4 -ův
-ův = přípona gt. pl. m.; v obecné mluvě jen ů. Je tam mnoho mužů. Vz Ů., Gb. Hl. 112. V listinách z ...

4 V
V jest retozubná souhláska jako f, při nichž jeden (obyčejně dolení) ret a protější zuby průlinu přehrazují; ...

4 Vabidlo
Vabidlo, a, n. = vab, půvab, draždidlo, podnět, pudidlo, das Lock-, Reizmittel. Nižší stránka člověka ...

4 Vájano
Vájano, vájanuv, vájanov, vájanok = so- botky, svatojanský oheň. Jano, Jano, vájano, přiletěla holubička ...

4 Vdáti
Vdáti, vdám, vdej, al, án, ání (na Slov. a Mor. -at, atí); vdávati. Vdáti = včiniti, hineinthun, stecken. ...

4 Vejce
Vejce (na Slov. a zastr. v Čech. vajce), e, (v obec. mluvě gt. vejcete), pl. vejce, gt. vajec (poněvadž ...

7 Vejce
Vejce. Ct. Kram. Slov., Slov. zdrav. 394., KP. V. 679., Wtr. Obr. 794., Schd. I. 411., Km. II. 409., ...

4 Věk
Věk, u, m. = trvání, tah času, die Zeit, Zeitdauer. V. V MV. nepravá glossa. Pa. Věk běží. Jel. Dlouhý ...

4 1. Vepř
1. Vepř, e, vepřek, píka, vepřík, a, vepříček, čka, m. V. = ssavec z řádu více- paznehtých a podřádu ...

4 Věsiti
Věsiti, il, sen a šen, ení; věšeti, 3. os. pl. -šejí, věšej, V., el, en, ení = činiti, aby viselo, hängen, ...

4 Vever
Vever, a, m., veverka, veveřička, ve- veřinka, y, veveřice, e, f., sciurus, das Eichhörnchen. Veveřátko, ...

4 Vholubiti se
Vholubiti se, sich in eine Taube ver- wandeln, die Gestalt einer Taube annehmen. Vholubení se ducha sv. ...

7 Vičkovitý
Vičkovitý = 1. zlý, nejistý. Bylo to v-tě; Šlo to v-tě. Laš.; 2. v. holub = barvy vikové. Mor. Brt. ...

7 Vičňák
Vičňák, u, m. Seje se též v. = ječmen s vikou na chléb. Na Kopan. Brt. L. N. II. 111. — V. = holub. ...

4 Vičník
Vičník, a, m., jm. holubí. Slez. Šd. ...

4 Viriva
Viriva, y, f., pták. V. chocholatá, colius leucotis. Holub I. 56. ...

4 1. Višňák
1. Višňák, a, m. = kůň višňové barvy, der Braun. D. Tam koně v-ka hladko hře- belcuje. Hdk. C. 203. ...

4 Vítati
Vítati, vítávati, z větiti = osloviti. Jg. — V. = přicházejícího osloviti, s radostí po- zdraviti, bewillkommen, ...

4 Vlastovice, vlaštovice
Vlastovice, vlaštovice (v obec. mluvě lašťovice), vlastovka, vlaštovka, vlastovička, vlaštovička, vlaštovenka ...

4 Vletěti
Vletěti, 3. pl. -tí, vleť, tě (íc), ěl, ění; vlétnouti, vlítnouti, tnul a tl, utí; vlétati, vlítati, ...

10 Vletka
Vletka, y, f. = otvor do holubníku. Veselí. List. fil. 1902. 253. ...

4 Vlha
Vlha, y, f. = pták šplhavý, merops api- ater. V. Vz S. N., Schd. II. 451., Frč. 357. V. = včelník, der ...

4 1. Voda
1. Voda (zastr. vůda), vodka, vodička, voděnka, vodinka, y, f., vodice (zastr. vodica), e, f. V., skr. ...

7 Voláč
Voláč = kdo má veliké vole. Us., Pršp. 13. — V., holub. Brm. II. 2. 684. ...

4 Volatý
Volatý = vole mající, kröpfig. V., Rst. 516. V. holub. D. V. natahuje měchy (spricht, singt). U Litovle. ...

4 1. Volavka
1. Volavka, y, f., na Slov. volavice, pták brodivý, der Reiher, ardea. V. popelavá, a. cinerea, nachová, ...

