1 Časně
Časně, komp. časněji. a) = v pravý čas, zeitlich, zur rechten Zeit. Časně má se vo- jenský plat sbírati. ...

10 Časně
Časně. Kdo č. vstáva, zlato doháňa. Rizn. 171. ...

5 Časně
Časně. Ad 1. Umí č. (ad tempus) mlu- viti i mlčeti, začíti i přestati. Reš. Dal č. zprávcům úmluvy. Zř. ...

9 Listí
Listí také v pl. Gb. H. ml. III. 1. 171. Drží-li se na podzim 1. přílišně stromů, budeš veliké zimy očekávati; ...

5 Zaraní
Zaraní (zastr. zarannie) = časně ráno, frühzeitig. Ž. sobě přivstal. Har., Hšv. ...

2 Počihnouti
Počihnouti (zastr.), hl, utí = potíhnouti, abziehen. Počihnu já časně po svých (půjdu). Ros. ...

7 Uhlomoziti se
Uhlomoziti se = od hlomozu ustati a lehnouti. Kdy pak se u-zíš, ráno máš časně vstáti. U Kr. Hrad. Kšť. ...

8 Vymrzání
Vymrzání látky rozpuštěné z roztoku sou- časně s rozpustidlem. Vstnk. III. 56. ...

4 Umračiti
Umračiti, il, en, ení, verfinstern, be- wölken. Jg. — se. Nebe se u-lo. Tč. — kdy. Na a podzim se časně ...

4 Vychvácený
Vychvácený; -en, a, o, entrissen. — čemu čím. Manželku prostředkem časné smrti v-nou. Sl. let. V. 317 ...

10 Oudní
Oudní. Zítra časně na o. začneme mlátiti. F. Nečásek. (Krkonš. ). ...

4 Učíhnouti
Učíhnouti, vz Učíhati. — U. = odtíh- nouti, ab-, wegziehen. On časně odčíhl. Ros. ...

7 Slepice
Slepice Pověry o s-cích vz NZ. I. 230., 333., Mtc XVI. 87. Chodí-li s. časně na hřadu, bude lacino. Mtc. ...

5 Zadřímalý
Zadřímalý, schläfrig. Vstal časně ráno a jest proto ještě z-lý. Na Ostrav. Tč. ...

7 Prospěšenství
Prospěšenství. Mž. 61., Arch. VII. 316., Výb. I. 584., Št. Kn. š. 58. P. duchovní, Št. Kn. š. 179., časné. ...

7 Ranostajka
Ranostajka, y, f. = ženská časně ráno vstávající. Val. Slavč. 84. ...

2 Odčíhnouti
Odčíhnouti, hnul a hl, utí, odejíti, weg-, abgehen. On časně odčíhl. Ros. ...

5 Zapřáhání
Zapřáhání, n,, das Einspannen. Časné z. peníze shání. Vz Pracovitosť. Lb. ...

5 Zaraniti
Zaraniti, il, ění = časně si přivstati, zeitlich aufstehen. Na Slov. Kd. ...

3 Ščutroba
Ščutroba, y, f. Přišel na š-bu = časně z rána. U Uher. Hradiště. Wb. ...

7 Předběhnouti
Předběhnouti. — s inft. Časně z rána předbíhají se panny mládencům boty po- dávat. U Uher. Hrad. Tč. ...

7 Ránostaj
Ránostaj, e, m. = kdo časně vstává. Slez. Šd. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 57. ...

7 Skoruša
Skoruša, e, f, sorbus aucuparia, oske- ruše. Slov. Bartol., Dbš. Obyč. 67. — S. = slepice, která skoro ...

8 Iskerka
Iskerka = chudobka. Krátké stopky i-rek polních jsou znamením, aby hospodáři ne časně z jara, ale později ...

4 2. Uraniti
2. Uraniti, il, ěn, ění. — si = přivstati si, frühzeitig ans Werk gehen, abfertigen j etwas. Ros. ...

10 Časinko
Časinko = časně. Tak sem se zebral č. Litom. 38. ...

