Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    1 - 100   101 - 200   201 - 300   301 - 400   401 - 500   501 - 600   601 - 700   701 - 800  
    Nalezeno: 704x

    8 Skalní
    Skalní. S. holub, columba, livia. Ott. XI. 512. b. ...
    501

    3 Skalní, -ný
    Skalní, -ný, skalnatý, tvrdý jako skála, felsig. V. S. přístav, Ráj., s. a nerovná cesta, Boč., úžlabí, ...
    502

    3 Skrýti
    Skrýti, skryji, skryj, skryje (íc), skryl, yt, ytí; skrývati, skrývávati, verbergen, ver- stecken, verhehlen, ...
    503

    3 2. Slaný
    2. Slaný, ého, m., město v Čechách, Schlan. Vz Čáslav, Slané, S. N., Tk. I. 624., III. 548., III. 62., ...
    504

    8 Slepička
    Slepička, y, f., holubí jm. ČT. Tkč. ...
    505

    10 Slepička
    Slepička. Hra na s-čku (s kaménky). Rgl. — S., druh holubů, majících slepičí ocas. Šumava. Rgl — S. = ...
    506

    3 Slétati
    Slétati, slítati; sletěti, 3. pl. -tí, sleť, tě (íc), ěl, ění; slétnouti, slítnouti, tl, utí; sle- tovati ...
    507

    7 Sletěti
    Sletěti. — co. Holubice smutná s-vala kraje. Sl. ps. — odkud jak. S chrámu zvučným křídlem slétá ...
    508

    10 Slezák
    Slezák Ant. Sr. Ott. XXIII. 365. — S. = druh holubů (s kroužky přes křídla). Šumava. Rgl. ...
    509

    3 Slouti
    Slouti, sluji, ješ atd. a slovu (řidčeji), veš atd., slul (D.) n. sloul (Us., Brs. 2. vd. 22., Bž. 186.), ...
    510

    3 Slovan
    Slovan, starší Slověnín, a, m., pl. Slo- vané, Slovené, die Slaven. Slované: severo- vých. Rusové, západně: ...
    511

    3 Snídání
    Snídání = jedení ráno, das Essen ; sní- daní = to, co sejí, das Frühstück; ale i sní- daní = snídání. ...
    512

    3 Snísti
    Snísti (zastr. snésti), sním, 3. os. pl. snědí (ne: sní), sněz, sněda (ouc), snědl, sněden, (lení (na ...
    513

    9 2. Sníti o čem
    2. Sníti o čem. Sníva holub o žitku, kôň o ovsi, lačný o hostine, mačka o myšiach, medveď o plankách ...
    514

    3 Sokovství
    Sokovství, n., horlení, snaha předčiti nad jiného, die Nacheiferung, Buhlerschaft. Holubníky — jeviště ...
    515

    7 Soulib
    Soulib, a, m. Holub jest podle nynějšího způsobu mluvení to, co a., soumil. Koll. III. 342. ...
    516

    3 Soused, a, sousedek
    Soused, a, sousedek, dka, sousedeček, čka, m. S., pl. sousedé, vz é. S., sasjed, lit. susedas, lat. vicinus. ...
    517

    3 Sousedův
    Sousedův, -ova, -ovo, dem Nachbar ge- hörig. Sósedova stěna bílá, teče po ní krev nevinná; Před susedovym ...
    518

    3 Sova, sůva, sovka, sůvka, sovička, sovinka, sověnka
    Sova, sůva, sovka, sůvka, sovička, sovinka, sověnka, y, f. S-y mají měkké, kypré peří, kulatou hlavu ...
    519

    3 Spáni
    Spáni, lépe než spaní, n., das Schlafen, der Schlaf. V., Jg. S. = všeobecný klid těla, v němž veškeré ...
    520

    8 Spolek
    Spolek. Ani holub spolky nemiluje. Slov. Zátur. Vz výklad v NZ. III. 390. ...
    521

    9 Spolek
    Spolek. Spolky ani holub nemiluje. S-ky berú volky. S-ky čertové volky. V spolku lepšie chutí. Slov. ...
    522

    7 Správa
    Správa = naučení. S. na statuta země české. 15. stol. Mus. 1880. 547. O bychom tuto správu našeho spasitele ...
    523

