KokrhelKokrhel, rostl. Vz Slb. 311., Rstp. 1155
., Čl. Kv. 244., Mllr. 88., Rosc. 135., Schd. II. 291. —
K. =
čepec. Umřela židovka v k-li. Pis. Ntk. —
K., hla, m. =
člověk prohnaný, chytrý, mor. Vck.;
vytřeštěný. U Příbora. Mtl. Na Slov. =
starý kašlavý člověk. Ssk.