4 1. Vole
1. Vole, e n. ete, n., pl. volata, volátko, a, volatečko, a, n., na Slov. vola, volka, volička, y, ...

10 Vole
Vole. O původu volat vz Ces. 1. XII. 87. Kdo má v., ať si je ováže tkanicí sňatou z mrtvoly a v. za krátký ...

4 1. Vrabec
1. Vrabec, bce, vrabeček, čka, vrab- číček, čka. m. (vrab, Ros., vrablec, Sych., vrabikové, MV., na Slov. ...

7 1. Vrabec
1. Vrabec, vrabčisko; vrabě; brabla (mor.). Vrablec. Ev. olom. 25. a j., Bhm. 29. Cf. Čiřík, Hlb. II. ...

4 Vraziti
Vraziti, vrazím, vraž a vraž, ze (íc), il, žen, ení; vrážeti, -ejí, vrážej, eje (íc), el, en a ín, ení; ...

4 Vrhnouti
Vrhnouti, hnu, hni, hna (ouc), ul, ut, utí; vrci, vrhu, žeš, že, žeme, žete, hou; vrz, vrzme, vrzte; ...

4 Vrk
Vrk, u, m., das Knurren, Gurren. Vrk holubí, das Girren. Ros. On ani vrk ani mrk (ani nepromluvil ani ...

4 Vrkavý
Vrkavý holub, girrend. Ros. ...

4 Vrknouti
Vrknouti, knul a kl, utí; vrkati, vrčeti, el, ení; vrkávati, vrčívati, knurren, gnurren, schnurren, grollen, ...

4 Vrkot
Vrkot, u, m. = stálý vrk, vrkání, das Knurren, Girren. V. holubí. V. psí (vrčení). Ros. ...

4 Vrkú
Vrkú, hlas holubí. Vrkú, vrkú, dej mi húlku v ruku, v ruku! Slez. Šd. ...

7 Vrkuč
Vrkuč, e, m. = holub, kterému na hlavě peří stojí. Mor. Brt. ...

7 Vrkutati
Vrkutati = vrkotati. Holubička vrku- tala. Brt. L. N. II. 79. ...

8 Vrlavec
Vrlavec, vce, m. = holub. Stč.Kon. 184. ...

4 Vroubený
Vroubený; -en, a, o, vz Vroubiti, einge- kerbt, eingefasst. Vyletěla holubička z vrou- beného okonečka. ...

4 Vtip
Vtip, u, m. V., v (předložka) + tip, tiepati, s-tiepati = štípati. Jir. V. ze v-tep, patří tedy ku tepati ...

4 Vybrati
Vybrati, vyberu, vyber, bera (ouc), bral, án, ání; vybírati, vybírávati, vybrávati = vyprázdniti, ausleeren, ...

4 Vydmouti
Vydmouti, vydmu, ul, ut, utí; vydýmati, vydymovati = vydechnouti, den Athem aus- blasen; dma vyvrci, ...

4 1. Vydra
1. Vydra, y, f., lutra vulgaris, die Otter, Fischotter. V. Vz Frč. 390., Schd. II. 399., KP. III. 348., ...

4 Vyhoukati
Vyhoukati, vyhukati; vyhoupnouti, vy- kuknouti, knul a kl, ut, utí; vykoukavati, vyhukávati, ein Getöse ...

4 Vylehnouti
Vylehnouti, hl, utí; vyléhati, vylíhati, vylíhnouti, vyléhovati = ven lehnouti, sich hinauslegen; stačiti, ...

4 Výlet
Výlet, u, m. = vyletění, das Ausfliegen, der Ausflug. Loďstvo na výlet jest přiho- toveno. Kram. K v-tu ...

4 Vyletěti
Vyletěti, 3. pl. -ti, leť, letě (íc), ěl, ění; vyletnouti, vylítnouti, tnul a tl, utí; vylétati, vylítati, ...

