VítatiVítati,
vítávati, z
větiti =
osloviti. Jg
. —
V. =
přicházejícího osloviti, s radostí po- zdraviti, bewillkommen
, willkommen heis- sen;
vítánu býti, willkommen sein
. —
abs. Vítej, vítejte (buďte v-ni)! Us
., Kom. Vítaj Francek! U Opav. Pk.
Vítaj! Odpověď: Bodaj zdráv, vítaj také! Mor. Vck. Vítaj, Janko, vítaj, už tak dávno čakám na teba. Dbš. Sl. pov. I. 76. Vítajte, děti moje, ví- tajte! Na Slov. Šd. Vítaj, ženičko, dyž si přišla. Čes
. mor
. ps. 281. O vítej ztracená, vítej opuštěná, vítej holubičko, vítej má ovečko; Vítaj, vítaj, můj prvnější, ty Ja- níčku hledaj inší; A vitajce moj tacičko zdaleka, dali sce (ste) mia za cudzeho člo- věka. Sš. P. 67., 131
., 443. (Tč. ). Kdo má peněz dosti, vítej milý hosti. Rým. —
koho (akkus., ne: gt. Vz Slov. I. 391
. ). Vítám tě atd. Kom., Sych
., Ros. Vítám vás všecky! Odpověď: Děkujem pěkně, vítáme tě (vás) taky. V již
. Mor
. Šd. Slunce nás vítá. Pícek. Odebrali jsme se k legatu Julianovi, kte- rýžto vítaje nás objal Prokopa i vedl ho do zvláštního pokojíka. Pal. Dj. III. 3. 74. Ešte som len z koňa zchádzal, už ma milá vítala. Slov. ps. Ach kaj je ma dceřicka, že mne ona nevítá?; A všeci ju vítali, edem jeji dcera ni; Vítám vás, vy milí páni, je-li bratr mezi vámi?; Klašterne to panny idu, co dzicatko vitac budu. Sš. P. 85., 174, 736. (Tč. ). —
koho kde: v městě,
před městem atd. Vítej
u nás, kníže! Hlas. Vitajte- že u nás (praví se příchozímu, a on odpo- vídá: Ďakujem pekne, akože sa máte?). Na Slov. Dbš. Obyč. 40. Vitajteže pri nás, vitajte. Dbš
. Sl. pov. I. 15. Sestry sobě ruky podávaly, děťatka se v životě vítaly. Sš. P. 5. —
koho kam: mezi sebe. Br. Vítaj, milý, vítaj k nám, cos donesl, pověz nám. Sš
. P. 796. Vítám vás
na jarmark
. Us. Tč
. Vítám vás k slovu božímu (pozdravují se lidé jdouce do kostela). Us. Msk. Vyrudlé ty děti země
v lůno vítá. Sš. Bs. 61. —
koho odkud: z cesty
. Rk. Vítám vás
z jar- marku,
od slova božího (z kostela jdoucího). Us. Msk
., Tč.
—
komu. Vítej nám! Us. Dch
. Že som ti nerekla: Vitaj mi. Janičko. Sl. ps. 80. —
kdy: hned
po jeho příchodu,
za krátkou dobu atd. —
jak: radostí a ple- sáním. Berg. V. někoho biskupem. L. Vítal mne kmotrem (
ne: co kmotra). Brt. S. 3. vyd. 65
. Pěkně vás vítám. Us. Dch. My vás všecky
přátels
ky vítáme
. Us. Brt. Proč ne- jdete otce
pěkným slovem vítať ? Mor
. Tč. Vítám vás
slovem božím ( = od slova božího
, vz nahoře). V Třeboňsku.
Zle ho vítal. Dbš. Sl. pov. I. 260. Obímali sa a vítali
za dlho, za dlho. Dbš. Sl. pov
. I. 396. Vitaj syn muoj, vitaj mi
na storaz. Er. Sl. čít
. 55
. V. ně- koho
se strachem. Pov. 130
. Ze srdca ho vítajte. Brt. P. 165. A již císař přijel, jehož Čechové
slavně vítali. Dač. I. 81. Arcibiskup
jménem celého sboru vítal je
řečí laskavou. Pal. Dj. III. 3. 67. V-li se vespolek
uctivě. Ib. IV. 2. 79. (Šd. ). Panovníci němečtí vítali zajisté
s potěšením všelikou příležitosť, aby...
Ddk. II. 388. (Tč. ). Vítej slunce s modlitbou v ústech a s prací v rukou. Prov
. Pk., Šd
., Tč
. Dobře slunce s modlitbou vítati a s prací v rukou se s ním loučiti
. Prov. Tč. Dle šatu vítají, dle rozumu provázejí. Prov
. Šd. Pěkně se to vítá = vitám vás pěkně. V Krkonš. Kb. V
. někoho k sobě (zváti). Plk
. Vítej k nám (buď vítán). Apol. Vítej mi (buď vítán)
do obydlí mého, Us., do domu. Rk. V. někoho
s jásotem
. Us. —
se s kým. Br., Pref.