahující slovou
slabá, naopak
silná,
ohnivá. Víno, jehož součástky jsou k sobě v náležitém poměru, slove
harmonické, okrouhlé. Má-li harmonické víno líbeznosť a měkkosť, slove
jemné a jemné víno s vůní a kořenností slove
bouquetní (květné). Víno harmonické, povstalé z několika nesouměrných, nazývá se víno
zcelené. Vína k pití ustanovená slovou vína
zralá a
vyleželá. Staré víno, k němuž přidáno mladého, slove víno
zmla- zené. KP
. V
. 186
. Víno kořenné, tělnaté, kyselé, líhovaté, staré. KP
. V. 187. Vína z nezralých hroznů pouhým kvašením při- pravovaná:
kyselák, čabrňák (Dreimänner- wein)
. Víno
opravované n
. opravené. KP. V. 192. Bílé víno umele na červeno barvené fuchsinem (anilinovou barvou), slezem, bo- růvkami, červenou řepou a jinými barvivy pozná se, přidáme-li k 5 kostk. c
. m. vína 5 kostk. c. m. kyseliny dusičné (lučavky); promícháme-li tyto tekutiny, ztratí víno uměle barvené v krátké době červenou barvu. Pta. Prodal vědro
července (červe- ného vína). Na Mor. u Bzence. Šd.
Nemoci vína: vláknovitosť, kyselosť, hořkosť, ples- nivina; Čištění, sadrování, šlechtění vína, vz Kniha pro každého rolníka a hospodáře
. Napsal Jos. Dumek
. Dí II. V Olomouci 1876
. a KP. V
. seš. 4
. Míza lahodná ze zr- natých, tlačených hroznů, kteráž z kádi do sudu přenesená
mest a když bude vykysalá a stržená,
víno slove. Kom. V. kyše, vře, zdvíhá se, pracuje, ujímá se, jasní se, čistí se. D. Silné víno píti, šenkovati (prodávati), nalévati; šenkýř vína; vínem přeplněný, naplněný, přemožený, obtížený; vína plný, umoklý od vína. V. Víno vzduchem nasy- covati, lüften
. Šk. Vínem opojený. Pal
. Dj. II. 1. 305
. Víno se kazí, kalí. Har. To v. má křen; je pravá břečka. Sych
. Vínem se opiti. D. V. jej rozešlo (po těle)
. Br
. Břede vínem (opilý jest). Sych. Na víně se dotr- hnouti (dopiti, zcela opiti). Sych
. Na v. jíti. D. Při víně, při kvasu a víně. Br. Obchod s vínem, prodej vína, čas sbírky vína, de- sátek z vína. J
. tr
. V. ženiti (s vodou mí- chati). Č. Moudrosť vínem zastíněná (opilý). Č. Víno čistiti, cíditi bílkem. Šp. Loček, sklenka, pohár, znatel vína
. Čistého vína někomu naliti
šp. (german. ) m.: pouhou pravdu někomu říci, oznámiti
. Potone-li u víně hruška, má v. vodu v sobě; pakliť vyplyne, víno bez vody jest. Ms. o štěp. Šťáva z čerstvých hroznů sluje
mest (bře- čák): víno se dává v sudech do sklepů na
lí
hy (kantnéře); ze sudů se točí
násoskou (zdviháčkem, krokvicí) n
. pípou; dobré víno perlí, pění se, šumí
. Pt. To v. vláčkovatí (táhne se); v. přistrojiti, připraviti, opra- viti, tlačiti, vytlačiti, učistiti, čistiti
, doliti, okusiti; v
. tráví, leží na
matce (na kvasni- cích); se zvrhlo, hnulo, podávilo; se barví; má říznosť, křen, chuť mestem; víno chuť tratí, počíná octěti, míti pod obručím; plat z vína, druh vína, kožka na víně; putna, bečka, láhev, sklenice
na víno. Šp. Víno z kvasnic strhnouti (= čisté do jiných ná- dob dávati). Čk. Vína někomu na poctu podati. Dch. Kočí byli vyfintěni po svátečnu a červeni vínem. Kmk. To mluvilo z něho víno (o nepříčetném); Dali mu vína (napiti se); Potom šli spolem na víno. Us. Šd. Dáti někomu na víno
. Us
. Musela dáť kapi- tola dva sudy suchárového vína (Ausbruch). Sl. let. I. 182
. Večere (= večeře), večere, lebo ťa nebývá, lebo ťa ten náš pán na víně propíjá; V Trenčíně na bráně, na čer- veném víně, odvedli synečka, to na truc Marině. Brt
. P. 38., 112. (Šd. ).