4 Vypustiti
Vypustiti, pusť, stě (íc), il, stěn, ění; vypouštěti, ejí, ej, eje (íc), ěl, ěn a ín, ění; vypouštívati ...

4 Výr
Výr (v obec. mluvě vejr), a, m. = dravec sovovitý, na Mor. čujík, der Uhu, bubo ma- ximus. V., Frč. 362.. ...

4 Vyseděti
Vyseděti, ěl, ění; vysedati, vysedívati, vysedávati = vytrvati v sezení, aussitzen, sitzend ausdauern, ...

7 Vystrčka
Vystrčka, y, f. = tyč u holubníku. Vhl. ...

4 Vytahovačka
Vytahovačka, y, f. = pradlena kočárků (holubinek). U Přeštic. Lg. — V., der Streif- bügel. Šp. ...

4 Vytrusiti
Vytrusiti, il, en, ení, vytrusovati = trus pustiti, sich ausleeren. — se kam. Holub na stůl se vytrusil. ...

4 Vžúti
Vžúti, vžuji, ul, ut, utí, hinaukauen. — co komu. Holubi vžúvajú pokrm mlaďatům. Na Ostrav. Tč. ...

9 Y
Vz Gb. H. ml. III. 2. 477. O výslovnosti hlásky ? vz Mus. 1899. 285. —322. Za y na Lašsku e: menař, oseb ...

5 Zahoukati
Zahoukati; zahouknouti, knul a kl, utí; zahučeti, el, ení, losbrüllen, dumpf erschal- len, erkrachen, ...

5 Zahrčeti
Zahrčeti, čí, hrč, hrče (íc), el, ení; za- hrkati; zahrknouti, kl, utí = začíti hrćeti. anfangen zu rasseln), ...

5 Zahrkotati
Zahrkotati, zahrkútati = zahrkati, vz Zahrkati, Hrkati. — abs. Potůček zahrko- tal. Us. Tč. Cukrůvka ...

5 Zahurkati si
Zahurkati si. Měla sem holubka v truhle chovaného a on mi vyletěl do pole sčirého, na zelený doubek, ...

8 Záhyba
Záhyba. Z. u holubinky sloužila pro tka- nici, aby se jí holubinka vzadu zdrhla. NZ. IV. 146. ...

5 1. Zajíc
1. Zajíc (zastr. zajiec; na Slov. zajác, zajko, na Mor. zajúc, zajouc, Jg., v jižních Čech. zajic, Kts., ...

5 Zaletěti
Zaletěti, leť, letě (íc), ěl, ění; zalítnouti, tnul a tl, utí; zalítati, zalétati, zaletávati, zalítávati, ...

5 Zamilovati
Zamilovati = oblíbiti si, počíti milovati, lieb gewinnen, lieben ; zamilovati se do ně- koho, sich verlieben, ...

5 Zamumlati
Zamumlati, mumlám a mumli, los-, an- brummen, zu brummen anfangen. Zamumla! medvěd, Us., holub. Toms. ...

5 Zápal
Zápal, u, m., z pl v pláti. Z. = zapálení, co zapáleno i čím se zapaluje, das Anzün- den, Entzündet), ...

5 Zapomenouti
Zapomenouti (zastr. zapomanouti, vz Gb. Hl. 64.; za-po-mbněti. Ht. Sl. ml. 123.), pomeň, mena (ouc), ...

5 Zástolní
Zástolní = za stůl náležející, Tisch-. Z. roucho. Reš. Zastonati, stonám a stoni, ůněš, 3. pl. stoní; ...

5 Zastřeliti
Zastřeliti, střel, le (íc), il, en, ení; za- stříleti, el, en, ení; zastřelovati = postřeliti, anschiessen; ...

5 Zastříti
Zastříti, stru, střeš, zastrou, zastři, stra (ouc), střel, en a ín, ení; zastírati = při- stříti, zakryti, ...

5 Zaškouliti
Zaškouliti, il, ení = zašilhati, zahleděti, ein wenig schielen, schief ansehen — na koho. Oko jeho zlostně ...