9 Bánošičko
Bánošičko, a, n. = časné ráno. Mus. ol. 1898. 59. ...

8 Ranostajek
Ranostajek, jka, m. = kdo časně ráno vstává. Val., laš. Brt. D. II. 377. ...

9 Vstavač
Vstavač, e, m. Časný v. = kdo časně vsrá\á. Čes. 1. VIL 370. ...

4 Vesnati se
Vesnati se = vměstnati se, Raum genug haben, wohin hineingehen. — se kam (do čeho, v co). Vaň., Víd. ...

5 Žernový
Žernový, Sandstein-, Mühlstein-. Ž. mlýn, BO., Reš., kámen. Ros., Půh. I. 363. Ž. mouka (žernovka). Us. ...

1 Mammon
Mammon, a, m., slovo syrské, bůh po- hanů, moc nad bohactvím mající. — M., mam- mona, y, f., bohactví, ...

2 Přiležeti si
Přiležeti si, el, ení, länger liegen blei- ben, sich gütlich thun länger liegend. Časně vstává, jen někdy ...

7 Popškrabati
Popškrabati, podškrábnouti. — co. Pod- skrábni (podpiš ty listiny). Podškrabovati brambory = časně z ...

7 Ranie
Ranie. Za r. = časně ráno. Hr. ruk. M. 247., D. 158. ...

7 Podvorky
Podvorky, pl., f. = časné orání. U Ho- řic. Hk. ...

4 Vyjechati
Vyjechati = vyjeti, vyjíti, aus-, hinaus- fahren, aufbrechen, abfahren, wegreiten, weg- segeln, abstossen ...

6 Listopad
Listopad měsíc. Cf. S. N., List. fil. V. 313. L. stromy lúpí a časně porubuje lesy. 15. stol. Hřmí-li ...

5 Zavčasu
Zavčasu = zavčas, časně, záhy, frühzei- tig. Na Slov. Koll. Také na Mor, Sš. P. 296., Vck. Gt. času řídí ...

7 Pouť
Pouť = cesta. Mkl. Etym. 258. Cf. Rk. Sl. Putovalo slunko denní svou pouť. Exc. P. pozemskou (život). ...

6 Nekonečný
Nekonečný. N. veličina, zlomek řetězový, Hra., změna, rozličnosť, Čch. Bs. 62., touha, láska, Šml., zásluhy, ...

7 Skorúcno
Skorúcno = velmi skoro, velmi časně Val. Brt. L. N. 1. 225. ...

7 Brzo
Brzo = skoro; skoro je tam = časně. Val Slavč. 12. ...

5 2. Zranilý
2. Zranilý = kdo se zranil, dříve, časně něco učinil. Ta kráva je o celý týden z-lá (o celý týden ...

5 Časný
Časný = netrvalý. Č. hoře, Osv. V. 635,. trest. Mž. 121. Na této své pouti časné. Mž. 108. Č. (počasné) ...

5 Zosázeti
Zosázeti, el, en, ení; zosazovati, zozsa- diti, il, zen, ení = osaditi, alles besetzen. — co čím: města ...

3 Ranouš, e, ranoušek
Ranouš, e, ranoušek, ška, m., ranouště, ěte, n., dítě před časem narozené, nedošlé; dítě před svatbou ...

1 Místně
Místně, kompar. rnístněji = na pravém místě, vhodně, am rechten Orte, passend. V. V čas a m. odpovídati. ...

4 Vyňatý
Vyňatý, heraus-, ausgenommen. Vz Vy- jmouti. — odkud. Mně cele i zdí se, že již vnuž z uma vyňata pro ...

2 Pravedný
Pravedný, co významu a pojmu svému docela odpovídá, co tím, jímž jest, skutečně a naprosto a dokonale ...

10 Hřmíti
Hřmíti. Hřmí-li a zvěstují-li při tom šedá mračna možné krupobití, staví se na zápraží koště nebo sekera ...

6 Kotvrla
Kotvrla, kotvrlka, y, f. = linduška, ptá- ček šedý, snáší se křídloma roztaženýma, jimiž letě ani nehne, ...

2 Přiraniti si
Přiraniti si, přiřanívati si, z rána, časně vstáti, přivstati si, früh zeitlich aufstehen, zeitlich sich ...

