4 Vychudlý
Vychudlý = hubený, vyzáblý, mager, ab- gezehrt. V. kůň, Sych., tvář. Dch. Sepjal v-dlé své ruce. Us. ...

4 2. Vyjíti
2. Vyjíti (zastr. vyníti; u Opavy vyjsť, Klš. ), vyjdu (zastr. vyndu, vynidu, vyndeš, vynde, vyndeme, ...

4 Vykazení
Vykazení, n. = vyhubení. ...

4 Vykazený
Vykazený; -en, a, o = vyhubený. ...

4 Vykydati
Vykydati, vykydnouti, dnul a dl, ut, utí; vykydávati, herauswerfen, auswerfen, aus- schütten, ausgiessen. ...

4 Vymříti
Vymříti (u Opavy vymřeť), mru, mři, el, ení; vymírati = vyprázněnu býti, ausster- ben; mřením se skončiti, ...

4 Vypadnouti
Vypadnouti, ul, utí; (zastr. vypásti, vy- padu), padl, padení; vypadati, vypadávati = z něčeho ven padnouti, ...

4 Vypaskuděný
Vypaskuděný; -en, a, o = vyžilý, aus- gemergelt. Ten kot je celý v-ný (hubený). Slez. Šd. ...

4 Vypaskuditi
Vypaskuditi, il, ěn, ění = vyhubeniti, mager machen. Vz Vypaskuděný. — V. = něco špatného učiniti, etwas ...

7 Vypraviti
Vypraviti, vyprávěti, eripere, Ž. kl. 6. 5., eruere. 33. 3. — co: dluh (zaplatiti), Wtr., clo, Kosmogr. ...

4 Vypsutí
Vypsutí, n. = vyhubení. Bern. ...

10 Vyschlec
Vyschlec = hubený člověk. Tbz. XIII. 395. ...

8 Vyschlý jak: na
Vyschlý jak: na triesku (o hubeném). Phľd. 1894. 442. ...

4 Výstrojník
Výstrojník, a, m. = kdo vystrojuje, der Ausschmücker, Ausstaffirer. Plk. — V., u, m. = složení mlýnské, ...

4 Vystřeblý, -plý
Vystřeblý, -plý = hubený, mager, dürr. V. dobytek. Us ...

4 Vystřikovač
Vystřikovač, e, m., der Ausspritzer. — V., eine Spritzvorrichtung. Šk. V. = pří- stroj k mytí láhví, ...

10 Vysušiti se jak
Vysušiti se jak: na triesku (zhubeněti). Phľd. XXIII. 527. ...

4 Vyškoudlý
Vyškoudlý = hubený, mager. Us. Čes. vč. II. 195. ...

7 Vyškudlosť
Vyškudlosť, i, f. = hubenosť. Orl. VIII. 326. ...

7 Vyškudlý
Vyškudlý = vychudlý, hubený. Orl. VIII. 326., XI. 278., Rl. Pr. II. 8 ...

4 Vytenčelý
Vytenčelý = zhubenělý, dünn, mager ge- worden. Reš. ...

4 Vyuzený
Vyuzený; -en, a, o, ausgeräuchert, Selch-. V. maso. Vz Vyuděný. — V. = hubený, vyzáblý, vyschlý. Ros. ...

7 Vyvařený
Vyvařený; -en, a, o. Vypadá jako v-ný (o hubeném). U Kr. Hrad. Kšť. ...

4 Vyvězelý
Vyvězelý = zvězelý, hubený, mager. V. ryba, pták. Jg. ...

4 Vyzáblosť
Vyzáblosť, i, f. = vyzábnutí, das Er- frieren. Bern. — V. = vyschlosť, vychřad- losť, hubenosť, die Hagerkeit, ...

