1 -ák
-ák. (akbi). Přípona jmen podstatných, před níž se dlouhá kmenová samohláska krátí. Jí se tvoří substantiva ...

1 Akkusativ
Akkusativ, u, m., pád čtvrtý ve skloňo- váni. V staré češtině rovnal se akkusativ jmen podstatných rodu ...

5 Alexandr
Alexandr, a, m. = Alexander. — A., křestní jm,. A. šel na vandr, koupil si tam cukrkandr. Us. Kšť. — ...

5 An, ana, ano
An, ana, ano. Str. 20. a. ř. zd. 14. Přidej : Kdyby kto nevěřil ničemu, an by se ne- mohl i mluviti naučiti. ...

8 Autoritářství
Autoritářství, n. Osv. 1896. 193. Bába = panna (loutka). Slov. Kal. S. 10. — B. Báby = hrušky. Ces. 1. ...

10 Avavrkú
Avavrkú, zpěv holubí. Val. Čes. 1. X. 463. ...

1 B jakožto přídech
B jakožto přídech se přiráží hlavně ve východních Čech.: blízati m. lízati, Šb., Kb., breptati — reptati. ...

8 Baboř
Baboř, e, m., jm. holubí. ČT. Tkč. ...

9 Baňa
Baňa, ě, f. — báně; pohlavek. Lor. 70. ? holubí = koš na nasazení holubů. Šeb. 238. ...

1 Báně
Báně, ě, bán, Č, f., baňka, baněčka, banička, y, f'. 1. Nádoba zahrdlitá, břichatá: cínová, hliněná, ...

1 Barva
Barva, y, f., (barba, Výb. L), z něm. Farbe, vz: f, b. — Gt. pl. barev. Lučba, smíšenina, hra, talácení, ...

5 Bdělý
Bdělý. Přidej: B. stráž, Čch. Dg. 610., Vrch., oko. Msn. Or. 130. B. myšlénky. Dk. Na oko byl holubicí, ...

5 Bedla
Bedla, y, f., agaricus, der Blätterschwamm, houba. Bedly bělovýtrusné: b. prsovitá, a. mastoideus, odřená, ...

5 Bělobrký
Bělobrký, weissgefiedert. B. holub. Sbtk. ...

5 Bělopasý
Bělopasý holub. Mor. Brt. ...

8 Bělopruhý
Bělopruhý, weissgestreift. B. holub. CT. Tkč. ...

10 Bělošplíchaný
Bělošplíchaný = kropenatý. B. holub. Mor. Rgl. ...

10 Bělotrnný
Bělotrnný = mající bílé trní. B. citlivka. Holub 1. 343. ...

5 Bezfrký
Bezfrký holub = holub s bílou hlavou. Mor. Brt. ...

10 Beztravný
Beztravný, beztravý, graslos. B. rovina. Holub I. 36. ...

5 Blanket
Blanket. Vz Enc. paed. I. 651.—652., S. N. — B., blanquette, spr. blangkett: kapounový, bažantí, holubí, ...

5 Blboun
Blboun, a, m. B. nejapný, didus ineptus; b. samotář, d. solitarius, holub. Vz Frč. 352., Schd. II. 466., ...

5 Bobovitý
Bobovitý, bohnig, bohnenartig. B. zrnka kávy. Dch. B. plodiny. Holub II. 349. ...

10 Bradavičnatý holub
Bradavičnatý holub. Nár. liat. 1903. č. 136. 9. ...

1 Brkot
Brkot, u, m. Geflatter. B. holubů. Zlob. ...

5 Brtnice
Brtnice, e, f. = brtní včela. Vz Brtní. — B. = doupnák, divoký holub. — B., Brt- nitz, ves u Jesenic, ...

1 Brunclík
Brunclík, a, m., burclík, Tümmler (holub); 2. babka, chroust. Us. — Jg. ...

1 Bublavý
Bublavý. B. holub (Kropftaube), potok, moře (hučící, brausend, tosend, schallend). ...

1 Bubňák
Bubňák, a, m., bubnující holub. Us. Trom- meltaube. ...

1 Bubnovati
Bubnovati, bubnovávati = na buben bíti, trommeln, die Trommel rühren; břinkati, hřmot Dělati, Lärm machen. ...

9 Budlík
Budlík, u, m. = kotec pro holuby. Neve- klov. Kub. L. f. 1900. 357. ...

1 Budník
Budník, u, m., holubník, Taubenschlag. ...

5 Bukovitý
Bukovitý, buchenartig. B. stromy. Holub I. 356. ...

5 Buljon
Buljon, u, m., bouillon = čistá polívka hovězí. B. silný, slabý, s vejcem, b. hnědý, ze skopového masa, ...

1 Burclík
Burclík, Brunclík, a, m., druh holubův, asi z něm. Bürzel. Mz. 124. Tümmler. ...

5 Buťatý
Buťatý holub = s peřím na nohou. Jnt. ...

1 Bylina
Bylina, y, f. B. je rostlina, která má peň bylinný (vz Lodyha). Kraut, Pflanze, Kraut- staude. Byliny ...

5 Citlivkový
Citlivkový, Mimosa-, Sinnpflanze-, Fühl- kraut-. C. kůra, Šp., les. Holub. ...

7 Columbari-um
Columbari-um, a, n. = holubník; ve- liká hrobka klenutá, obyč. zcela podzemní u Římanův. Vz Ott. V. 531. ...

