KamenecKamenec. Vz Bř. N. 120., 121., Schd. II. 40., KP. III. 64., Šfk. Poč. 608., Schd. I. 337., 338., 347., KP. IV. 720., Kram. Slov., Slov. zdrav., Mllr. 11., Rk. Sl. Usně činná z k-nce, weissgaares Leder; Z k-ce vydě- lati, weissgerben; Činnosť z kamence, die Weissgare. Šp. Otravy kamencem. Vz Pelc 449. —
K. =
hrad, kroupy, sutky. K. pobil role a vinice. Slov. let. II 66. K. je v obla- koch zamrznutý dážď, ktorý vo väčších lebo menších kryžkách dolu padá. Hdž
. Čít. 156. —
K. =
místo plné kamení, der Steinplatz
. Val. Vck. U Místka. Škd. —
K. =
řečisko (řečiště)
kamenité, není štěrk. Mor. Brt., Tč. Cf. Kamencovitý, Kamenco
. —
K. =
kameničky, brusničky, keř malý s červenými jahůdkami v půdě písčité ro- stoucí. Kudy ji nesli mládenci, tam jsou vyrostly kamenci
. Obzor 1885. 197. — K., myslivna u Chlumce n. Cidl., sam. u Tur- nova; Kamenetz, dvůr u Hranice na Mor., sam. u Holic a u Rokycan; Stegreifen, ves v Policku; Weissgrün
, ves u Rokycan;
K. Nový a Starý, Neu-, Alt-Steindorf, vsi u Po- ličky: Stein, mě. u Kremže v Rakousích; Stein am Anger, mě. v Uher. PL., Šb. D. ř. I. 42., Tk. I. 46., 508., V. 48., VII. 413., Rk. Sl., S. N., Blk. Kfsk. 1331., Sdl. Hr. 1. 1251. - K, os. jm. Tk. IV. 729., V. 137., Sdl. Hr. II. 150., 162. — V čl. tomto oprav: kamencové modřidlo v: k.
mořidlo.