4 Vyzáblý
Vyzáblý, erfroren. — V. = tenký, hu- bený, vyschlý, šíplý, vychřadlý, přepadlý, dünn, dürr, trocken, ...

4 Vyzdralý
Vyzdralý = vyschlý, hubený, mager. Tak v-ho člověka sem dávno neviděl. V Kunv. Msk. ...

4 Vyzíblina
Vyzíblina, y, m. a f. = suchý, hubený člověk, ein hagerer Mensch. Mor. Vck. Vz Vyzíblý. ...

4 Vyzuna
Vyzuna, y, f. = hubená ženská. U Jižné. Vrů. ...

9 Vyzuna
Vyzuna, y, f. Je jako v. (m. vyzina = hubená). Dšk. Vok. 38. ...

5 Začnouti
Začnouti (na Mor., ve Slez. a na Slov.: začati), správně začíti, poněvadž začíti (= za- čúti = ucítiti) ...

5 Záhuba
Záhuba, y, f. = zahubení, zkáza, das Verderben, Ausrotten, Verderbniss, die Ver- achtung, Ausrottung. ...

5 Zahubenče
Zahubenče, ete, n. = zahubené (uškr- cené), nekřtěné a někde zahrabané dítě. Takové prý dítě slýchať ...

7 Zahubenče
Zahubenče. O polednách nebo večer po klekání běhají z-čata s pláčem po polích. Potká-li člověk z., nesmí ...

7 Zahuběnec
Zahuběnec, nce, m. = duše zahuben- čete. Vz Mtc. XVI. 123. ...

5 Zahubení
Zahubení, n., das Verderben, Vernichten. V. Z. dítěte, der Kindsmord, D., města. Jel. Na z. někoho vydati. ...

9 Zahubeniti co
Zahubeniti co. Pokrytci zakrývají nebo zahubeňují tváři své. Praž. evang. (List. fil. 1897. 277. ) ...

5 Zahubený
Zahubený; -ben, a, o, verdorben, ver- nichtet, ausgerottet. Z. vtip. Jel. Aby vy- prosili na knížeti ...

5 Zahubitelnosť
Zahubitelnosť, i, f. = možnosť zahubení, die Vernichtbarkeit Rostl. I. 189. b. ...

5 Zahubiti
Zahubiti, il, en, ení; zahubovati = zka- ziti, verderben, vertilgen, vernichten, aus- rotten. — abs. ...

7 Záhubný
Záhubný = zahubený. Neb jsú lidé velmi chudi a z-bni. Arch. VII. 335, IX. 218. Které sú vsi tak z-bné, ...

5 1. Zajíc
1. Zajíc (zastr. zajiec; na Slov. zajác, zajko, na Mor. zajúc, zajouc, Jg., v jižních Čech. zajic, Kts., ...

5 Zaschlý
Zaschlý, eingetrocknet, trocken. Ty za- schlá duše (= hubený). Z. kůže. Us. Má zaschlou duši (říkají ...

5 Zasušiti
Zasušiti, il, en, ení; zasoušeti, el, en, ení; zasušovati = trochu usušiti, trocknen machen, auftrocknen. ...

5 Zaškoudlosť
Zaškoudlosť, zaškudlosť, i, f.= hubenosť, die Magerkeit. Jg. Neměl on ani touchy o zlobě a duchové z-sti ...

5 Zaškoudlý
Zaškoudlý, zaškudlý = hubený, mager. Z. dobytek. Kom. Nejedni od církve od- štěpení vykladači to na podání ...

5 Zaškoudnouti
Zaškoudnouti, dl, utí = zhubeněti, ma- ger werden. Us., Št. ...

5 Zaškudlý
Zaškudlý = zaškoudlý, hubený, zakrsalý. Vz Zaškoudlý. ...

5 Zaškudnúti
Zaškudnúti, zaškludnúti = zhubeněti. Št. Vz Zaškoudnouti. ...

5 Zatracení
Zatracení, n. = zahubení, das Verder- ben, die Gefahr. Město je v nebezpečném z. GR. — Z. = odsouzení ...

5 Zatracený
Zatracený; -cen, a, o, vernichtet. Ná- rode zatracených (zahlazených, zahubených). Ben. V. Čím tato studnice ...

