KobylkaKobylka, y
, f., mladá kobyla.
— Přijíti, sednouti, dostati
se někomu na kobylku
= na něm jezditi
, poroučeti mu, zbíti ho. Us. —
K. polní, koníček travní
, robáček čtvero- křídlý, locusta, das Heupferd, die Heu- schrecke. Kobylka vřeští, Orb. pict., cechtá (crká). Jg. K. zelená či koníček, 1. viridis- sima; k. hnědá, decticus verrucivorus; šedivá, stěhovací. S. N., Frč. 145. —
K. =
prsní kosť u ptákův, das Brustbein. Jg. —
K.,
stavídko na houslích, na němž struny leží, der Steg, Sattel, Us.; u fletny: mostek, stupníček. Hd.