7 Čistě
Čistě lhal (řádně). Bart. 71. ...

8 Čistě
Čistě = pěkně. Brt. I). II. 285. Děkuji č. Ib. 302. ...

8 Vydlábiti
Vydlábiti. Potom se to čistě v-bí a čisté do sklenice vleje. Vck. Val. I. 131. ...

1 Čistě
Čistě, komp. čistěji. Č.(rein) se umyti — Č. = dobře, dokonale, wohl, gut, sauber. Č. se napsati. V. ...

5 Čistě
Čistě. Č., nový oprav v: Č. nový, funkel- neu. — Č., rein. Světnice č. vybílená, vymytá. Šml. I. 51. ...

5 Záruk
Záruk, u, m. (záruka, y, f., nové) = za- ručení, rukojemství, das Vadium, Unterpfand, die Garantie, Verbürgung, ...

6 Ki
Ki-, místo ky-, ký-, ve kmenech (kij, kislý, kivať), ne však na konci (sladký), kde se y čistě vyslovuje. ...

10 Had
Had. Kdož se mníš v čisté trávě seďa, varuj sě tu lítého hada. Flaš. ...

5 Božíhodový
Božíhodový oděv, Us., ornát, Jrsk., oběd, Nrd., ruce (čisté). Ve Skuhrově. Dhn. ...

9 Jaloučka
Jaloučka, y f. = žloutek na síle vařený, čisté žlutý. Sr. Mourek. ...

5 Černočerný
Černočerný = čistě černý bez jiné barvy přimíchané, sammetschwarz. Rst. 404. ...

7 Oblahoslaveňovati co
Oblahoslaveňovati co. Čisté svedomí o-ňuje rozumné stvorení. Slov. Tč. ...

4 Vyčmáchati
Vyčmáchati = vymáchati, vyprati. co kde. Vyčmáchej tu hadru v čisté vodě. Mor. Šd. ...

10 Vyskytnouti se kde jak
Vyskytnouti se kde jak. Vyskytl se tu náhle jako mrak na čistě modrém nebi za letních dnů. Tbz. V. 9. ...

7 Ochrliti
Ochrliti, il, en, ení, bewerfen, bespeien. — čím. To tvoje čisté meno denne posmechom o no Slov. Orl. ...

10 Prochvělý
Prochvělý, durchweht. — čím: čaro- mocí Čisté lásky. Nár. list. 1884. č. 345. P. vůní. Kvap. Lib. 22. ...

10 Vatalín
Vatalín, u, m.= čistě vlněná nejlehčí a nejteplejší vložka místo vaty. Nár. list. 1903. 250. 17. ...

4 Ustále
Ustále = usazeně, čistě, abgestanden, rein, abgeklärt. ...

5 Čistonitě
Čistonitě = zcela čistě. Vz Čistonitý. Fraseologie č. německá. Kos. Ol. I. 82. — Zkr. ...

1 Fejn
Fejn = čisté stříbro n. zlato = ryzí, z něm. fein. V. ...

10 Projatý
Projatý = hubatý. Je p-tá. Čes. 1. XII. 152. — v čem. Mládenec v uměních čistě p-tý (vycvičený). Kom. ...

8 Dulcit
Dulcit, u, m.: C6H14O6 druh cukru bylin- ného, Ott. VIII. 162., cukr čistě alkoholický. Vstnk. III. 9. ...

5 Zmrvenina
Zmrvenina, y, f. = mrva. Slov. A tu ta z. na široko na ďaleko sa roznášala a zrno čisté ak zlato na zemi ...

6 Nabraný
Nabraný; -án, a, o. Voda o půl noci rukou čisté panny do nové nádoby n-ná. Osv. I. 279. — N-ný oděv = ...

1 Mrhačka
Mrhačka, y, f., die Verschwenderin, Schwelgerin. D. — M., v pivováře náčiní k odhrnování mláta, aby pivo ...

8 Čistomyslný
Čistomyslný = čisté mysli. Nár. list. 1896. č. 151. ...