Chtělo se jí vínka pit. Slez.
pís.
Nescem z teho vinka pic (píti). Sl. ps. 224. Víno samorod a samo- tok. Dbš. Obyč
. 51. Vzal tam kuľač s ví- nom; Ale gágor ho pálí i za tou štvrtou pintou vína a na jeden glg už bola pocho- vaná. Dbš
. Pov. 1. 387., 544. (Šd. ). Kdo to v. pit bude, všech hříchů zbaven bude; Ne- pij, milá, vody, máš vínko ve vozi; Pivo, vínko dobré, vodička nejlepší; Až se já vínečka nabumbám, potom vám na dudy zadudám; Co pak je to za vínečko, dyť je samé kyselečko; Jdi sestřičko pro vínečko, zalívá mně krev srdečko; Zelenaj sa, zelenaj, zelený rozmarýn, budeš sa zelenať enom do nových vín; Lepší voděnka z kolaje nežli vínečko v poháre; Nažali sme ti žitečka, daj nám panáčku vínečka; Ve Bzenci na rynku na červeném víně vzat šohaj na vojnu, to k vůli děvčině; Vínečko milé, mám k tobě lásku, to do mne poběhneš jako po provázku; My sme vínečko píjali, pannu Marii vzývali, pannu Marii zaröšskú, našu patronku mo- ravskú; Pile chlapci, pile víno. nech ta voda teče mimo; Vínečko, vínečko, dybys nám umřelo, ja co by sirotků po tobě zůstalo; Napila se muška vína, postavila nožky zpříma, napila se muška vodky, postavila z príma botky; On to vínečko vypije, tobě do zádů vybije, dceruško moja; Konvu vína natočil, vynesl ho na kopeček, vypil ho tam bará- neček; A co un z nich pijat bude? co by jinši jak vinečko?; Svatá Kateřina, nalejte nám vína, abychme se napili a veseli byli. Sš. P
. 49., 145., 152., 169., 407., 458., 555., 598., 647., 651., 653
., 695., 706., 723
., 754., 769. (Tč. ).
Dal jim sud sladkého vína. St. let. III. 53. Staré v. člověka k ženám ne- způsobného (impotentem) činí. Krab. A on v. koštoval a nelíbilo sě jemu, že bylo čerstvé; Praví, že jest ona drajlník vína od něho kú- pila za 10 zl
.; Mám dva drajlinky vína; Já jsem jemu proto vín nechtěl naložiti...; I kúpil ode mne dva drajlníky vína za 52 zl.; Přišli jsú o jarmarce v Brodě ku panu Pavlovi do jeho domu na víno; A já dám jemu svých vín koštovati a ten koštujíc: To jsú vína dobrá, ale mé jest ještě vinnatější
(wein- haltiger, stärker); Že jest v ten čas bylo víno u Javorníčka na čepu; Když bylo na sv. Bartoloměje večer, jsúce na víně u Jiříka Korytnáka v jeho domu, viděli sme; Když sem šel s vína, potkal mne pan Kyrvis; Tu jemu vinu dávaje, že sem byl prodal ne- božtíku p. Bařickému bečici vína bez ortu za 2 zl.; A tu máš 3 drajlinky vina; Obstavil našemu jednomu měštěnínu drejlník vína na kautnéři
. NB. Tč. 20
., 38., 43
., 53., 64
., 93
., 186
., 195
., 200., 281
. Kníže přijal nás čestně a daroval do hospod vínem a rybami, senem i ovsem; Na jednu pak hospodu, kde stáli Čechové, přišli také na v. kněží a žáci; Točeno v. pro
lid v hojnosti. Pal. Dj
. V. 1. 65., 2. 36., 2. 101
. Šel na víno, víno cedit ( = močiti, hlav. o opilcích)
. Us
. u Žamb. Dbv. By věděla, že si taký ako je tvoj otec dobrý, vo
víně bych ťa kúpala. Sl.
ps. Šf
. II. 36. Víno, víno, nápoj milý, vysuší krev, krčí žíly, ba i měšec zslabuje, když se často v hrdlo leje. Jir. Ves. čt. 281. Ty dvoje huony dědiny pod vínem. Arch
. I
. 165. Vínem hostě opatř. BR. II. 303. b. Víno je nápoj k obveselování smutných případný
. Kom. Rozařen jsa vínem, které trampoty Rozpouští.