5 Zaťukati
Zaťukati, zatuhnouti, zaťukovati, leise anklopfen. — abs. A já nezaťukám, zavo- lám hlasitě: Otevři, ...

5 Zavrkati
Zavrkati; zavrhnouti, knul a kl, utí = počíti vrkati, anfangen zu girren, ein wenig girren. — abs. Holub ...

5 Zblýskati
Zblýskati, zblýsknouti, erglänzen, auf- leuchten, auflodern. — kde. Siná v kresle tvár sa strmo zdvihla, ...

5 Zďubati
Zďubati = zezobati, mit dem Schhabel zer-, aufpicken. — co, koho. Holubi všecku rež z-li; Vrány zajíca ...

7 Zejkozobý
Zejkozobý holub. Vz Brm. II. 2. 710. ...

10 Zelenáč
Zelenáč, e, m. = druh holubů. Rgl. ...

5 Zeměžluč
Zeměžluč, i, f. = jesenec, erythraea, das Tausendguldenkraut; z. lékařská, e. cen- taurium, vz Rstp 1175, ...

5 Zhoř
Zhoř, lépe: tchoř. — Z., e, m., vsi u Na- dějkova, u Pacova, u Ml. Vožice, u Tábora, u Sedlčan, u Gol. ...

5 Zmáchati
Zmáchati = máchaje pošpiniti, besudeln, beflecken. -- si co. Puch. — Z. = zmokřiti, nass machen. — co ...

5 Zmatlati
Zmatlati = pomačkati, zusammenmau- schen. — co: čepec. Us. — kde. Kaj si holuběnko lítala, žes tak svoje ...

5 Zmysliti
Zmysliti, vzmysliti se več = na mysl něco vzíti. Vědě, že's sě v zloby zmyslil. Kat. 3240. — si nač. ...

5 Zobati
Zobati, zobám a zobi, zobej a zob, al, án, ání; zobávati = klovati; zobaje jísti; jísti; se = klovati ...

9 Zobati
Zobati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 352. - co. Zobal jako holub vše, co předeň se sypalo = všemu ...

7 Zobkati
Zobkati. Holubička s holoubkem se zobká. Č. Kn. š. 143. ...

8 Zobnička
Zobnička, nemoc holubí. Ott. XI. 512. a. ...

5 Zobuditi
Zobuditi, il, zen, ení (Slov. -děn, ění); zobuzovati, zobuznúti = vzbuditi, wecken. Slov. — koho, se, ...

5 Způsob, spůsob
Způsob, spůsob, u, m., způsoba, spůsoba, y, f. Brs. 275. doporučuje tvar způsob, Vy- mazal v Km. 1855. ...

5 Zrní
Zrní, n. = mnoho zrn, die Körnerfrucht. Nz. Z. snopů prší. Br. — V. V hroznu z. shnilé. BR. II. 485. ...

5 Zrno
Zrno, zrnko, zrnečko, zrníčko, a, zrnce, e, n. Z., zrbno n. zn>no, granum, lit. žirnis, goth. kauern, ...

5 Zrousati
Zrousati, bethauen. Vz Rousati se. — co. Kde ses, holuběnko, toulala, že jsi sivá pírka zrousala? Mor. ...

5 Žádati
Žádati, žádávati; v již. Čech. sesílený tvar: žoudat. Kts. Ž. = dychtěti, toužiti po čem, státi oč, ...

5 Žádný, žádúcí
Žádný, žádúcí béře se k sesílení záporu a to ve způsobu I. a III. (Vz Zápor). Ve způsobu I., s vytýkavým ...

5 Žďár
Žďár, u, žďárek, rku, m., ist herzuleiten von žár, cauma, der Brand, wobei das d epenthetisch ist wie ...

5 1. Želeti
1. Želeti, želím (dříve: želeju a želém, želím, ejí,); želej, el (odchylkou želal). Z. kap. 68. 21.; ...

5 Železňák
Železňák, u, m. = železný hrnec, der Eisentopf. Us. Tč., Kšť., Brut., Bka., Kšá. — Ž. = železná ruda, ...

5 Železo
Železo, a, n., das Eisen, ferrum. Ž. ze žl?zo, e jest vsuto. Mkl. aL. 19. Ž. lité či syrové (litina; ...

5 Žežhule
Žežhule, žežule (zastr. ale posud u Vy- soké: zezule), e, zezulka (ve vých. Čech.), žežulka (v kraji ...

5 Žičiti
Žičiti (žitčiti, Pk.), il, en, ení; požičiti = dáti užiti, dopřáti, přáti, gönnen, vergön- nen, geben, ...