7 Vyžehlený
Vyžehlený, ausgebügelt. Prádlo čistě v-né. Hrts. ...

5 Coudný
Coudný. Mkl. Etym. 357. C. dílo = čisté. U Litomyšle. Vor. ...

8 Mineralogenní
Mineralogenní hornina (původu čistě ne- rostného). Ott. XI. 612. b. ...

10 Formalistní
Formalistní. Otázka čistě f. Nár. list. 1903. č. 94. 13. ...

2 Prennový
Prennový. P. stříbro. Brandsilber, čisté. Vz předeház. ...

2 Přetápěný
Přetápěný; -ěn, a, o, geschmolzen, ge- läutert. P. zlato (čisté). Hlč. ...

3 Šípy
Šípy, dle Dolany, Schippen, ves u Čisté (u Kralovic). PL. Vz S. N. ...

4 Ufiflovati
Ufiflovati = umořiti, čistě upraviti, auf- putzen. — se. V., Lom. ...

5 Brčálový
Brčálový = sytě a čistě zelený, grün. Rst. 400. ...

7 Zápona
Zápona = spona. Cf. Zbrt. Krj. I. 269. Plašč s z-nú. Kar. 107. Také měli na sobě čisté z-ny (brože). ...

5 Zoctělý
Zoctělý, zoctilý, zu Essig, sauer gewor- den. Z. víno. V. Pivo buď čisté, nezoctělé, ze sladu dobrého, ...

2 Přepálený
Přepálený; -en, a, o, zu viel gebrannt, — P. Dá-li mimo náklad huti nejméně jeden věrdunk dobrého stříbra ...

4 Vymáchaný
Vymáchaný; -án, a, o, ausgeschwenkt, ausgespült. — kde. Prádlo v čisté vodě v-né. — V. Má nevymáchanou ...

5 Antigorit
Antigorit, u, m., nerost (odrůda břidlič- natá), skrze jehož černozelené, tenké desky čistě zelené světlo ...

1 Klouditi
Klouditi, il, ěn, éní. — co: čistě praco- vati, sauber, nett machen. — Ironicky = da- remně, nehezky ...

2 Počtářství
Počtářství, n., umění počtářské; počet- nictví. P. potřebované, užité, výkonné (an- gewandte), čisté, ...

10 Čistý. Ľa
Čistý. Ľahko byť čistým, kým do blata neideš. Rizn. 168. — jak. Mé svědomí jest čisté jako slunce. 1614. ...

7 Samostříbro
Samostříbro, a, n. = čisté, na rozdíl od mincového V. ...

7 Zírání
Zírání čisté, objektivní. Dk. Aesth. 29. ...

8 Droždí
Droždí čisté, obilné atd. Vz Ott, VIII. 44. ...

5 Centnéř
Centnéř, čes. váha Přemysla Otakara z r. 1268. = 6 kamenům = 120 &. Nár. škola I. č. 6. Za každý ...

3 Sveličeti se
Sveličeti se = honositi se, vypínati se, prahlen. Ktož sě móž sveličeti, by čisté srdce měl? Št. N. 287. ...

2 Prysky
Prysky, pl., f., kudrnaté vlasy u mužů. Ten má čisté prysky. Us. u Nov. města nad Met. Hrš. ...

10 Bezčesť
Bezčesť, bezcti, f. Jméno čisté v lup černé bezcti nikdy nedám tobě. Slád. Rich. II. 12. Sr. Nečesť, ...

7 Tuhýk
Tuhýk m. kuvík. Šf. III. 460. — Ť., lanius atd. Cf. Krovák, Masák (dod.) Brm II. 2. 515.—537., 746., ...

1 Kňoury
Kňoury, vz Kníry. — K., čisté, samo- rostlé stříbro na způsob kadeří. Kraussilber. Rohn., Am. — K., drobné ...

3 1. Spěniti
1. Spěniti, il, ěn, ění; spěňovati == pěnu sebrati, abschäumen. Jg. — co čím. Zvaře stred, až zhustne, ...