Hlk.
Kupoval u mého muže a u mne vína. Půh. I. 224. Ktož písmo lidu obměkčuje, ten jim jedu u víno nalévá; Každý člověk najprve dobré v. postavuje, a když sě zpijí, tehdy to, kteréž horšie jest (Jan 2
. ); Jako v. mladým dětem jest nezdravo, tak st. zákon, vedlé litery, malé a mdlé víry zahubuje; Sluha boží má bě- žeti před vínem jako před jedem; Víno zpuosobí, že i múdrý zblúdí. Hus. I. 260
., II. 33., 111. 9., 188. (Tč. ). Natočil nám z bečky dobrého vína a kázal, abych mu pomohl přetáčeti
. Os. Šd. Sebral chuť na v. Mor
. Brt
. Víno octovité není dobré k pití; Víno sílu dává údóm a tělo zahřívá, nie vtip ku pochopení velice zatmívá; Proti zármutku i v. někdy pít nevadí; Každý své víno mi- luje, jaké se mu zrodí; Kdo často dle oby- čeje jazyk vínem močí, ten též i lež komu- kolvěk rád mluví do očí; Víno tělu užitečné mnoho hlavě škodí
. Mor
. Tč. Víno škodí hlavě, v zbytku je nezdravé: Hlava se mu od vína zatočila; Kdo sa vína zbytečně na- pije, čo mal (měl) mlčat, před všemi odkryje; Víno pité s žinčicí nedobre sa snáša, hur- tování veliké v žaludku prináša; Jaký je kdo v náchylnosti, to víno zjavuje; Víno je zrcadlo mysli, to oznámí tebe (tobě), k čemu je kdo nakloněný a jaký je v sebe (sobě); Užitečná vec je v
., keď sa skrovne pije, srdcu veselosť dodává, údy posilňuje; Bez zpósobu pité v.
v zbytečnosti nakloňuje k bezbožnosti; Víno vypité zehrívá; Jasnú hlavu, zrelý rozum víno ti pomútí, jak ho zbytkom pijaš: Víno zbytkom pité mnohých hádže o zem na ulici
. Na Slov. Tč. Proti vínu inkoust nic nezmůže. Šml
. Bez konce potřeba: když je víno, není chleba. Bayer. Húba, ryba, dyňa, sviňa potrebuje pohar vína. Mt. S. I. 118. Po vodě roste tráva (po dešti) a po víně moudrá hlava. Č. Kdo vínko dusí, brzo nouzi zkusí. Č. Víno pité v zbytku není k užitku; Oheň železo probuje a člověka víno; Víno pité v zbytečnosti vede múdrých k bláznivosti;, Víno nové, přítel nový, každý se jich bojí; Červík z vína hlavu mútí, jazyk mnoho mele; Víno skrovné k zdraví rovné, víno zbytečné neužitečné; Víno v skrovnosti slúži k čerstvosti; Víno je zrcadlo náchyl- nosti, vyjevuje i tajné skrytosti. Na Mor. Tč. Slunce palčivosť, vína vůně a kořennosť. Šk. Co zaviníš opilý, toho vínu ty viny ne- dávej
, neníť v. ničímž vinno
, ale kdož pije víno. Kom
. Cat. Nepřilívej horkého k te- plému, nedávej vína mladému. Proch
., Pk. Víno hřeje, ale nešatí
. Šd. Člověka při víně poznáš: co je v srdci střízlivého, to na ja- zyku opilého; Mladý kůň a mladé v. stejně bujní; V
. jest dobré a přece lidi se schodů shazuje. Šd
., Tč
. Víno nemá závory
. Pk. Pálené (víno) spáč, víno skáč. Mt
. S. I. 93. Ten-li med pije, jenžto na brt. i leze, neb ten-li v. pije, jenž je kopá? Vz Zisk.; K trunku dobrého vína patří také divočina; Pro mladého jed, pro starého med (víno). Vz Nápoj. Lb
. Kdo víno pil, vypij také droždí (kdo měl vždy jen radosti, okus také žalostí
. Vz Neštěstí
