KolébatiKolébati, kolíbati
, kolebávati
, schwanken
, wiegen. —
abs. Holka kolébá. —
koho, co: dítě. Us. —
koho kde. Kolíbala bába čerta
na pařezu vrbovým. Er. P. 378. Vítr kolébá lodí na moři. Jg. —
se. Dítě rádo se kolíbá. Us. —
se kde. Mysl
mezi nadějemi a strachy sem i tam se kolébá. Jel. —
se čím. To- polové větrem se kolíbali. Hlas. —
se kam. I u povodňu sich (těch) Tatar lutých kolé- báše sě voj křesťan středem. Rkk
. 50. —
se za kým. Ličátka se za ní (kachnou) kolí- bají. Er. P. 158.