KožichKožich, na Zlínsku:
kožuch. Brt. Cf
. Mkl. Etym. 136. K. hřbetový
, spratkový
, běliznový. 16. stol
. Wtr
. Toho nevženeš v k-chu do vody
. Us. Vck. Ze srsti oblezlé nikdy dobrý k
. býti nemůže. Zámrský. Leze to z něho jako z chlupatého kožicha (ne- japně). U N. Bydž. Kšť. Vem k-cha (muža) starého, kúpiš si zaň mladého (řekla matka dceři). Slez
. Tč. V říjnu bez k-cha, v únoře v k-chu. Kld. Nejlacinější k
. v létě. Cf. Tělo (boží). —
Kožuchy —
jetelové hlavičky se semenem. Nejprve se jetel omlátí z větša, potom se k. (
kožúšky, na Hané:
punčošky) v teple osuší a pak na dobro omlátí. Mor. Vck. —
K. =
zrno na plevách. Zlínsky. Brt.