KochKoch =
komín. Slov. Němc. IV. 352. Poněvadž salaš nemá kochu ani stropu. Pokr. Pot. I. 67., II. 68. Môj otec, moja mať, pod kochem si šepcú. Slav. II. 5., Koll. Zp
. I. 211., Sl. ps. 314. Cf. Zakvačiti. — V šermíř
.: kochem točiti, rumpfdrehen; kochem kroužiti, rumpfkreisen. Čsk. —
K., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1338.