KořitiKořiti, 3. pl. -ří, il, en, ení, kořívati = nížiti, demüthigen; se, sich demüthigen, schmiegen, drücken. Jg. —
koho. Rk. Do kláštera bych šel, tam by mě kořili. Prostonár. pís. —
se komu: Bohu, králi.
Sych. Všem se; aby získal, koří kupec. D. —
se před kým jak. Koří se před námi
na oko Sych. — Háj., Č. —
se kde: v prachu. Šm. —
se k
omu čím. Toběť se srdcem koříme. Ojíř. —
se kam. Pod tvou mocnou ruku se koříme. Ojíř., Lom.