KašelKašel, strind. kas, lit. kosu, strsl. kah. Mkl. Etyrn. 113., aL. 258. — MV. K. = ně- kolik prudkých po sobě jdoucích výdechů, při čemž vzduch hlasným zvukem zavřenou štěrbinou hrtanovou proráží
. Vz Slov. zdrav. K. zajíkavý (zádušní). Vz Čs. lk. III. 304, 210., IV. 136.
, VI
. 501.
, VIII. 20
., IX. 157., X. 55., Boh. 41. K. katarrhalní, zádušný. Šv. 79. Byl jest k. na lidech veliký obecně v Čechách. Scr. 2. 456. — Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav. Kašel na lidech. Vz. Let. 21.