2 Přivstati
Přivstati, vstanu, stal, ání; přivstávati = drobet vstáti, aufstehen; časně vstáti, früh aufstehen. Jg. ...

5 Bytnosť
Bytnosť = podstata, jestosť, ovóla. BO., Hus I. 14. Tři jsou božské osoby jedné b-sti a přirozenosti. ...

8 Boxiře
Boxiře zaháněná troubením. Vz Zbrt. Pov. 119. Znamení, z nichž lze souditi, že bude b. Vz Duť. 245. ltamrí ...

7 Ráno
Ráno, adv Mkl. Etym. 273. Práce da- řívá se krásně, vstaneš-li hned ráno časně. Sb. uč. R. vstav pracuj, ...

7 Prostředek
Prostředek. Instrumental prostředku. Vz Gb. Ml. II. 125. Vyvolili ho ze svého prostředku. Žádám, že některé ...

3 Ráno, raníčko, raňoucko
Ráno, raníčko, raňoucko, adv., časně. zeitig, frühzeitig. Žel mi, že jste tak r. přišli (dřív než jste ...

10 Slepičák
Slepičák, a, m. = kdo chodí spat se sle- piemi (záhy). Zliv. List. fil. 1902. 252. Chodícemi (záhy). ...

2 Odemříti, o
Odemříti, odemru, el, ení; odmírati. Vz Mříti. Absterben, hinwegsterben. — komu. Rodiče dítkám odumřeli. ...

3 Smír
Smír, u, m., smíření, poklid, die Versöh- nung, der Friede. S. či narovnání (transactio) jest smlouva, ...

4 -ta
-ta = přípona jmen podstat.: lopata, po- kuta, podstata, Č., D., čistota, Hš., drahota z dragb, Schl., ...

2 Nestálý
Nestálý, netrvaly, vrtkavý, lehký, lehko- myslný, proměnný, unbeständig, unstät, un- standhaft, flatterhaft. ...

6 Kohoutí
Kohoutí kokrhání, Sbtk. Rostl. 133., zápas. Šmb. S. I. 556. K. zpěv zahání zlé duchy. Vz Sbtk. Výkl. ...

2 Přítrž
Přítrž, e a i, přítržka, y, f., přítrž, e, m. (vz doleji) = přetržení, roztržení, das Zerreissen. O p. ...

3 Střízlivý, střízvý
Střízlivý, střízvý; dříve a na Sloven. posud střezlivý, střezvý, na Mor. střízbý (Šd.); střízliv. Střízvý ...

7 Ščastička
Ščastička, y, f. = jedlová větvička o třech vršcích. Na štědrý den po večeři přinese čeledín z lesa ščastičku ...

5 2. Záha
2. Záha, y, f., zastr. = čas, die Zeit; jasné nebe (snad z střněm. kâha, g?ha = spěch), das Heitere ...

5 Zvážiti
Zvážiti, il, en, ení; zvažovati, zvahovati = svážiti, herunterdrücken; převážiti, od- vážiti, abwägen; ...

7 Slunce
Slunce. Vz Stč. Zem. 174., Mkl. Etym. 334. a., S. N., Rk. Sl. S. pravé či skutečné, smyšlené, Stč. Zem. ...

3 Snoubiti
Snoubiti (zastar. snúbiti), snub, snoubě (íc), il, en, ení; snubovati = k stavu man- želskému namlouvati, ...

4 Vypřáhnouti
Vypřáhnouti, hnul, ut, utí; (zastr. vy- příci), vypřahu, přez, přáhl, přažen a pře- žen, ení; vypřahati, ...

6 Div
Div = pohled. Tvój život jest všem na divy obnažen. Výb. II. 35. — D. = věc podivení budící. Vz Mkl. ...

6 Matěj
Matěj, Matýs, Matýnko, Matějek, Matko. D. ol. II. 8., III. 53., 361.. 530. M. v bibl. olom. vždy Matthaeus. ...

2 Nastati
Nastati, nastanu, al, ání; nastávati; počíti se, anfangen, entstehen, eintreten, den Anfang nehmen, angehen, ...