    3 Srdce, e, srdéčko, srděnko
    Srdce, e, srdéčko, srděnko (Sš. P. 124.), srdeňko (Sš. P. 169.), srdenko, a, n. (Sš. P. 181.). Gt. pl. ...
    524

    3 Stavák
    Stavák, a, m., der Aufsteller, Steller. S. kuželek. Udělati s-ka (při hře v kuželky). — S., druh holubů. ...
    525

    7 Stavjačka
    Stavjačka, y, f = holub, který letě křídla k sobě shýbá. Vz násl. Mor. Brt ...
    526

    7 Stavják
    Stavják = holub, který se staví, vole rád nadýmá. Dol. Brtch. ...
    527

    8 Stěhovavý
    Stěhovavý. S. holub, ectopistes migrato- rins. Ott. XI. 512. b. ...
    528

    3 Stenati
    Stenati — vzdychati, stonati, stöhnen, seufzen. S., skr. koř. stan, 6tív-m, lit. sten-u, gemere. Schl. ...
    529

    3 Stepokur
    Stepokur, a, m. S-rové, pteroclidae, mají podobu holubů. S. kirgizský, syrrhaptes paradoxus. Vz Frč. ...
    530

    3 Stolice
    Stolice, e, f., stolička, y, f. S. = něco vůbec postaveného, aby na tom jiné sedělo, stálo, spočívalo, ...
    531

    10 Strakal
    Strakal, a, m. = druh holubů. Us. Bgl. ...
    532

    7 Strakoš
    Strakoš, vz Strako (dod.). Také strakatý holub. Brt. ...
    533

    8 Strašidlo
    Strašidlo. Vz Zbrt. Pov. 1C6. nn., Cos. 1. V. 235. nn. Strašive. S. kráčeti. Št, N. 195. Strašivý; straší ...
    534

    7 Strus
    Strus, u, m. = trus. Holubí s. Us. Rjšk. ...
    535

    3 Střeliti
    Střeliti, 3. os. pl. střelí, střel, -le (íc), il, en, ení; stříleti, 3. pl. s-lejí, střílej, stří- leje ...
    536

    7 Stříbrňák
    Stříbrňák, a, m. = holub. Mor. Brt. ...
    537

    7 Sukáč
    Sukáč, e, m. = divoký holub veliký, hnízdí ns sucích, Wald-, Ringeltaube. Vz Děrák Us. ...
    538

    8 Sup
    Sup. Supa nedá s orlem holubice. Vrch. Rol. XXXI. 48. ...
    539

    3 Svésti
    Svésti, svedu, sveď, -da (ouc), dl, den, ení; svoditi, il, děn, ěni; sváděti, ěl, ěn, ění, svázeti, svozovati. ...
    540

    3 Svininec
    Svininec, nce, m. = svinec, Saumist, m. Mor. Šd. Cf. Kobylenec, husinec, holubinec, kravěnec, kuřenec. ...
    541

    3 Svítati
    Svítati, svítati; svitnouti, tnul a tl, utí; svítávati, dämmern, tagen. — abs. Svítá (počíná býti světlo, ...
    542

    3 Svoliti
    Svoliti, il, en, ení: svolovati, svolívati = vůlí svou přistoupiti, dovoliti, einstimmen, willigen, willfahren, ...
    543

    3 Symbol
    Symbol, u, m., z řec. ov^ßolov == znak, význak; smyslný znak (oznak) - symbolům fidei, vyznání víry. ...
    544

    8 Šedivák
    Šedivák, a, m., holubí jm. ČT. Tkč. ...
    545

    3 Šedivý
    Šedivý; šediv, a, o, grau. S. vlasy (šediny, vz Bílý), V., brada, hlava, barva, kůň, mračno, oblak n. ...
    546

    10 Šekl
    Šekl, a, m., z něm. Scheck = druh holubů (červených a bíle kropenatých). Brno. Rgl. ...
    547

    3 2. Šel
    2. Šel, a, m., pl. seli holubí vši, die Taubenlaus. Us. ...
    548

    3 Široocasý
    Široocasý, breiten Schwanz habend. Š. holub, columba laticauda, der Breitschwanz; užovka š., coluber ...
    549

    8 Škrobík
    Škrobík. U Š-ků (poněvadž tam škrobili holubinky). NZ. IV. 146. ...
    550

    8 Šlufna
    Šlufna. Křídla holubinky (čepce) skládala se ze dvou šlufen a dvou konců. NZ. IV. 146. ...
    551

