KocábkaKocábka, v, f.,
kocáb, u, m.,
kocábice; člunek. Der Kahn, Nachen. Na plavné řece korábů, člunků, bárek a kocábek užívají, ba i vorův. Kom. Mlýn na kocábkách. —
K.,
v hornictví truhla, v níž se ruda po dolové uličce vozí. Vz Hontina. Rohn.
— Kocáb, lenivá, neobratná ženská. Us. u Jilemn.