5 Ctihájný
Ctihájný, ehrenrettend. Šm. C. holubice. Koll. I. 392. ...

5 Čáp
Čáp, ciconia. Č., ibis. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 58. Č. obecný (bílý), popelavý, hnědý, sedlozobý, ...

8 Čápek
Čápek, pka, m., jm. holubí. ČT. Tkč. ...

1 Čáslav
Čáslav, i, f.; ale ještě za 16,. stol. rodu muž., proto i podnes gt.: do Čáslavě, ale fem. Jir. Vz Chrudim, ...

1 1. Čejka
1. Čejka, y, f., knihovka, stará děvka, (pták menší holuba na bahnách žijící). Jg. Der Kibitz. ...

5 Čejka
Čejka pták, kniha. Cf. Šrc. 58., 70, Mz. v List. filolog. VII. 27. Č. obecná, tringa vanellus, der Kibitz, ...

8 Čejka
Čejka. Místy na Mor.: koliha (i v Čech.), kyciz, stará panna; na Haně čeká, v Něm- čících cek. Mtc. 1893. ...

10 Černokrídlák
Černokrídlák, a, m. = černokřídlý holub. Us. Rgl. Černosazí prach. Škod. II2. II. 121. ...

5 Černonohý
Černonohý, schwarzfüssig. Č. antilopa. Holub. ...

5 Černopasý
Černopasý, schwargegürtet. Č. holub. Brt. ...

10 Černošplíchaný
Černošplíchaný holub = černě kropený. Us Rgl. ...

8 Červeňák
Červeňák, a, m., jm. holubí. J. Rous. ...

8 Čilstvo
Čilstvo, a, n. Am. Orb. 101. Číslo. 472 zlaté. Tov. kn. 60. — 53 grože. Arch. XV. 120. Čistarství, n., ...

1 Číslo
Číslo, a, n. Číslo m. čítlo od čt, (čbt), v čísti, t před l v s, vz t. Zahl, Ziffer. Č. vše- obecné, ...

5 Čistý
Čistý. C?st in c?stiti purgare, wofür auch čisťb und čistiti, entspricht lett. skaist schön, eigent. ...

1 Čmýr
Čmýr, a, m. = všelijaký hmyz, jenž čmýrá, jako muštičky. Allerhand kribbelndes Insekt. Štípá tu č. Us. ...

1 Čtvrť
Čtvrť, i, f., čtvrtka, čtvrtečka; v obecné mluvě: čtvrť, ě, dle „Daň", ale na Mor.: čtvrti. Brt. ...

5 Čubryna
Čubryna, y, f. = chochol. Holub s č-nou. Č. na čepec. U Místka. Škd. — Č. = po- směšně o nedbalé paničce. ...

6 Daman
Daman, u, m., hyrax. D. habešský, h. abyssinicus, kapský, h. capensis. stromový. Holub. ...

6 Ďargatý
Ďargatý holub, eine graue Taube mit dunklen wellenförmigen Zeichen U Místka. Škd. Ď. drozdy = kropenatý, ...

1 Dávení, n
Dávení, n. = tlačení, tisknutí, das Drücken, Pressen. Napřed d. D.; d. = tlačení můry. — D. = škrcení, ...

7 Děrák
Děrák, a, m. = divoký holub, malý, hnízdí v děrách, Hohltaube, f. Us. ...

9 Déšť
Déšť. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1. 112. Znamení blížícího se deště. Vz Mus. ol. XII. 63., Čoud, ...

6 Divoko
Divoko Holub na d., Taube ? la Wild. Dch. ...

6 Divoký
Divoký, vz Mkl. Edym. 46. — D. — ne- krotký; planý atd. D. kočka, felis catus, der Heinz, die Wildkatze; ...

1 Divý
Divý, diví = divoký, ne krotký, ne domácí, wild. D. tur, včely (lesní), labuť, holub, med, šafrán (planý, ...

1 Doďobati
Doďobati, völlig aufpicken. — co: holubi pšenici doďobali. Us. ...

1 Dodusiti
Dodusiti, il, šen, šení; dodušovati, vol- lends erwürgen. — co, koho: holuba. Us. — čeho. Ledva roboty, ...

8 Doiipňák
Doiipňák, columba oenas, místy: malý divoký holub. Vz Ott. VIL 889., Mtc. 1893. 307. ...

6 Doletěti
Doletěti. — čeho. Kámen d-těl dna pro- pasti. Us Pdl. — kam. Létali, létali dva sokoli malí, až sa nalétali, ...