    9 Špalúdať kde s kým
    Špalúdať kde s kým = zabývati se. S. s holubisky po hůře. Val. Čes. 1. 36. ...
    552

    8 Španěl
    Španěl, a, m., columba hispanica, holub. Ott. XI. 511. b. Cf. násl. Špaňhel. ...
    553

    8 Špaňhel
    Špaňhel, a, m., jm. holuba s dlouhými nohami a pyšnou postavou. CT. Tkč. ...
    554

    7 1. Špičák
    1. Špičák, a, m. = daňče rok staré bez lopat. Brm. I. 3. 139. Š-kovi scházejí růže (jelenu). Ib. 104. ...
    555

    10 Šplíchaný
    Šplíchaný = kropenatý. Holub červeně atd. š-ný. Brno. Rgl. ...
    556

    3 Štědrovnice
    Štědrovnice, e,f. vánočka. Us. v Krkonš., u Jič., u Tábora. Kšá., Dšk., Sít. U morav. Jičína : štědrounice. ...
    557

    7 Štípati koho
    Štípati koho. Začalo mě š. (v životě, boleti). Us. Fč. Neštip lva. Výb. I. 634. — čím. Já (holub) nosem ...
    558

    7 Štros
    Štros = pštros. — Š. = hlupák. Mor. Rgl. — Š. = holub mající křídla, hlavu a ocas černý, ostatek bílý. ...
    559

    3 Štrychák
    Štrychák, a, m. = pružák, holub černý se dvěma bílými pruhy. Jmt. ...
    560

    3 Šubenice, e, šubenička
    Šubenice, e, šubenička, y, f. — šibenice. Stojí, stojí šubenička, na ní bílá holubička. Sš. P. 158. ...
    561

    3 Šúpati
    Šúpati — šoupati. Bzd. Šupatý = rousný, an Füssen gefiedert, Š. holub. Bern. ...
    562

    10 Šupkovitý
    Šupkovitý holub. Rgl. ...
    563

    4 Tajiti
    Tajiti, taj, taje (íc), il, en, ení; tajívati, strslov. taiti, oceultare. Mkl. B. 437. T. = skrýti, skrývati, ...
    564

    7 Tanec
    Tanec. Cf. Mkl. Etym. 347., Sdl. Hr. II. 62., Tk. VIII. 503., Kram. Slov., Česko-morav. písně 218. nn.. ...
    565

    8 Tanec
    Tanec. V okrese hlineckém: bavorák, Bílá Hora, břitva, cikánka, dupavka, halda, hoblo- vák, holubička, ...
    566

    10 Tanec
    Tanec. Vz Košatky, Majnská, Marcelín, Mrkvička, Řezanka, Štajryš, Fylos, Volný. Čes. 1. XI. 181. nn. ...
    567

    8 Tigr
    Tigr, jm.a) psí; b) holubí. CT. Tkč. ...
    568

    10 Tigrovitý
    Tigrovitý plž. Stan. II. 207., holub. Rgl. ...
    569

    4 Tlampati
    Tlampati, -pám a -pi; tlampávati = ne- směle mluviti, ungeschickt reden; tlachati, žváti, weitläufig ...
    570

    4 Točiti
    Točiti, toč, toče (íc), il, en, ení; točívati. Teku — točím (na př. točiti víno; potočiti posla, strč. ...
    571

    4 Tratiti
    Tratiti, trať, tratě (íc), il, cen, ení (na Slov. těn, ění); tráceti, el, ení; tratívati. T. = od sebe ...
    572

    4 1. Tráva, travka, travička, travina, travinka
    1. Tráva, travka, travička, travina, travinka, y, travice, e, f., lat. gramen, něm. das Gras. O krácení ...
    573

    7 Troskáč
    Troskáč, e, m. Ej pod dubom dává dievča holubom, nasypala t-čů, samo išlo, kde skáčú. Koll. Zp. II. 83. ...
    574

    4 Trousiti
    Trousiti, trus, truse (íc), il, en (šen), ení; trousívati. T. = po jednom n. po málu pou- štěti, sypati; ...
    575

    7 Trunk
    Trunk. T. hluchý, holubí. Zbrt. Poct mravy. 20 T. kočičí = vchrstnutí piva n vína do obličeje tomu, kdo ...
    576

