KolenoKoleno, kolénko, kolínko, a, n. Lok. sg. prý
v koleně=v části nohy, im Knie,
v ko- lenu = v pokolení; avšak čteme i v pátém koleně. Ros. Kolena celého dvojného čísla nemá
. Nom
., akkus. a vok. kolena (pl. ); gt. kolen i kolenou, dat. kolenům (pl
.; kolenoum není ani dual ani pl
. ); lok. kolenech (kole- nách; kolenou u básníků); instr
. koleny (kolenoma u básníků; kolenama v obecné mluvě). Vz Ht. Sr. ml. 202
. — V již. Čech. skloňuje se, kolena' dle, Slova´, jen že je instr. kolenama. Kts. Vz Rty. Část' kolena: Číška (jablíčko). — K., genu, das Knie, jest kloub spojující kosť stehenní s kostí holenní. Vz S. N. Sukně do kolenou. Mand. Na ko- lena kleknouti, padati, padnouti před někým. V. Klekl na obě kolena. Us. Poklekl před ním na kolenou. Ben. V. Sklesnouti v k-na. Dch. Poklonil se až na kolena. Solf. Kolena skláněti
. Lom
. Na kolenou klečeti. Us. Lézti za kým po kolenou. Us. Obraz do kolenou. Us. Zemdlených kolen. Kom. Uhodila ho lenosť pod kolena. Má pod kolenem Janka = je lenoch. Us. Dal by si pro krejcar (grešli) koleno vrtati = lakomý. Us., Č. Na stará kolena (musí ku př. pracovati n. nouzi tříti). D. To jsem si zasloužil na svá stará kolena! Us. Brní mu pod koleny. Podlamujú sa mu kolená (strachuje se). Mt. S. Vz stran pří- sloví: Strach. Č. Má cínová kolena (nechce-li se kdo před vyšším pokořiti). Č
. —
K., po- kolení, das Glied der Verwandtschaft, der Stamm, der Verwandtschaftsgrad. Zle statku nabytého nedočká třetí koleno. C, Us. Až do třetího kolena. Jg. Jsem třetí koleno od předka Gygesa. Cyr. Jest od svého prapra- děda v pátém koleně. Ros. Kolenem bližší. Eus. Udrželi se až do 20. kolena. — Vz Noha, Stroj na kolena
. —
K. =
příhbí na stéble, článek, souček. Vz Kolénko
. —
K., die Kniepresse
. Ck. —
K. u bot, die Klappe. Us
., Dch.