5 Cedítko
Cedítko jest plátěná hadra, přes kterou se dojivo cedí; přes cezák není mléko tak čisté. Ostrav. Tě. ...

10 Bíti
Bíti. B. dříví = štípati. Wtr. exc. Aby řezník bil čisté maso na krám (porážet). Arch. XX. 306. — B. ...

7 Sklátiti co
Sklátiti co: dub. Vrch. — co komu. kolena. Lpř. — koho kam: do hrobu, Vlč., v hrob. Hrts. — koho čím. ...

5 Závěta
Závěta, y, f. = věta vedlejší, stojí-li za hlavní větou, der Nachsatz. Z. = dověta. Sš. Sk. 222. Každý ...

1 Líceň
Líceň, cně, f. = líčení. Popis pořizujeme vytýkajíce způsobem čistě rozumovým sku- tečnou povahu vniterní ...

6 Duchový
Duchový, geistig. D. krásno. Dk. Aesth. 143 , 350. Pozdvižení, a rozčilení d.; moc d. Sš. L. 129., 122. ...

2 Olovo,a,n., olovce, e,olůvko
Olovo,a,n., olovce, e,olůvko, a,n., kov, plumbum, das Blei. O. je kov barvy téměř Čistě šedé, na čerstvém ...

6 Mlžina
Mlžina, vz Mlžinka, Mlhovina. Nrd. Kosm. ps. 63. M-nu na nebi v samé hvězdy roz- dělil. Pl. II. 105. ...

7 Opsaný
Opsaný. Obrazec kruhu o-ný. NA. V. 3. — oč. Mnohoúhelník o kruh o-ný; Otočná plocha o vrchlík o-ná. Čes. ...

5 Zprašivěti
Zprašivěti, ěl, ění, schäbig, krätzig wer- den. Háj. — abs. Ovce z-ly. Us. Tč. Bram- bory z-ly. Us. Rjšk. ...

7 Čistý
Čistý se od špinavého neumaže. Us. Vor. Buď čist v rozkoši. Lg. kr. dod. v. 93. Čisto haneb to zrcadlo ...

5 Blík
Blík = homole či kruh stříbra neraze- ného; Stříbro čisté ve 12 blicích čili kruzích. Mus. 1880. 442., ...

8 Hnůj
Hnůj. O pův. slova cť. Gb. H. ml. L 72. Hnoja a peňazí nikdy dosť není (vravia se- dliaci); Nehodno z ...

1 Milování
Milování, n., das Lieben, die Liebe, Lieb- schaft. Jg. M. hodný, V., důstojný. St. skl. M. dětí, peněz, ...

6 Dobrovolný
Dobrovolný, voluntarius. Ž. wit. 118., 53. 8. D-no jest Bohu, beneplacitum. Ib. 67. 17. D. klání, Výb. ...

10 Studánkově
Studánkově čisté oči. Rok. 91. ...

9 Čistovaně
Čistovaně = čistě. Hoř. 83., 88. ...

2 1. Neřádně
1. Neřádně, bez řádu, unordentlich. N. v hromadu smíchati. V. N. něco činiti. Troj. — N., neprávě, unrechtmässig, ...

2 Předivo
Předivo, a, n., strsl. přędivo, koř. před, příp. -ivo. Mkl. B. 225. — P., co se má přísti, konopě, len, ...

7 Ubezpečiti
Ubezpečiti. — se čím. Ač se móž ne- čisté svědomie kdy u. rozmařelú leností. Št. Kn. š. 180. — koho na ...

3 Švárně, švarně, švárničko, švárničce
Švárně, švarně, švárničko, švárničce = čistě, rein, sauber. V. Š. choditi, Lom., se nositi. Sych., s ...