    4 Trunk, truňk
    Trunk, truňk, u, trúnek, truněk, ňku, truneček, trunček, čku, m., z něm. der Trunk = jedno napití, nápitek. ...
    577

    4 Trus
    Trus, u, m. = něco drobného dolů se sypajícího, etwas Verstreutes. Trus sena, co z sena se natrousí, ...
    578

    4 Trusek
    Trusek, sku, m. = jedno z trusu. Chleby si pekli z sveřepce, z žaludů a z trusků senných. Vodň. Trusek ...
    579

    7 Třeskati
    Třeskati. Cf. Mkl. Etym. 361. — abs. A třeskne rachot hromu. Čch. — co: ja- blka (srážeti), Slez. Šd., ...
    580

    7 Tubú
    Tubú. Holub zavolá tubú! tubú ! Hdž. Čít. 179. ...
    581

    7 Turčák
    Turčák, a, m. = holub. Mor. Brt. ...
    582

    4 Tvárnosť, tvářnosť
    Tvárnosť, tvářnosť, i, f. = zevnitřní způsoba, figura, forma, tvář okem viděná, die (äussere Gestalt), ...
    583

    4 Tvář
    Tvář, i a e (V. ), f., tvářka, tvářička, y, f., ze tvarja (Mkl. B. 58. ) = způsob, líce něčeho, tvářnosť, ...
    584

    4 U
    Místo u psávali 11. stoletím počínajíce v násloví také v, v 15. století skoro vý- hradně; ve 13., 14. ...
    585

    9 -u
    -u koncovka 1. vok. sg. u, chlap a dub' m. -e, hlavně po souhláskách hrdelných: sy- náčku, vz Gb. H. ...
    586

    4 Údolní
    Údolní, Thal-, Ú. holubice, vz Údolový, Ben. V., proud, Háj., květina, stín. cestička, Ú. sluje, Hdk. ...
    587

    4 Údolový
    Údolový, Thal-, Ú. holub. Vz Údolní. BO. ...
    588

    4 Udusiti
    Udusiti, il, šen, ení; udušovati = duše- ním umořiti, ersticken, erdrosseln; v růstu překaziti, utlačiti, ...
    589

    4 Ukázati
    Ukázati, ukáži, ukaž, že (íc), al, án, ání; ukazovati = prstem, rukou atd. něco naznačiti, zeigen; k ...
    590

    4 Uměti
    Uměti, umím, umíš, umí, umíme, umíte, umějí; uměj, umějme, umějte; uměje (íc); uměl, uměv (ši); ěn n. ...
    591

    4 2. Úpěti
    2. Úpěti, úpím (zastar. úpěji), 3. os. pl. úpějí, úpěje(íc), ěl, ění, úpívati = úp činiti, lkáti, hořekovati, ...
    592

    4 Urkati
    Urkati = vrkati, girren. Holubek urka, kukulenka za dvorem na olši. Sš. P. 341. ...
    593

    4 Urobiti
    Urobiti, il, en, ení = udělati, způsobiti, thun, verrichten, machen, bewerkstelligen, verursachen, beendigen, ...
    594

    4 Ussati
    Ussati, ussaji n. ussám n. ussu, al, án, ání, weg-, absaugen. Jg., Nz. lk. — kdy odkud. Po lázni dej ...
    595

    7 Ústa
    Ústa. Cf. Mkl. Etym. 372. b. — Ú. = pysky, rty. Kdo má veliká ú. a rty s obú stranú tlustá, náhlý jest ...
    596

    4 Ustáti
    Ustáti, ustojím, stál, án, ání; ustávati = stáním přemoci, dobyti, obdržeti, durchs Stehen erwerben, ...
    597

    4 Ustaviti
    Ustaviti, ustav, il, en, ení; ustavěti, ustavěj, ěl, ěn, ění; ustavovati. Vz Ustano- viti. U. = postaviti, ...
    598

    4 Útor
    Útor, u, m. = spodní kraj nebo obruba u sudu, konve atd., aby nádoba dnem na zem nepadala. Ú. = dražka, ...
    599

    4 Útrolek
    Útrolek, lku, m. = něco utroleného, vy- padalého, odpadalého, Abfälle, ausgefallener Same etc. Zametli ...
    600

    1 - 100   101 - 200   201 - 300   301 - 400   401 - 500   501 - 600   601 - 700   701 - 800  
    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011