Kaše
Kaše, e, f., (strč. kaša), kaška, kašička, y, f. Brei, das Mus, Koch. K. mlíčná (z mléka, Er. P. 39. ), jahelná, moučná či hedvábná (pro děti, řídká z mléka a z bílé mouky), pohanská (pohanečná, rosná, z pohanky), z mrkve, ječná, krupiěná, Jg., z másla, máselná (ran- toška, cmour, Šp., kal), Us., z jahod. Er. P. 77. K. sladká (hody místy chudině strojené). S. N. — K. medová, dar o chlebě, pive a na penězích chudým jistý den v roce dávaný. Č. K. s perníkem, se skořicí, maštěná. — Od _ kolébky a kaše = od dětinství. V. Má se ještě učiti kaši jísti (vz Neučený). Us., Č. Uč své děti (doma) kaši jísti. Jg., Č. Ten umí víc než kaši jísti. Jg. Foukati komu do kaše (míchati se do jeho věcí). Vz Všetečný. Jg., Č. Nefoukej mi do kaše (nedráždi mne). Č. Mne ke kaši voláte, snědouce napřed zvě- řinu (o sobcích). Č. Kaše máť naše (rus. ) Jg., S. N. Kaše, matka naše. Vz Jídlo. Lb. Kaše, matička, útěcha naše. Č. čas kaši vařiti, do- kud dříví hoří. Pk. Na cizí kaši se raduj, by však tvá v kamnech byla; Kaši jez, ale nožem jí neřež. Lb. Nedá si pod nosom kašu fúkat. Mt. S. Jídá vtipnou kaši (o vtipných). Č. Kdo nemá zubův, nechť jídá kaši. Č. Koho kaše spálila, ten i na podmáslí fouká. Č. — Kašička, řídká mast. — K., mor. = jáhly. Jg. — K. Kaše = Rudolf I. (+ 1307.; poněvadž kaši rád jídal). S. N., Gl. 89. — K., látka, z níž papír dělají. Papierbrei. — K., u tkadlců, Leinsamenschlichte. Hk.