4 Vyzovice
Vyzovice, dle Budějovice, Wisowitz, mě. u Uher. Brodu. PL. Vz Žer. Záp. II. 192., S. N. Čistý jak V.; ...

7 Oděv
Oděv. O. římský a řec. Vz Vlšk. 503. O o. cf Slov. zdrav., Mkl. Etym. 44. My- šlénku do květnatého oděvu ...

7 Obinouti
Obinouti = obvinouti. Bž. 47., Sv. ruk. SR. 394., B. 336. ř. 2., 4.; 337. ř 16. — se čím. Král obinul ...

4 Včlověčiti se
Včlověčiti se = vtěliti se ve člověka, člo- věkem se státi, vpletiti se, menschliche Natur annehmen, ...

1 Mužátko
Mužátko, a, n. Čisté m. (= rozmazaný. Vz Rozmazaný, Tělo). Č. ...

1 Domleti
Domleti, domeli, el, et n. en, ení, domílati, domlívati, domílávati, aufmalen; dokonati, na počepí býti, ...

3 Šumně
Šumně = se šumem., lärmend. Chodívaly ony (nohy) po hoře, dolině a včul chodiť už něchcetě, choť vam ...

3 Stručný
Stručný = straky mající, schotig, Hülsen- Vz Struk. Pk., Bern. — S. — čistě, hastě, v hromadě se držící, ...

5 Záchvěj
Záchvěj, e, m. = zachvění, die Erzitte- rung, Bebung Erschütterung, Schwingung, Vibration. Z-je podélné ...

2 Opasek
Opasek, sku, m., vz -ek, Pás. V. Gurt, Gürtel, m., Leibbinde, f. O. čelní. Cn. — O., opasní řemen, Leibriemen, ...

7 Drásta
Drásta, Splitter, m. Vidíš v cizím oce drástu a v svém břevno nevidíš. Smil. Potom budeš moci drástu ...

3 Šatiti
Šatiti, il, cen, cení (na Slov. těn, ění); šatívati, kleiden. — koho, se jak. Šatí se skvostne, Us., ...

8 Stodola
Stodola z sthněm. stadal. Gb. H. ml. I. 124., 407. Části s-ly na Mor. Vz Brt. D. II. 437. S. zdýlní a ...

5 Cedák
Cedák, ceďák, das Filter. C. kovový, Zpr. arch. XI. 13., na pěnu, Schaum , Tay- lorův, Taylors-, přední, ...

1 Čistý
Čistý : čist, a, o.; čistb m. čidtb, lit. czystas, lat. purus, skr. cudh, d přešlo před t v s. Schl. ...

3 Slušně
Slušně = slušným způsobem, pěkně, čistě, náležitě, hübsch, anständig, gehörig, gebüh- rend. Y. S. se ...

6 Máchati
Máchati. Cf. Mkl. Etym. 180. — (koho) čím: pěstí po hlavě. Us. Tě. Machnul ne- vrle rukou. Osv. I. 278. ...

3 Rozvaha
Rozvaha, y, f., rozvážení, die Erwägung, der Bedacht. S r-hou čísti. Člověk bez r-hy. Us. Na r-hách býti. ...

5 Zřetelnosť
Zřetelnosť, i, f. = patrnosť, srozumitel- nosť, die Deutlichkeit, Verständlichkeit, Klar- heit. Z. v ...

10 Sic
Sic. Slepice mají peří ani šeré, ani modré, než sic (jinak) velmi čisté barvy; Také sic mnoho jiných ...

7 Ě
Ě Vz Gb. MI. I. 14., List. fil. 1878. 214. nn. - Ě skleslo v e. Cf. Gb. Ml. I. 15. V Chodsku. Vz ...

1 Kvinta
Kvinta; y, f., lat. = pátá, pátá třída gymna- sijní. — K. = nejtenčí struna houslí, die Quinte. Spustil ...

2 Příloha
Příloha, y, f. = příloh. P. pole, které se ob rok osívá. V. — P., novější, co k ně- čemu příleží, ku ...

4 Vzpoura
Vzpoura, y, f. = zpoura, der Widerstand, Aufruhr, Aufstand. Při dvoře císařském ne- považovali jednání ...

1 Korunt
Korunt, u, m. K. jest nerost zvláštní tvrdostí se vyznamenávající, neb jest po di- amantu nejtvrdší. ...

4 Utrhač
Utrhač, e, m., der Abreisser, Abbrecher. Us. — U. = pomlouvač, křivý žalobník, úštipečný slovník, hánce, ...