6 Hynouti
Hynouti, zahýňati, vyhýňati (mor. Brt. D.). Cf. Bž. 30., Mkl. Ětym. 83. — abs. Šum křídel hynul (zanikal). ...

1 Kopřiva
Kopřiva (kopriva, strč. kropiva, Gb. Hl. 124. ), kopřivka, y, f. K. m. kropiva od kmene krop (v úkrop ...

4 Tesklivý
Tesklivý; teskliv, a, o = tesklící. T. = tesknosť cítící, zarmoucený, smutný, ängst- lich, voll Angst, ...

7 Štědrovna
Štědrovna, y f = Ceres. Hš. Št. 71. Štědrý. Mkl. Etym. 298., Mkl. aL. 11. Š. (mezi marnotratným a skúpým) ...

3 Sykavka
Sykavka, y, f. = ryba, vz Sykavice. — S. — druh hadův, die Spitzschlange. D. — S. = druh velryb, der ...

7 Včela
Včela, medostrojka. Cf. List. fil. 1878. 211., Brm. IV. 230.—265. V. Cf. vučeti. Šf. III. 615. Píchnutí ...

2 Přesnice
Přesnice, e, f., presný (nekvasený) chléb, das ungesäuerte Brod, ä'^v/??. Jedli p. ZN. Uvařil jim p-ci. ...

2 Představiti
Představiti, il, en, ení; představovati. P.= na před postaviti, vorstellen, voru stellen, vorsetzen; ...

2 1. Pátek
1. Pátek, tku, m., pátý den po neděli. V gt. pátka má jen ve rčení: do pátka. Mk., Bž. 79. Ale na Moravě ...

1 Košile
Košile, e, f., košilka, košilička, košilinka, z lat. casula; za starších časů slula rubáš, rubáč. Jir. ...

4 Talíř
Talíř (zastr. a posud na Mor. a Sloven. taléř), talířek, řku, talíříček, čku, m. = známé náčiní stolové, ...

4 Vysvětliti
Vysvětliti, il, en, ení; vysvětlovati = svě- tlým učiniti, licht, klar, hell machen, auf- hellen, beleuchten; ...

3 Různice
Různice, e (zastr. róznice), f., nevole, ne- svornosť, sváda, pohodnuti, die Uneinigkeit, der Hader, ...

4 Výpis
Výpis, u, m. = vypsání, něco vypsaného, přípis, das Ausschreiben, Ausziehen, der Auszug, Extrakt, die ...

2 Ohraditi
Ohraditi, il, zen, ení (-žen, -žení, vz Gb. III. 100.); ohrázeti, ohrazovati (ohražovati) = vůkol hraditi, ...

3 Stavení
Stavení, n., das Aufstellen. S. jídel, das Auftragen. S. vody, die Stauung. Nz. — S., der Einhalt. S. ...

5 Zvyklý
Zvyklý = který zvykl, gewohnt, ange- wöhnt. Má silné a zvyklé (otužilé) údy. Har. — čemu: práci, Ros., ...

3 Spojitosť
Spojitosť, i, f., der Zusammenhang. S. v henneneutice = svazek n. vazba slov (Sš. J. 219.) či souvis, ...

1 Imperfect-um
Imperfect-um, a, n., čas neskonalý, jest forma časoslovná, kterouž se děj neskonalý času minulého vynáší. ...

4 Vstáti
Vstáti, vstanu, vstaň, vstana (ouc), vstal, ání; vstávati. V již. Čech. stát, stanu, vz V. — V. = vzdvíhnouti ...

4 Vlastovice, vlaštovice
Vlastovice, vlaštovice (v obec. mluvě lašťovice), vlastovka, vlaštovka, vlastovička, vlaštovička, vlaštovenka ...

1 G
(G je souhláska hrdelní. Průlina, kterou se béře proud mezi kořenem jazykovým a zadním patrem i čípkem, ...

4 Vyhnouti
Vyhnouti, vyhnu, hni, hna (ouc), hnul, ut, utí; vyhýbati, vyhybovati = uhnouti, ohnouti, obrátiti, ausbeugen; ...

3 Skoro
Skoro, skůro (na Slov. skuř, skóre), sko- rouško; kompar. skořeji = brzo, časně, rychle, bald, schnell, ...