KrmitiKrmiti. —
abs. Odpor byl stále podně- cován a krmen. Lpř. Dj. I. 82. Kdo lépe krmen, lépe táhne
. —
koho. Krmí Bůh vlky, krmí Bůh i pány
. Us. Wtr. Krmil vrány (o dítěti, které má umouněný nos). Mor. Šd. Lačné k. Mž. 19. —
čím: liudmi, Dal. 31., pouhými sliby. Dch. —
odkud. Jenž (tělo) jest
z tvých prší krmeno. Sv. ruk. 288.
— jak. Krmia ho jako pavúka. Mor. a slov. Šd.
Do sytosti k. Glč. I. 277.
— jak dlouho. Ta ji dva měsiece nebe- ským pokrmem krmila. Pass
. 14. stol.