1 Domáci
Domáci, kteří jsou n. co je s někým v domě. V. Haus-. To jsou moji domácí (čeleď, děti); pán, paní, matka, ...

6 Domácí
Domácí, vz Mkl. Etym. 48. D. náklady hospodářské, Haushaltungskosten, čeleď, J. tr, ples, učitel, úkol, ...

6 Dominikán
Dominikán. Vz Tk. III. 644., Sbn. 285., S. N. — D. = bílý holub s černými krídly. Jmt,, Brt. ...

1 Doplňováním
Doplňováním (Ergänzung) rozšiřujeme věty, když neúplný pojem časoslov a pří- davných jmen dokonaleji ...

1 Doupnák
Doupnák, dupnák, dubnák, a, m., divoký holub, Wald-, Holz-, Lachtaube. Jg. ...

6 Doupnák
Doupnák, doupnák, u, rn. = vyhnilý, dutý strom, ein hohler Baum. U N. Kdyně. Rgl. — D., a, m. = divoký ...

9 Doupňák
Doupňák. Na Mor.: na Rožn. hulub modrý, u Zubří dupák sivý, u Hukv. ďúrový (dírový) holub. Vz Mus. ol. ...

1 Dovrkati
Dovrkati. Holub již dovrkal, hörte auf zu girren. Jg. ...

1 Dráp
Dráp, u, m., pazour, Klaue, Kralle. D. po- hyblivý, vtažitelný (u koček); tupý, nepo- hyblivý (u psů), ...

6 Drusa
Drusa = druza. Holub II. 511. — D., y, m. = drusík, téhož jména křestního: Druso! drusíku! oslovuje na ...

1 Dual
Dual, u, m. = dvojný počet. V strčeš.: 1.. 4., 5.: pávy, hráča, ženě, róži, kosti, slově, poli, znamení; ...

1 Dubnák
Dubnák, a, m., doupnák, divoký holub (veliký). D. Waldtaube. — Dubňák, zvíře, které se v dubnu narodilo. ...

6 Dubnice
Dubnice, e, f. = dubové tříslo, die Eichen- lohe. Sl. les. — D., Hennersdorf, ves u Mi- moně, Tk. III. ...

6 Dulcein
Dulcein, u, m. Holub II. 327. ...

6 Dúpnáček
Dúpnáček, čka, m. = doupnák (holub). Bern. ...

6 Durman
Durman obecný, d. stramonium, bílý, d. metel, plný či velkokvětý, d. fastuosa. Vz Rstp. 1132. D. dvojitý, ...

1 Dusiti
Dusiti, 3. pl. -sí, dus, duse (íc), il, šen, šení; dusívati. Od du (du-ji), s je vsuvka. Sf. D. = dáviti, ...

6 Dva
Dva m. tva je dual od ty. Šf. Mus. 1848. Cf. Šrc. 433. Val.: nom. dva, dvě, dvě; gt. dvoch (dvuch), akkus. ...

6 Dy
Dy. 1. laš. = dyž, když. Dy nepřibírá přísuvného ž (na Lašsku). Brt. D. 110. Dy sme tam přišli, nebyl ...

6 Dyj
Dyj = když. Letěl holub do pole, by na- zobal své vole; d. své vole nazobal, po ja- borách posedal. Sš. ...

8 Dýmák
Dýmák, a, m., holubí "jm. ČT. Tkc. — D., u, m., vz Tanec mor. (3. dod.). ...

10 Dymnivka
Dymnivka, y, f. D. dutá, corydalis cava: holubí vole, husičky, pižmo, podražec (bílý, červený, okrouhlý), ...

6 Dýň
Dýň, dýně, dyně, cucumis, die Gurke- Dýně okurka, c. sativus, d. meloun (d. žlutá ; melo magnus, Byl. ...

9 É
É. Vz Gb. H. ml III. 2. 448. Na Lašsku stává ý za é. Vz Mus. fil. 1897. 208, -ý. V plur. v nář. březovském ...

6 -ěnek
-ěnek přípona: holuběnek. Brt. D. 149. ...

6 -ěnka
-ěnka m. čes. -ička: huběnka, holuběnka, hlavěnka, trávěnka, maměnka, ručenka, no- ženka. Mor. Brt. D. ...

6 Fábor
Fábor na vénee, na korouhev, praporu. Dch. F. černý — vlajky černé, buďtež dolů strhány. Ntr. VI. 73. ...

6 Frankolin
Frankolin, a, m. F. holokrký, francoli- nus nudicollis. Holub I. 483. ...

6 Gaúrník
Gaúrník, a, m. = druh divokých holubů hnízdících v bukových děrách, doupňák. Vz Gaúr. U Hrozenkova na ...

6 Genetka
Genetka, y, i., viverra genella, die Ge- nettkatze, šelma. Vz Frč. 391., Brm. I. 2. 30. G. černá, skvrnitá. ...

9 Genitiv
Genitiv. G. pl. bez koncovky - óv u holub a dub': od pohan, do zad, vz Gb. H. ml. III. 1. 54.; gt. pl. ...