, Voda). V., Lb. Víno mu hlavu sbilo; V. jej rozešlo. Vz Opilec. Lb. Starosti jsou jed a víno jest protijed; Každá věc má své tajemství a tajemství vína jest radosť; Víno umí zapečetiť brány zá- rmutku a uzavříť dvéře každé starosti; Víno zraje vlastně pro staré a ne pro mladé; Víno jest jed, nebo dělá z moudrých lidí blázny. Z Kbersovy Uardy II. 170. Hospodáři lito- měřičtí vínem téměř se dusí, hladem pak se umořují. Balb. Tlakem se víno z hroznu dobývá a trápením přichází člověk k doko- nalosti. Ukš. To je v., aby jím děti strašil; V. není vinno, že se lidé ožírají; Víno, ženy z mnohých lidí blázny činí, všichni vidí; V. vzbuzuje k zpěvu, voda k hněvu (Har., vz Nápoj); Voda mladým, v. starým; Sklenka vína mysli přidá; Dobré v
. i bez víchy (věnce) vypijí. Vz Pokora. Č. Panská milosť a v. v konvi dřevěné přes noc zvě- trají
. Záv
. H loupej Klíma dá vejce za žejdlík vína. D. Kdo si vína váží. z žalu se vyráží. Hrš. Viz, by dosahuje vína nerozlil piva a pak by snad nedosáhl i vína
. Št. Vínko hreje, vínko páli, vínko múdre hlavy šiali. Lipa I. 97. Ve škaredém sudě můž také býti dobré víno. Hkš. Vejce dnešní, chléb včerejší, vino lonské nejlepší; Drž se sta- rého vína a přítele: Starý přítel a staré v. nejlepší; Víno dobré nepotřebuje uka- zatele a vyhlasatele; Májová voda vypije víno (deštěm květ hyne); Je li na sv. Ur- bana (v máji) slunečno, bude dobré víno; Je-li o sv. Bartoloměji den pěkný, bude pěkný podzimek a dobré víno. Šp
. Na Ště- pána-li vítr duje, vínem sudy naplňuje; Slunce na sv
. Bernardina připovídá mnoho vina; Svítí-li slunce na Felixe, bývá vína ještě více
. Klda. Jasné vánoce
, mnoho vína a ovoce; Na sv. Václava českého bývá zase vína nového; Jak na sv. Vincenca je velký větr, tož je málo vína. Ve Slez. Šd. Mráz když na Martina uhodí, rok dobré víno urodí; O Vincence vody plné koleje, na dobré víno ten rok naděje; Chladno a večerní rosy v máji nám hojnosť vína dají; Na sv. Urbana je-li krásně a obloha čista, bude na víno zajisté mnoho třeba místa; Je-li vymačkaných zrnek (vinných) na vinici hojnosť, bývá vína v nádobách i ve sklepě dosť. Šk. .....
V. strojené, der Kunstwein. V. přistrojiti, připraviti
. V
. strojená:
pelyn- kové, vománkové, Kom.,
medo
vé (med s vínem vařený;, V.,
ovocné, z jablek, hrušek (
jabčák, hrušťák), z jahod
, malin, ostružin, bezinek, jalovce, moruší, višní, broskví, meruněk, sliv atd
. Š. a Ž. (Walter). V. z rajských jablek. Sal
. —
V. palmové, der Palmenwein
. Vz Rstp. 1613., 1627
. —
V. májové z mařinky vonné, der Waldmeister. Vz Rstp. 839., Schd. II. 284. —
V. omanové. Kk. 166. 839., ocúnové, vinum colchici, Zeitlosenwein. Šp. —
V.
husí = voda. Napij se husího vína.
Us
. Šd.
—
V.
dávivé, vinum stibiatum, der Brechwein. Šp. —
V. pálené, žžené = pálenka, kořalka, der Branntwein
. V
. Vz Rstp. 246.
V. žžené do 15. století, od roku 1448. víno pálené sloulo. Vz Pálená. Mus. 1877. 397. —
V. =
bylina: v. plané
(blešník, všivec), delphinium staphisagria, Lauskörner, V., Kom
.; v. sv. Jana
(rybes), ribes, die Johannesbeere
, a to červené a černé);
psí (potměchuť, sladká, hořká, myší dřevo, čer- vené n. vodní psinky), solanum dulcamara, die Alpranke:
lilek černý, spánek, solanum nigrum, der Nachtschatten. Jg. Divoké víno (loubinec břečtanový, wilder W. ). Dch.