KoKo se předsouvá: ko-r-moutiti. Šf., D., vz R. —
Ko, staroč.
zájmeno, spojuje se s
-li: koli; odtud: kolik, kolikerý atd
. D. Vz Kt
. str. 49
. --
ko (-bko) jest
přípona, před kterou se
h do ž
, ch do
š,
k do
č, e v č mění: jablko, klubko, oko — očko, ucho — ouško, lůžko, zrnko
. Vz H, Ch, K, -ek. Městečko, slůvko, zrcátko, kuřátko, děťátko
. Mkl. B. 265.