10 Zbleděti
Zbleděti Ohubeněl, zbleděl. Hrad 55b. — proč: strachy. Modl. 54a. ...

5 Zbožný
Zbožný = pobožný, nábožný, fromm, re- ligiös. V. Pro pokoj (ducha) sbožní lidé sbožie ostávají. Št. Každý ...

5 Zdechláň
Zdechláň, ě, m. = hubenáče, etwas Ab- gemagertes. Koupil z-ně. U Olom. Sd. ...

7 Zdechle
Zdechle, ete, n. = slabé a hubené do- bytče. Slez. Šd. Cf Zdechláň. ...

5 Země
Země, ě, zem, i, f., vz Hráze. Dle Brs. země lépe než zem. Země skloňuje se podlé Bůže, zem podlé Kosť. ...

5 Zhlístlý, zchlístlý
Zhlístlý, zchlístlý = hubený, mager. Us. ...

5 Zhouba
Zhouba, y, f. = záhuba, zkáza, zhubení, zrušení, roztržení, pojití, das Verderben, der Rum, Untergang, ...

10 Zhubenec
Zhubenec, nce, m. = hubený člověk. XVIII. stol. Čes. 1. XII. 16. ...

5 Zhubenělosť
Zhubenělosť, i, f., emaciatio, die Ab- gezehrtheit. ...

5 Zhubenělý
Zhubenělý, abgemagert, abgezehrt. Do- bytek v zimě z. D., Šm. ...

5 Zhubenění
Zhubenění, n., das Magerwerden, das Ausgezehrtsein. Jád. ...

5 Zhubeněti
Zhubeněti, ěl, ení, mager werden, ver- magern. V. Všechen zhubeněl. Ros. — čím. Město válkami zhubenělo ...

5 Zhubení
Zhubení, n., das Verderben, die Ver- derbung, Vertilgung, Vernichtung. ...

5 Zhubenilý
Zhubenilý = zhubenělý. Zlob. ...

5 Zhubeniti
Zhubeniti, il, ěn, ění, mager machen. V. — co, koho: koně. Ros. Nemoc ho zhu- benila. D. Z. zemi. — čím: ...

5 Zhubený
Zhubený; -en, a, o, verdorben, vertilgt, vernichtet. V. A to aby bylo ouročníkům na ourocích sraženo ...

5 Zhubnouti
Zhubnouti, bnul a bl, utí = zhubeněti, mager werden. — čím: nemocí, špatnou stravou, nedostatkem obroku. ...

5 Zchrtnouti
Zchrtnouti, ul, utí = hubeným se státi jako chrt, mager werden wie ein Windspiel. ...

5 Zkažení
Zkažení, n., das Verderben, Verschlech- tern. Z. jest špatné umění. D. — Z. — «bo- ření, zahubení, ...

5 Zlomiti
Zlomiti, zlom, mě (íc), il, en, ení; zlá- mati, zlámám a zlámi (zlámu), zlomovati = něco na dvě n. na ...

5 Zlouskati
Zlouskati; zlousknouti, knul a kl, ut, utí; zlouštiti, il, en, ění; zluskovati = lou- skaje snísti, vylousknouti, ...

5 Zmizerněti
Zmizerněti = zhubeněti, elend, mager, schwach werden, siechen. Us. Tč , Šd. — při čem. Koll. ...

5 Zplanění
Zplanění, n., die Flachmachung, Ver- flachung. Vz Zplaniti. — Z. od zplaněti. Poslal vojsko ku pohubení ...

5 Ztenklý
Ztenklý = schudlý, hubený, mager. Na mor. Val. Vck. Z. důchod (zmalený). Vck. ...

5 Ztratiti
Ztratiti, ztratím, ztrať, -tě (íc), il, cen, ení; ztráceti, cej, cejí, el, en, ení; zkracovati = nechtě ...

10 Zub
Zub. Kdo má bolení zubů, říká, když měsíce ubývá: Měsíček schází, od nás od- chází, červíčku, jdi pryč ...

5 Zvěř
Zvěř, i, f., zastr. zvěř, e, m., Mkl. Gr. III. 354, Rkk., Smil. v. 5., Jg., Ž. wit, vz doleji, na Slov. ...

5 Zvízený
Zvízený; -en, a, o = zhubenělý, abge- magert. Z. kuřata. Jsem celý z., nemohu ani vyjíti. Us. Dch. Vz ...

5 Žebírník
Žebírník, a, m. = člověk suchý, hubený. Ty vypadáš jako ž. U Rychn. Ntk. ...

5 Žebrák
Žebrák, žebráčík, na Slov. také žobrák, a, žebráček, čka, m. = kdo žebrá, chudý, chodec, der Bettler, ...

5 Žebrovatěti
Žebrovatěti, ěl, ění = hubeným se stá- vati, mager werden. Kůň ž-tí (vystupují mu žebra). Us. Kšť. ...

10 Žingor
Žingor, a, m. = malý hubený člověk, Brt. Sl. Živnostenskoprávní kompetence. Wtr. Řem. 56. ...

5 Živý
Živý; živ, a, o; kompar. živější. Živo, skr. gív, ´gíva, lit. gívas, armen, keal vivere, lat. vivus. ...

5 Žízeň
Žízeň, zně (zni, Chč. P. 130. b.), f., oby- čejně: žížeň, na Ostrav, žižin, žně, Tč.; zastr. žíze, žízň, ...

9 Žlab
Žlab = oběd. Us. fiakristů. Kukla 134. Sr. Síf. — Z. Vysoký žlab dělá vysoké kyčle (málo píce dělá koně ...